Dva mimořádné autorské týmy, dva mladé vědecké talenty a tři úspěšné popularizátory výzkumu ocenila dne 17. září 2019 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Ceny jsou spojené také s nezanedbatelnou finanční odměnou.
Akademie ocenila publikace o historii Československa
Letos byly v kategorii seniorních výzkumníků oceněny hned dva velké výzkumné týmy. První z nich byl složen z českých a slovenských vědců. Výsledkem jejich práce je unikátní, téměř tisícistránková publikace nazvaná Československo. Dějiny státu (2018). Jedná se o první syntézu specialistů z historických ústavů české a slovenské akademie věd i vysokých škol, přičemž badatelé vycházejí z nejnovějších výzkumů z českých i zahraničních archivů. Autoři v publikaci popsali zrod Československa v průběhu první světové války, zanalyzovali období první i druhé republiky a okupace. Publikace také mapuje období komunistického a post-komunistického režimu. Vedoucím autorského kolektivu byl historik Jindřich Dejmek.
Druhý oceněný tým tvoří historici z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Univerzity Karlovy, kteří spolupracovali na titulu Republika československá 1918-1938 vydaném v loňském roce. Editory této publikace jsou Dagmar Hájková a Pavel Horák a jejich objemný titul vybavený mnoha fotografiemi, dokumenty i grafy se zaměřuje na dramatické meziválečné období. Na zpracování se podílelo celkem sedm desítek autorů z řady evropských zemí, včetně Německa či Británie a velký prostor tu dostávají jak národnostní menšiny, tak kulturní dějiny, dějiny médií či ochrana životního prostředí.
Badatelské týmy za své výsledky obdrží finanční podporu ve výši 200 000 korun. Ceremoniálu ve vile Lanna se díky mezinárodnímu přesahu účastnili také Slavomír Michálek, ředitel slovenského Historického ústavu a velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Weiss. Ten při slavnostním přípitku zdůraznil, jak důležitá je práce obou týmů, díky níž se i další generace mohou poučit o propletených a mnohdy nesnadných osudech České a Slovenské republiky.
Mladí a nadějní
Oceněni byli také mladí vědečtí pracovníci, každý za svou práci získal odměnu ve výši 50 000 korun. Letos ji obdržel Jan Kolář z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na výzkum na pomezí archeologie a ekologie. Specializuje se na práci s velkými databázemi a pokročilou statistikou a vytvořil dosud chybějící elektronickou databázi archeologických nálezů z Moravy a Slezska, což je nejucelenější a nejobsáhlejší databáze údajů o prehistorickém působení člověka v tomto regionu.
Ocenění pro mladé výzkumníky dále získala i Petra Suková, která působí jako postdoktorandka v oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR. Zabývá se výzkumem jevů v okolí černé díry, například vznikem chaosu v geodetickém pohybu kolem černých děr, které jsou obklopené dalším zdrojem gravitačního pole.
Popularizátoři vědy
Akademie věd se snaží podporovat také popularizaci výsledků vědecké práce. I proto spolu s cenami za excelentní vědecké výsledky udílí i ceny za popularizaci. Důležitou, ale ne vždy dostatečně doceněnou práci vyzdvihla předsedkyně Eva Zažímalová, která požádala všechny přítomné vědce a výzkumníky, aby popularizační práci i nadále věnovali zvýšenou pozornost.
„V naší době je popularizace vědy stále důležitější. Prosím tedy, abyste výsledky svého bádání dávali srozumitelným způsobem k dispozici veřejnosti. Máme v této souvislosti velmi pozitivní zpětnou vazbu,“ připomněla zúčastněným Zažímalová.
Letos si ocenění za popularizaci odnesla Alice Koubová z Filozofického ústavu AV ČR, která se věnuje zejména performativní filozofii, která je úzce propojené s aktivitami ve veřejném prostoru. Vytvořila koncept veřejných debat na sociální a politická témata, která mají publikum inspirovat k vlastní filozofické reflexi (mj. v divadle Ponec, Alfréd ve Dvoře atd.), a je také autorkou specifického formátu veřejných diskuzí v Národním divadle v rámci takzvaných ND Talks.
Druhým oceněným je arabista Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR, který se věnuje popularizaci v oblasti dění na Blízkém východě a angažuje se v mediálních debatách i polemikách o islámu. Na tato témata pronesl mnoho přednášek pro veřejnost a podílel se na školeních pro pracovníky státní správy a veřejných institucí. Sám za účast v mnohdy vyhrocených debatách často dokonce čelí osobním útokům.
Třetí cenu za popularizaci získal ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský, který patří mezi nejvýraznější osobnosti v oblasti výzkumu a popularizace úpravy vody. Věnuje se i aktuálnímu tématu mikroplastů ve vodě, přičemž je autorem první vědecké studie, která vzbudila velký zájem české i zahraniční veřejnosti. O jeho úspěchu svědčí i nominace na prestižní mezinárodní ocenění Eni Award v kategorii Advanced Environmental Solutions.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Akademie věd ČR
Foto: Matěj Orlický
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
