Informační den Českého sociálněvědního datového archivu se konal 5. prosince v 2019 v Ústavu státu a práva AV ČR. První část programu byla věnována práci s výzkumnými daty a představení průvodce k tvorbě data management plánu. V odpolední části proběhla diskuse k uplatnění GDPR ve výzkumu.
O Mikulášském dni proběhl informační den Českého sociálněvědního datového archivu ČSDA. I když oborové zaměření pořadatele workshopu svádí k úzkému zaměření, informace, které zde zazněly, jsou využitelné i v jiných výzkumných a studijních oborech.
Celý den byl rozdělen do dvou tematických celků. V českém dopoledním programu byl představen datový archiv, jehož cílem je nejen uchovávat data ze sociologických průzkumů, ale zejména je zpřístupňovat. Data jsou zveřejňována na principu FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable), který usiluje o propojení různě uložených výzkumných dat a tím i zlepšení nalezitelnosti, přístupnosti, interoperability a znovu použitelnosti.
Další část dopoledního programu byla zaměřena na management výzkumných dat. Byl představen Data Management Expert Guide. Tento průvodce je vytvářen a udržován evropskými experty zapojených do konsorcia CESSDA, které sdružuje sociálněvědní archivy v Evropě. Na kurzu se také aktivně podílí i ČSDA jako český uzel CESSDA. V zahraničí má tento kurz velké renomé a je celosvětově masivně využíván. Všechny materiály jsou ošetřeny copyrightem, který umožňuje vyučujícím vytvořit ze zveřejněných materiálů vlastní kurz s cvičeními.
Vědcům pomáhá s Data Management Plan (DMP), který se stává důležitým nástrojem vědecké práce, může na něm záviset hodnocení projektu, ale i plán nakládání s finančními prostředky v řešeném projektu. Průvodce otázkami naviguje k vytvoření vlastního DMP. Protože je průvodce tvořen experty v oboru obsahuje řadu zkušeností, které mohou zefektivnit práci nejen studentům a začínajícím vědcům.
Druhá část programu byla vedena v anglickém jazyce a zaměřila se na problematiku GDPR. I když se považuje GDPR na evropské úrovni za vyřešené, ve vědě a výzkumu to tak úplně neplatí. Ochrana osobních údajů se musí řešit na národní úrovni, kdy se mohou praktiky v různých členských státech EU různit. O své zkušenosti s touto problematikou se podělilo hned několik zvaných přednášejících. Problematiku z vědeckého pohledu uvedl Jindřich Krejčí vedoucí datového archivu ČSDA. Právnička Eva Fialová z Ústavu státu a práva AV ČR shrnula problematiku z právní perspektivy. Věnovala se zejména souhlasu se zpracováním osobních údajů pro výzkumné účely a způsobu, který je z hlediska práva nejbezpečnější.
Dalším přednášejícím byl Oliver Watteler z německého sociálněvědního datového archivu GESIS. Ve svém příspěvku přiblížil, jakým způsobem je veřejný zájem na vědeckém výzkumu řešen v rámci Evropy. Na základě komparativní studie se totiž došlo k názoru, že nelze zpracování osobních údajů ve výzkumu řešit harmonizací v rámci Evropské unie. Jeho prezentace obsahuje řadu zdrojů k dalšímu prostudování.
Se svými praktickými zkušenostmi s adaptací GDPR do výzkumu se podělily Paulina Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR a Hana Huntová ze sdružení SIMAR. V rámci výzkumů veřejného mínění se osobní data používají k získání informací jen jako prostředek, proto nejsou považována za citlivá. Pracuje se s daty, která jsou anonymizovaná. Veškerá práce s datovými sadami se dokumentuje, díky tomu se zvýšila administrativní zátěž. Upozornily na kampaň PRO VÝZKUM, která se snaží poukázat na to, že výzkum trhu a veřejného mínění je prospěšný a není na prodej.
Právník Michal Koščík z Masarykovy univerzity na úvodu svého vystoupení zdůraznil, že pravidla na ochranu osobních údajů existují již 20 let. GDPR je chce zjednodušit a nastavit jasná pravidla. Zaměřil se na situaci ve výzkumu, kdy je potřeba data znovupoužít a způsob jakým lze vyřešit situaci, kdy není možnost získat znovu souhlas.
Na konec programu byla zařazena diskuze se všemi experty z odpoledního bloku. Ta byla velmi prakticky orientovaná, řešily se problémy jako např. (ne)anonymita respondentů dotazovaných pomocí jejich emailových adres bez možného zpětného zjištění, kdo z nich skutečně odpověděl, diskutovaly se možnosti a nutnosti souhlasu respondentů v sociologických průzkumech a jejich vliv na anonymitu. Vyvstala mimo jiné také otázka interpretace anonymity. Návštěvníci informačního dne se zajímali i o možnosti a případné problémy se sbíráním dat ze sociálních sítí. Na přetřes přišel kromě toho i rozdíl v chápání veřejného zájmu v České republice a v Německu a s tím související náhodný výběr v současných podmínkách, kdy je vyžadovaná absolutní anonymita respondentů, přičemž je potřeba brát v potaz účel, za jakým ke sběru dat dochází.
Během celého dne se ukázalo, že práce s daty jejich získávání a uchovávání pro vědecké a výzkumné účely, je stále téma k diskuzi. Potvrdily to také dotazy z publika. Je patrné, že řada otázek ohledně GDPR ve vědě a výzkumu, zejména definice veřejného zájmu je stále nedořešena. Proto jsou tato setkání, kde se vytvoří prostor pro propojení různých názorů, pohledů a řešení, důležitá. Všechny prezentace jsou dostupné na webu akce.
Autorka: Ilona Trtíková, ČSDA - Český sociálněvědní datový archiv, Sociologický ústav AVČR
Organizace workshopu byla podpořena z grantu ČSDA – Český sociálněvědní datový archiv Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z programu Velké infrastruktury výzkumu a vývoje. Kód projektu: LM2015060.
Akce byla organizována v kooperaci s konsorciem CESSDA.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ilona Trtíková
