Masarykova univerzita postaví výzkumnou infrastrukturu MUNI BioPharma Hub

Budova, do níž se v budoucnu přestěhuje farmaceutická fakulta, bude poskytovat zázemí také pro vědeckou výchovu v oblasti farmakologického či biomedicínského výzkumu a přispěje ke zvýšení odolnosti české společnosti vůči očekávaným (prevence, diagnostika a léčba chronických onemocnění) i neočekávaným hrozbám. Podle naplánovaného harmonogramu by výstavba MUNI BioPharma Hubu měla být zahájena v srpnu letošního roku. Tato stavba znamená zásadní investici do budoucnosti celé univerzity s podstatnými dopady do celého regionu i na úrovni ČR.

„Když jsem krátce po nástupu do svého prvního funkčního rektorského období vracel farmaceutickou fakultu po 60 letech zpět pod křídla Masarykovy univerzity, uvažoval jsem jako lékař, který vnímá úzké propojení přírodních věd a možnosti jejich vzájemných synergií. Už tehdy se mi v hlavě rodila vize MUNI BioPharma Hubu. Špičková farmacie je jedno z nejnáročnějších odvětví na excelenci i finance, které má však zásadní vliv na celou naši populaci. Viděli jsme to u covidu, vidíme to i teď, kdy se otevírají diskuze o lékové nesoběstačnosti České republiky či nutnosti koordinované spolupráce v této oblasti na úrovni EU. Navíc MUNI Biopharma Hub bude mít přesah i pro humanitně orientované fakulty. Příkladem je třeba oblast etiky ve výzkumu či záležitosti farmakoekonomiky, kterou rozvíjejí na Ekonomicko-správní fakultě MU,“ uvedl rektor Martin Bareš.

Na 6 patrech a 13 500 m2 budoucího MUNI BioPharma Hubu najdou studenti i pedagogové moderní, nadčasové a prostorově i technologicky velkorysé prostory pro vzdělávací i výzkumnou činnost. Farmaceutická fakulta se tak přiblíží nejen lékařské a přírodovědecké fakultě či výzkumnému centru CEITEC, s nimiž je tematicky úzce propojena. Bude tak zásadním způsobem podpořen prostor pro mezifakultní spolupráci, sdílení výzkumných poznatků a technologického vybavení včetně spolupráce s partnery. V podzemních prostorách nové budovy jsou plánované laboratoře, které budou umožňovat proces správné výrobní praxe v oblasti lékových forem. To umožní fakultě vyrábět menší certifikované šarže léků pro spolupracující farmaceutické společnosti či další partnery. Studenti tak již při studiu získají zkušenost s reálnou výrobou léků.

„V současnosti taková možnost výroby malých šarží léků v České republice i v širokém okolí chybí a Masarykova univerzita chce maximálně přispět z pozice špičkové vzdělávací a výzkumné organizace. Věříme, že by to ve výsledku mohlo vést k intenzivnějšímu vývoji léků, což by mohlo přispět k lékové soběstačnosti ČR i dalších států EU, neboť se dá očekávat, že se najde řada firem, které budou chtít následně vyrobit klinické šarže,“ vysvětlil děkan Farmaceutické fakulty MU David Vetchý.

Jeho fakulta bude díky novým prostorám schopna nabídnout také nové studijní programy reagující na aktuální situaci na trhu práce a přijmout do prvních ročníků větší počet studentů, než tomu bylo doposud. Pokud vše půjde podle plánu, provoz MUNI BioPharma Hubu by měl být spuštěn v polovině roku 2026. V současnosti probíhají přípravy na projektové dokumentaci. Ta se chystá s velkým důrazem na udržitelnost, neboť jedním z cílů Masarykovy univerzity je vytvořit také energeticky šetrný objekt.

„Efektivní nakládání se zdroji je jednou ze součástí Strategického záměru Masarykovy univerzity,“ vysvětlil ředitel strategického rozvojového projektu MU 2021+ David Póč: „I proto energetický management objektu počítá např. se světlíky propouštějícími dovnitř co nejvíce denního světla, s výrobou vlastní elektřiny prostřednictvím fotovoltaických panelů či zpětným využíváním tepla z datového centra. MUNI BioPharma Hub bude také využívat teplo z 53 geotermálních vrtů pod objektem a samozřejmostí je i akumulační nádrž zadržující dešťovou vodu sloužící ke splachování či dalšímu zavlažování. Chybět nebude ani pnoucí vegetace na střechách, která upravuje klima ve vyhřívaných plochách střech.“

 

Zdroj: Masarykova univerzita