Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pořádalo v úterý 19. listopadu 2019 v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy již čtvrtý Národní den velkých výzkumných infrastruktur, na kterém se sešli mimo jiných také zástupci zainteresovaných ministerstev, aby projednali budoucí směřování velkých výzkumných infrastruktur.
„Tento rok si připomínáme desetileté výročí vzniku specifického dotačního titulu velkých výzkumných infrastruktur pro jejich financování z veřejných prostředků ČR. Od roku 2009, kdy byl tento rozpočtový nástroj ustaven, se ČR stala respektovaným partnerem, který zabezpečuje provoz vynikajících zařízení pro výzkum a vývoj, zpřístupňovaných jejich uživatelským komunitám na principu politiky otevřeného přístupu“, řekl na úvod náměstek MŠMT Pavel Doleček.
Letošní ročník se zaměřil zejména na otázky související s analýzou socioekonomických přínosů velkých výzkumných infrastruktur a jejich klastrování. Konference se konala v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty UK, na jejíž půdě funguje výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIN, která je sama jedním z příkladů dobré praxe obou těchto aspektů.
Konference byla významná nejen tím, že od založení tohoto dotačního titulu uplynulo 10 let, ale také díky tomu, že se letos aktualizovala cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR, která reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2016 až 2022 s výhledem do roku 2029. Více o cestovní mapě a její nejnovější aktualizaci jsme psali zde.
Tématem konference byl samozřejmě i výhled na následujících 10 let. Do budoucna bude klíčové mnohem větší zapojení sektorových ministerstev tak, aby všechny agendy, kterým se MŠMT v rámci velkých výzkumných infrastruktur věnuje, byly debatovány s kompetentními ministerstvy. Možnost vyjádřit se v rámci projektu k tématům jako jsou fyzikální vědy, zdravotnictví či životní prostředí oceňují i zástupci zapojených resortů. Velkým tématem do budoucna je pak slučování některých vědeckých projektů tak, aby vynaložené prostředky byly maximálně efektivně využity.
Chystá se také vznik nové právnické osoby ELI-ERIC, která bude sdružena kolem laserových center po celé Evropě. Ustavena bude v roce 2020 a sídlo bude mít v České republice, což pro ni, dle slov Pavla Dolečka, představuje velkou výzvu.
Co se týká financování velkých výzkumných infrastruktur, tak v příštích třech letech budou na jednotlivá centra uvolněny 3 miliardy ročně.
„Výhled na následujících 10 let je opravdu nabitý. Ta doba není nijak dlouhá, protože jak víte, zvláště v oblasti vědy, celá řada věcí zkrátka trvá déle a výsledky těchto aktivit se nejsou vidět ze dne na den“, komentoval budoucí plány Pavel Doleček.
Všechny prezentace, které byly na konferenci předneseny, jsou k dispozici ke stažení zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zdroj: MŠMT
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
