Více než padesát českých měst a obcí ožilo v pátek 27. září devatenáctým ročníkem Noci vědců. Program největší tuzemské akce popularizující vědu a výzkum přilákal nakonec přes devadesát devět tisíc malých i velkých návštěvníků napříč republikou. Noc vědců letos nabídla rekordní program čítající téměř tři tisíce programových bodů na zhruba třech stovkách míst.
Do akce se zapojily nejen vysoké školy, ale také science centra, pracoviště Akademie věd ČR, muzea, hvězdárny a planetária či základní i střední školy a technologické firmy.
Letošní téma Proměna přilákalo desetitisíce lidí od Nového Boru po České Budějovice, od Karlových Varů po Karvinou. „I s ohledem na rekordní počet zapojených institucí a měst v letošním roce jsme očekávali zvýšený zájem o akci, ale skutečnost vysoce předčila naše očekávání. Z mnoha míst máme informace o tom, že organizátoři byli doslova na hranici kapacitních možností. Ještě více nás pak těší příliv těch návštěvníků, kteří se na Noc vědců vydali poprvé. Ti tvořili bezmála padesát procent návštěvnosti,“ vypočítává Dana Kardová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, zástupce národního koordinátora Noci vědců 2024.
Interaktivní program na mnoha místech nabídl pohledy na proměny ve všech vědních oblastech. Od rozvoje technologií v medicíně a přírodních vědách přes právo a humanitní vědy po vhled do toho, jak se změnila naše komunikace či přístup ke sportu. Noc vědců také zpřístupnila jindy uzavřené prostory – od bunkru či útrob nemocniční potrubní pošty po výrobní prostory firem. „V příštím roce nás čeká dvacáté výročí Noci vědců, a tak bychom rádi návštěvníkům nadělili ještě více míst a institucí zapojených do organizace akce. Chceme zapojit ve větší míře například střední odborné školy nebo firmy, které se zaměřují na aplikovanou vědu a výzkum,“ dodává zástupce koordinujícího týmu Ondřej Martínek z Univerzity Palackého v Olomouci.
Program na míru pro všechny
Návštěvníkům Noci vědců usnadnil orientaci v nepřeberném množství programu společný web, kde si zvolili město či místo, které je zajímá, včetně zaměření programu. Každý si tak mohl vytvořit individuální programový „jízdní řád“ podle toho, které obory jej zajímají, zda upřednostňuje program pro děti, či dospělé, bezbariérový nebo v angličtině. V Ostravě, Hradci Králové nebo Olomouci dokonce organizátoři vypravili speciální bezplatné autobusové linky. Návštěvníci v mnoha městech mohli také využít bezplatná sdílená kola. „Hojně byl využíván i rezervační systém u míst s omezenou kapacitou. Celkem jsme registrovali přes šest tisíc rezervací a na deset tisíc lajků u preferovaných akcí. Webové stránky zaznamenaly v den akce padesát tisíc jedinečných přístupů,“ doplňuje Martínek. Organizátoři Noci vědců se letos poprvé zaměřili také na „vědě vzdálené lokality“, aby vědu ve všech jejích podobách přinesli i do oblastí, kde nesídlí vysoké školy nebo významné vědecké instituce. Noc vědců se měla například poprvé konat v Jeseníku, který ale postihly povodně. „Rozhodli jsme se ale jesenické děti a mládež o akci neochudit a pro stovku žáků tamního gymnázia a základní školy jsme vypravili autobusy a v Olomouci jim zařídili nejen prohlídku města, ale také návštěvu samotné Noci vědců,“ říká Martínek.
Ačkoliv Noc vědců skončila, na webu akce je dostupný celoroční online program, zahrnující videa či podcasty, a také celoroční kalendář popularizačních akcí napříč českými univerzitami.
Noc vědců se v Česku koná od roku 2005, a to jako součást European Researchers’ Night – celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců patří co do rozsahu k těm nejvýznamnějším.
Po několika úspěšných letech, kdy Noc vědců organizačně zajišťovaly ostravské univerzity, přebraly letos štafetu národního koordinátora Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci. Pod jejich vedením by se měla Noc vědců v příštích dvou letech rozrůst do dalších menších měst a obcí. „Rádi bychom se také dále víc zaměřili na vědě vzdálené v lokality nebo zatraktivnění IT oborů pro dívky a učitelské profese pro chlapce,“ dodává Kardová.
Spor o název
Název Noc vědců však budí i spory, neboť generické maskulinum použité v názvu může evokovat v lidech představu vědce – muže. Tvrdí to pracoviště NKC – gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a některé vědkyně a vědci, ale i například chiruržka Barbora East či zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Jazykovědkyně Jana Valdrová k tomu říká: „Výzkumy potvrdily, že představit si ženy pod generickým maskulinem trvá déle než představit si muže. Generické maskulinum je reklama na muže, a žádná studie dosud nedokázala, že by rovnou měrou označovalo muže i další pohlaví. Genericky míněné maskulinum se v různých jazycích začalo používat v dobách, kdy ženy teprve začaly vycházet do veřejného prostoru, budily pozornost a nebyly pro ně ženské názvy profesí a pozic, což je sto a více let, proto se ,zahrnovaly´pod muže. Nazývám to gramatikalizovanou hierarchií pohlaví."
Na podporu přejmenování Noci vědců proto vznikla petice, kterou připravila filozofka Jitka Paitlová z Feministického univerzitního kroužku Západočeské univerzity v Plzni.
Zajímavé je, že problém s generickým maskulinem má nejen český jazyk, ale například i v mnoha ohledech velmi neutrální angličtina. Ve Spojených státech amerických byla provedena studie, kdy byla lidem položena následující hádanka se slovem chirurg - anglicky surgeon:
Otec a jeho syn mají autonehodu. Otec na místě umírá. Syn je úspěšně převezen na pohotovost. Přítomný chirurg se podívá na chlapce a řekne: „Tohoto chlapce nemohu operovat. Je to můj syn!“ Jak je to možné? Kdo byl chirurg v nemocnici?
Studie ukázala, že 82 % lidí nenapadlo, že chirugem mohla být synova matka, místo toho vymýšleli různé nepravděpodobné konstrukce, že syn byl unesen jiným otcem a podobně.
Manažerka komunikace NKC Barbora Schneiderová k Noci vědců říká: „Neobviňujeme organizátorstvo z toho, že by ignorovalo existenci žen–vědkyň, jen upozorňujeme na to, že využívání generického maskulina a tím zneviditelňování přínosu žen je pro nás v roce 2024 již nepřijatelné.“
Dana Kordová, zástupkyně národního koordinátora Noci vědců, na to odpovídá: „Téma přejmenování Noci vědců, respektive vhodné zahrnutí jak vědců, tak vědkyň do názvu akce, řešíme s organizačním týmem pro příští ročník. S ohledem na předávání koordinátorské agendy novému týmu v letošním roce nebyl v tomto roce prostor pro změnu. Bohužel se nejedná o jednoduchý proces, jak by se mohlo zdát (ochranná známka, dotační programy apod.). Ale změnu názvu zvažujeme. Rádi bychom uvedli, že do organizace akce jsou každoročně napříč republikou zapojeny tisíce vědkyň, a i proto pevně věříme, že pro jejich zviditelnění a popularizaci udělala právě Noc vědců více, než kterákoli jiná obdobná akce. V podtitulu akce i ve všech mediálních výstupech hovoříme jak o vědcích, tak o vědkyních“.
Autor a autorka: Ondřej Martínek (Noc vědců), Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci, NKC - gedner a věda, Noc vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz