Slovenský astrofyzik Norbert Werner, který působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, získal Cenu Ignaze L. Liebena, známou jako „rakouská Nobelova cena". Ocenění, které Rakouská akademie věd uděluje každoročně mladým vědcům v oblasti molekulární biologie, chemie nebo fyziky, obdrží Werner za přínos k rentgenové astronomii.
„Cena, které si mimořádně vážím, je oceněním nejen pro mě a celý tým, ale také pro celý obor rentgenové astronomie, který má před sebou velkou budoucnost,“ řekl Werner. Rozvoj tohoto oboru umožňuje vědcům zkoumat část vesmíru, která tvoří jeho naprostou většinu a je ve formě horké, silně ionizované, plazmy s nízkou hustotou, vyzařující rentgenové záření.
Jde o prostor mezi galaxiemi a kupami galaxií, mezigalaktický plyn, který neleze pozorovat optickými dalekohledy, ale pouze za pomoci rentgenových dalekohledů. Ty musí být umístěny nad atmosférou Země, protože ta rentgenové záření pohlcuje.
Cenu Werner získal za své dosavadní výsledky v oboru, které přispěly například k první detekci mezigalaktického plynu vysílajícího rentgenové záření ve vlákně spojujícím dvě kupy galaxií, ale také k zjištění, že horká plazma byla před více než 10 miliardami let rovnoměrně obohacena o těžké prvky supernovami. Dřívější Wernerovy studie také prokázaly, že aktivita černé díry může pozvednout relativně velké množství chladicího plynu z nejvnitřnějších oblastí jejich hostitelských galaxií, a zabránit tak chlazení a tvorbě hvězd.
V poslední době se část úsilí oceněného Wernera soustředila na snahu prokázat, že za pomoci nanosatelitů lze provádět kriticky důležité monitorování záblesků gama záření, které vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. První nanosatelit na detekci záblesků gama záření už začal fungovat na oběžné dráze. Mini družici nesoucí nový detektor s označením GRBAlpha, na jehož vývoji spolupracovali maďarští, čeští, japonští a slovenští vědci a konstruktéři, vynesla do vesmíru v pondělí 22. března raketa Sojuz. Už necelých 15 hodin po startu se vědeckému týmu pod Wernerovým vedením podařilo s družicí poprvé spojit.
Čtyřicetiletý astrofyzik pochází ze slovenské Rožňavy, po studiích na univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích získal doktorát na Utrechtské univerzitě a Nizozemském institutu pro výzkum vesmíru. V letech 2008 až 2016 působil na Stanfordově univerzitě a na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti vedl výzkumnou skupinu horkého vesmíru. Od roku 2016 je docentem na Katedře teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU. V roce 2020 získal MUNI Award in Science and Humanities, mimořádný grant interní Grantové agentury MU.
Přečtěte si rozhovor s Norbertem Wernerem pro Magazín M
Autorka: Tereza Fojtová
Zdroj: Masarykova univerzita
redakčně upraveno
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova Univerzita
