Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Rychlejší a citlivější detekci těžkých kovů v rostlinných olejích umožňuje nová analytická metoda, kterou vyvinuli studenti a pracovníci katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Nový postup ve srovnání s dosud používanými metodami vyniká jednoduchostí přípravy vzorků a zároveň umožňuje odhalit v olejích i nízké koncentrace těžkých kovů.

UPOL tuky

Výsledky vědecké práce studentů a pracovníků katedry publikoval prestižní odborný časopis Food Chemistry.

Těžké kovy, jako je například kadmium, olovo či cín, mohou mít negativní vliv nejen na kvalitu a senzorické vlastnosti rostlinného oleje, ale i na lidské zdraví. Kontrola kvality rostlinných olejů je proto zaměřena i na sledování obsahu těžkých kovů, které je neodmyslitelnou součástí bezpečné výroby a konzumace potravin. Vědci z katedry analytické chemie se proto rozhodli vyvinout novou metodu, která analýzu rostlinných olejů zjednoduší.

Jejich postup je založen na využití hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem (ICP‑MS), který katedra analytické chemie vlastní. Přístroj umožňuje kontrolovaně vnášet kyslík do argonového plazmatu a tímto způsobem přímo analyzovat různé druhy olejů. Nový postup umožňuje přeskočit dosud používaný rozklad vzorků rostlinných olejů, který je náročný na čas i spotřebu drahých chemikálií, a navíc u něj hrozí větší riziko nežádoucí kontaminace zkoumaného oleje.

„Během experimentální části mé bakalářské práce jsem měl možnost si vyzkoušet oba tyto přístupy pro analýzu těžkých kovů v rostlinných olejích s využitím ICP-MS. Při vyvíjení nové analytické metody jsme museli upravit některé jeho konstrukční prvky a pečlivě optimalizovat experimentální parametry, a to včetně přídavku kyslíku do plazmatu. To nám umožnilo provádět přímou analýzu vzorků rostlinných olejů s jejich minimální předúpravou. Práce se tím výrazně zjednodušila, zrychlila a dosáhli jsme zajímavých výsledků. Osobně si myslím, že nově vyvinutá metoda má velký potenciál při analýze kovů v potravinářských olejích,“ řekl student navazujícího magisterského oboru analytická chemie Jakub Grepl. Jeho bakalářská práce s názvem „Prvková analýza rostlinných olejů a tuků“ vypracovaná pod vedením Tomáše Pluháčka se stala podkladem pro tvorbu odborné publikace.

Podle studenta doktorského studia analytické chemie Filipa Gregara, který byl konzultantem bakalářské práce Jakuba Grepla, má nová metoda využívající kontrolovaného přídavku kyslíku do argonového plazmatu potenciál kontrolním laboratořím ušetřit hodiny času. „To se jednak promítne ekonomicky ve velké úspoře materiálu a energií, ale hlavně ve zrychlení práce analytiků, kteří budou moci svůj čas a úsilí věnovat dalším projektům,“ podotkl Filip Gregar.

Publikování výsledků vědecké práce v prestižním časopise Food Chemistry je podle něj pro mladé vědce velkým uznáním i motivací do další práce. „Jedná se o velký úspěch pro náš kolektiv. Ve vědě je občas důležité se ohlédnout za sebe a zamyslet se, zda jsou používané metody tak efektivní, jak by mohly být. A zda neexistuje nový přístup, který by mohl stávající zajeté procesy urychlit a vylepšit,“ dodal Filip Gregar. „Jakožto mentor obou studentů mám radost, že se nám podařilo experimentálně získaná data přetavit do odborné publikace, kde si mladší kolegové úspěšně vyzkoušeli celý postup přípravy a publikovaní odborného článku,“ řekl Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie.

Když členové výzkumné skupiny diskutovali o možnosti publikovat výsledky bakalářské práce Jakuba Grepla, zpočátku je nenapadlo, že by mohli cílit na časopis v prvním decilu na Web of Science. „Důkladná rešerše nás dovedla k závěru, že nápad s modifikováním plazmatu kyslíkem nebyl v oblasti analýzy olejů ještě publikován. Příprava rukopisu zahrnovala ještě analýzy nad rámec bakalářské práce a já jsem s potěšením přispěl částí zaměřenou na jištění kvality výsledků. Tím jsou podle mého názoru výsledky našeho výzkumu snadno aplikovatelné v akreditovaných laboratořích věnujících se analýze olejů,“ dodal David Milde z katedry analytické chemie.

 

Autorka: Šárka Chovancová

Foto: Ota Blahoušek

Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci

 

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Kategorie: Z domova