Nové nástroje a publikace pro výuku a výzkum akademického psaní vznikly díky projektu Technologické agentury ČR. Společně s jazykovědci z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Ústavu Českého národního korpusu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se na něm výrazně podílela i Alena Kašpárková z VŠB-TUO, která vede zdejší Writing Support Centre.
Výsledkem projektu jsou Korpus akademické češtiny, Frázová banka a didaktická příručka Využití frázové banky akademické češtiny ve výuce odborného psaní. Ostravská aplikovaná lingvistka přišla s nápadem vzniku Frázové banky, podílela se na její přípravě a je také spoluautorkou vysokoškolské didaktické příručky, která poskytuje metodický návod, jak s oběma dalšími nástroji pracovat.
Frázová banka je určena studentům, začínajícím badatelům, ale i těm, kdo akademické psaní vyučují nebo zkoumají. Obsahuje příklady akademických frází, které se vyskytují v jednotlivých částech odborného textu a jsou součástí jeho výkladové a argumentační struktury.
„Nejslavnější frázová banka je Academic Phrasebank Univerzity v Manchestru, její překlady se hojně užívají ve skandinávských zemích. V češtině dosud chyběla. My jsme nejen vytvořili originální frázovou banku akademické češtiny, ale hlavně ji propojili se skutečnými texty, které tvoří Korpus akademické češtiny. Ukázali jsme na reálných případech, kde a proč mají jednotlivé fráze opodstatnění. To je unikátní a pro uživatele nesmírně přínosné,“ uvedla Alena Kašpárková.
Podle ní se tak například student či mladý výzkumník může inspirovat při psaní vlastního odborného článku. Zjistí, jak vypadá běžná struktura odborného článku v různých oborech, jelikož může jednotlivé fráze sledovat ve skutečném kontextu díky vytvořenému Korpusu akademické češtiny. Ten je založen na téměř 3400 textech, které byly v posledních deseti letech publikovány v 21 renomovaných českých vědeckých časopisech.
Dalším unikátem je doplnění obou nástrojů didaktickou příručkou, která objasňuje jejich využití v praxi. „Frázové banky podobné příručky buď nemají, nebo jsou jen velmi povrchní. My jsme s kolegyní Kamilou Etchegoyen Rosolovou z Ústavu pro jazyk český chtěly nabídnout podrobnější návody. Příručka obsahuje předpřipravené lekce o délce zhruba 90 minut, které lze využít k výuce psaní odborných článků, ale mohly by pomoci například i pedagogům vyučujícím psaní závěrečných nebo seminárních prací,“ řekla Kašpárková.
Zdůrazňuje také, že příručky mají své opodstatnění i v době umělé inteligence, která může fráze také generovat. „Kdybychom chtěli pověřit umělou inteligenci, ať nám frázovou banku vytvoří, nejsme si zcela jisti, odkud by čerpala. My jsme vycházeli z recenzovaných textů publikovaných v časopisech indexovaných na Web of Science a Scopus, které lingvisté zapojení v projektu podrobili důkladné analýze a sledovali zejména to, v jakých fázích textu, tedy v jakých rétorických krocích byly využity. To je nesmírně důležité při výstavbě struktury odborného textu a právě na strukturu se při výuce akademického psaní zaměřujeme nejvíce,“ doplnila Kašpárková. Projekt, který skončil v prosinci, podpořila Technologická agentura České republiky částkou zhruba 8,5 milionu korun.
Frázová banka i didaktická příručka bude podle ní pomocníkem například pro lektory, kteří se výuce akademického psaní věnují ve Writing Support Centru. To vzniklo na VŠB-TUO loni září a podporuje studenty ve všech úrovních studia i akademické pracovníky v akademickém psaní jak v anglickém, tak i českém jazyce.
Autorka: Martina Šaradínová
Zdroj: VŠB-Technická univerzita Ostrava
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava
