Středozemní moře čelí riziku negativních dopadů persistentních organických polutantů (POPs). POPs jsou syntetické chemikálie, které přetrvávají v životním prostředí po mnoho let. Představují významné nebezpečí pro mořské ekosystémy i pro lidské zdraví, protože se mohou hromadit v tkáních živých organismů napříč potravním řetězcem.
Foto: emso.eu
K řešení tohoto problému se snaží přispět nový výzkumný projekt Levels and air-sea exchange of persistent organic pollutants in the marginal sea of Europe: contribution to the global monitoring effort AQUA-GAPS/MONET, který v současnosti probíhá ve Středozemním moři.
Projekt je vedený výzkumným centrem RECETOX a využívá programu EMSO Physical Access v regionálním zařízení Cretan Sea, které provozuje Hellenic Centre for Marine Research (HCMR).
Výzkum si klade za cíl analyzovat přítomnost, sezónní variace a výměnu moře – vzduch široké škály POPs, jako jsou per- a polyfluorované látky (PFAS), DDT, polychlorované bifenyly (PCB), bromované zpomalovače hoření apod., pomocí pasivního vzorkování. Vzorkování bude probíhat během čtyř ročních období, díky čemuž vznikne kompletní obraz o úrovních znečištění Středozemního moře a jejich variacích během jednoho roku.
Pasivní vzorkování pro monitorování mořského znečištění
Na rozdíl od tradičních metod monitorování mořského znečištění, které spoléhají na analýzu vzorků vody a ryb, jsou pasivní vzorkovače jednoduchá zařízení, obvykle vyrobená ze silikonu (nebo jiného polymeru). Tyto vzorkovače jsou umístěny ve vodě po delší časový úsek, kdy se v nich POPs mohou postupně hromadit. Stejný proces se používá i pro monitorování znečištění ovzduší. Metoda pasivního vzorkování nabízí několik výhod:
Konzistentní data: Pasivní vzorkovače poskytují konzistentní data, protože jejich rychlost příjmu není ovlivněna proměnlivými biologickými faktory ovlivňujícími koncentrace v tkáních ryb, jako je věk, strava nebo druhové variace.
Cílené vzorkování: Polymerní materiál ve vzorkovačích má vysokou afinitu k POPs, což zajišťuje efektivní zachycení a spontánní akumulaci těchto kontaminantů z vodního prostředí.
Zjednodušené monitorování: Nasazení a vyzvednutí pasivních vzorkovačů je výrazně méně pracné ve srovnání s tradičními metodami vzorkování ryb nebo aktivním vzorkováním velkých objemů vody potřebných k detekci ultrastopových koncentrací POPs přítomných v mořské vodě.
Dlouhodobé trendy: Pasivní vzorkovače mohou být nasazeny na delší dobu, což umožňuje výzkumníkům získat reprezentativní časově integrativní vzorky a sledovat sezónní variace v koncentracích POPs a stanovit dlouhodobé monitorovací trendy.
Cíle a dopad projektu
Projekt bude zahrnovat čtyři nasazení pasivních vzorkovačů vody a vzduchu v Cretan Sea na mořské observatoři E1-M3A, aby pokryl všechna čtyři roční období. Každé nasazení bude trvat tři měsíce a sezónnost vodních a atmosférických koncentrací zkoumaných sloučenin bude vyhodnocena v jedné centrální laboratoři týmem RECETOX. Tým HCMR úspěšně nasadil první sadu pasivních vzorkovačů na mořské bóji M3A v regionálním zařízení v dubnu 2024, přičemž analýza POPs začne již brzy v centru RECETOX.
Projekt stojí na spolupráci centra RECETOX, které poskytne odborné znalosti a vzorkovače, a týmu HCMR, který bude klíčový při nasazování a získávání vzorkovačů z určeného místa.
Branislav Vrana, docent environmentální chemie z centra RECETOX, který vedl výzkum, vysvětluje jeho význam: „Tento projekt zlepší porozumění zkoumaným POPs ve Středomoří, stanoví základní úrovně a identifikuje trendy v jejich koncentracích v průběhu času. Také přispěje cennými daty do Globálního monitorovacího plánu Stockholmské úmluvy o POPs a do AQUA-GAPS/MONET, globální monitorovací sítě zaměřené na různé rozpuštěné perzistentní organické znečišťující látky a další nově vznikající kontaminanty. Získané informace budou klíčové pro ochranu zdraví našich oceánů i nás samotných.”
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
