Strukturní virolog Pavel Plevka byl jmenován předsedou České infrastruktury pro integrativní strukturní biologii (CIISB). Ve funkci vystřídal strukturního biologa Vladimíra Sklenáře, který se společně s Jaroslavem Kočou již od roku 2010 zasazoval o vznik sdílených infrastruktur po vzoru států západní Evropy.
Pavel Plevka, foto: CEITEC MU
Dnes je CIISB jednou z předních sdílených laboratoří provozovaných výzkumnými centry CEITEC (Středoevropský technologický institut) a BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci). Všechny laboratoře infrastruktury CIISB byly plně zprovozněny pro vědce v režimu otevřeného přístupu v roce 2016. Hlavním cílem CIISB je podporovat špičkový výzkum v oblasti věd o živé přírodě v České republice prostřednictvím unikátního přístrojového vybavení sdílených laboratoří. CIISB každoročně využívá přes 500 studentů a vědců z tuzemska i ze zahraničí.
CIISB vznikla v roce 2011 na počátku budování center vědecké excelence CEITEC a BIOCEV. Z investičních prostředků operačního programu VaVPI byly po vzájemné dohodě v obou těchto centrech v rozmezí let 2011–2015 vybudovány komplementární centrální laboratoře pro integrativní strukturní biologii.
V roce 2011 získala CIISB statut přidruženého centra, které se po dokončení v roce 2016 stalo jedním z 11 národních výzkumných center Instruct-ERIC, vybaveným špičkovými technologiemi. CIISB slouží nejen české, ale i mezinárodní vědecké komunitě.
„Díky velkorysé podpoře programů MŠMT pro provoz a investice do velkých výzkumných infrastruktur (VVI) v letech 2016–2022 si CIISB udržuje výsadní postavení v oblasti integrované strukturní biologie na evropské i světové úrovni a přispívá každoročně ke vzniku více než stovky špičkových publikací uveřejňovaných v prestižních mezinárodních periodicích. Kromě toho poskytuje strukturní data nezbytná pro rozvoj akademického, aplikovaného a translačního výzkumu ve všech oblastech věd o živé přírodě, včetně farmacie, biomedicíny a biotechnologií,“ říká profesor Vladimír Sklenář, zakladatel CIISB a předchůdce Pavla Plevky.
Proč Česko potřebuje velké výzkumné infrastruktury?
Velké výzkumné infrastruktury jako je CIISB se zásadně podílejí na globální konkurenceschopnosti české vědy a způsobily doslova revoluci v kvalitě a viditelnosti českého výzkumu. Unikátnost CIISB spočívá v kombinaci nejmodernější instrumentace a vědecké expertízy, které umožňují nejen akvizici a interpretaci dat z přístrojů pokrývajících více než dvacet klíčových technologií, ale rovněž vývoj metod, šíření znalostí v oboru a úzkou spolupráci jak s centry základního výzkumu akademické sféry, tak i s výzkumnými laboratořemi aplikačního sektoru.
Infrastruktura CIISB je tvořena deseti sdílenými laboratořemi a umožňuje efektivní využívání dotačních zdrojů. Díky podpoře směřované do velkých výzkumných infrastruktur se podařilo v posledních šesti letech investovat více než 750 mil. Kč do obnovy a vylepšení přístrojového vybavení, což staví CIISB na úroveň obdobných center v zahraničí a otevírá tak dveře významným mezinárodním spolupracím.
„Před tím, než v České republice existoval koncept velkých výzkumných infrastruktur a sdílených laboratoří, museli vědci využívat méně pokročilé technologie nebo jezdit měřit do zahraničí, což výzkum zpomalovalo. Při převratných objevech hraje ale čas a přístup k nejmodernějším technologiím zásadní roli. V současnosti se ovšem karta obrátila a CIISB je atraktivní infrastrukturou i pro zahraniční uživatele, kteří jezdí měřit k nám nebo zasílají své vzorky, které jsou měřeny specialisty pracujícími v našich laboratořích,” vysvětluje Vladimír Sklenář.
Právě specialisti jsou velkou devízou, kterou velká výzkumná infrastruktura disponuje. Vlastnit super moderní přístroj totiž automaticky neznamená, že jej výzkumníci umí efektivně využívat a získávat z něj ta nejlepší možná data. Specialisti zaměstnaní v jednotlivých výzkumných infrastrukturách mají vysoce odborný trénink, který často získávají v zahraničí nebo na workshopech, které se organizují v rámci mezinárodních sítí výzkumných infrastruktur. Sdílené infrastruktury jsou proto důležitými centry transferu znalostí mezi jednotlivými laboratořemi z různých koutů světa. Právě výměna nejnovějších poznatků a zkušeností jsou alfou a omegou špičkové vědy.
CIISB je již od roku 2011 součástí elitní evropské výzkumné infrastruktury Instruct-ERIC. CIISB je svými parametry a vybavením srovnatelná s obdobnými centry ve Francii, Itálii, Velké Británii a Německu. Česká republika se tak začlenila mezi nejvýznamnější evropská centra výzkumu v oblasti strukturní biologie. Díky tomu získala CIISB přímý přístup k uživatelům z akademické i průmyslové sféry evropského výzkumného prostoru, kterým tak může nabízet svoje služby pod hlavičkou evropské výzkumné infrastruktury.
Za posledních pět let využilo přístroje infrastruktury CIISB více než 3 000 uživatelů a z jejich měření vzešlo téměř 500 odborných publikací, z nichž 67 bylo publikováno v časopisech vybraných do prestižního Nature Index. CIISB zorganizovalo 84 odborných kurzů, kterých se zúčastnilo téměř 1500 studentů a vědců z celého světa.
Díky CIISB se vědcům z Ústavu organické chemie a biochemie podařilo popsat, jak se koronavirus maskuje v lidském těle před imunitním systémem člověka. Tento převratný objev Evžena Bouři byl publikován v prestižním odborném časopise Nature Communications a otevřel další dveře pro výzkum cílené léčby koronaviru. Tento objev je jen jedním z příkladů, jak velké výzkumné infrastruktury pomáhají českým vědcům přicházet s převratnými objevy jako první na světě.
„Cílem CIISB do budoucna je umožnit vědcům využívat vysoce specializované přístrojové vybavení bez dlouhé časové investice do učení se tuto zcela novou technologii ovládat. To je jediný způsob, jak hrát první ligu na poli světové vědy. Tento cíl je závislý na pokračující podpoře velkých výzkumných infrastruktur ze strany Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jelikož kvalita má i ve vědě svou cenu,“ doplnil Pavel Plevka, který se bude snažit navázat na nemalé úspěchy svého předchůdce.
Tématu výzkumných infrastruktur se bude věnovat i nadcházející mezinárodní konference ICRI 2022, která se uskuteční v Brně, při příležitosti českého předsednictví v Radě EU. Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti civilizace reagovat na budoucí krizové scénáře a události.
Autorka: Ester Jarour
Zdroj: CEITEC MU
Přečtěte si také nedávný rozhovor s Pavlem Plevkou o jeho zkušenostech s ERC Starting a Consolidator granty, který je dostupný na portálu Vědavýzkum.cz.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
