Pět excelentních vědců převzalo Cenu předsedkyně GA ČR

Tradice Ceny předsedkyně GA ČR začala v roce 2003 a od té doby je každoročně udělována jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím kalendářním roce. K letošnímu roku již bylo oceněno 75 laureátů, každoročně si ocenění, které je spojeno s finanční odměnou 100 000 korun, odnese 3 až 5 vědců.

Úvodního slova se ujala Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, která zdůraznila důležitost Grantové agentury ČR. „Nejspíš se všichni shodneme na tom, že grantový systém je nedílnou součástí vědy. Osobně nemám ráda rozdělování výzkumu na základní, aplikovaný, průmyslový atd. Myslím, že to všechno jedno jest. GA ČR je dle mého názoru naše úplně nejlepší grantová agentura, protože má velice dobře nastavené procesy rozhodování o grantech. Toto rozhodování je někdy velmi obtížné, protože vždy je počet kvalitních projektů vyšší než finanční možnosti,“ uvedla Eva Zažímalová ve svém projevu.

Na její slova navázala předsedkyně Grantové agentury ČR, Alice Valkárová, která zdůraznila náročnost procesu výběru vítězných projektů. „Je velmi složité vybrat z tolika excelentních projektů ty úplně nejlepší, protože projekty, které se do užšího výběru dostanou, dosahují nejen evropské, ale světové úrovně,“ řekla na letošním udílení cen Alice Válkarová, která tento rok ve funkci končí.

Laureáti jsou vybíráni v rámci pěti kategorií, a to Technické vědy, Vědy o neživé přírodě, Lékařské a biologické vědy, Společenské a humanitní vědy a Zemědělské a biologicko-enviromentální vědy. V první kategorii byl letos oceněn Michal Pavelka z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jenž cenu získal za svůj projekt s názvem „Víceškálová nerovnovážná termodynamika“. Michal Pavelka dokázal spolu s mezinárodním týmem vědců najít obecnou geometrickou strukturu, která potvrzuje slova Johanna Keplera, že „kde je hmota, tam je geometrie.”

Další laureátkou je Judit E. Šponer z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která ocenění získala v kategorii Vědy o neživé přírodě. Její projekt nese název „Vznik života na Zemi a ve vesmíru – experiment a teorie“. Přispěl k pochopení vzniku prvních molekul genetické informace. Podařilo se ukázat, že dopady asteroidů a meteoritů mohly přispět k syntéze stavebních bloků nukleových kyselin, tj. nukleových bází a cukrů. Byly objeveny cesty, jak se tyto stavební bloky mohly samovolně propojit a vytvořit první krátké molekuly RNA. Díky projektu jsou k dispozici také návrhy geologicky relevantních scénářů, které mohly vést ke vzniku prvních funkčních genetických molekul z jednoduchých látek přítomných na rané Zemi, jakými jsou formamid, kyanovodík nebo formaldehyd.

Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR získal ocenění v kategorii Lékařské a biologické vědy za projekt „Detailní analýza funkcí a regulačního potenciálu jednotlivých podjednotek lidského translačního iniciačního faktoru 3 a jejich dílčích pod-komplexů“. Jeho projekt se zabýval regulací syntézy proteinů, tzv. translací. Zjištění jsou významná pro další výzkum, deregulace syntézy proteinů totiž významně přispívá k progresi některých typů zhoubného bujení a celé řady dalších onemocnění.

V oblasti Společenských a humanitních věd byl oceněn projekt „Souborné vydání Bohuslava Martinů – 2. fáze“ Aleše Březiny z Institutu Bohuslava Martinů. Hlavním výstupem projektu je kritické vydání devíti svazků díla tohoto českého hudebního skladatele mezinárodního významu, které v největší možné míře věrně zachycuje skladatelův tvůrčí záměr. V textových částech poskytuje detailní vhled do geneze, recepce i publikační historie jeho skladeb, a to na základě výzkumu často dosud neznámých hudebních i nehudebních pramenů.

Projekt „Chybějící souvislosti: evoluce genomu v tribu Camelineae (brukvovité)“ Terezie Mandákové z CEITEC MU byl oceněn v kategorii Zemědělské a biologicko-enviromentální vědy. Terezie Mandáková se spolu se svými kolegy z výzkumné skupiny Martina Lysáka a americkými kolegy z Washington University a Missouri Botanical Garden v rámci řešení projektu zaměřila na studium genomu plodiny lničky seté (Camelina sativa). Díky tomuto projektu se podařilo identifikovat nejpravděpodobnější rodičovské druhy této hexaploidní plodiny, charakterizovat strukturu genomu pěti nejbližších příbuzných druhů a identifikovat mechanizmy, jakými se tyto genomy během evoluce měnily. Nové poznatky o historii genomu rodu Camelina nyní poskytují informace potřebné k prozkoumání možností budoucího šlechtění této významné plodiny.

Videoprezentace jednotlivých projektů naleznete na webu Grantové agentury ČR zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)