Důvěryhodnost vědy v posledních desetiletích podkopává prudce rostoucí počet odborných časopisů a v nich publikovaných článků, z nichž ale jen malá část má opravdový přínos pro vědecké poznání. Upozornili na to autoři mezinárodní studie nazvané The Art of Scientific Performance uveřejněné v prestižním časopise Trends in Ecology and Evolution.
spoluautor studie Tomáš Václavík
Jedním z důvodů neutěšeného stavu v oblasti publikování výsledků vědecké práce je podle studie nastavený systém hodnocení vědecké výkonnosti, určovaný jednoduchým pravidlem: více je lépe. Pracovníci i instituce v akademické sféře jsou srovnáváni na základě počtu publikací, jejich citací a objemu získaných financí. Kvalita a společenský přínos vědy a výzkumu tak podle autorů studie stále více ustupují do pozadí. „Informační technologie a otevřenost vědeckých databází současně vedly k vývoji ukazatelů jako je například impact factor, které se dnes používají k hodnocení vědecké výkonnosti, ač jejich původní účel byl jiný," upozornil Tomáš Václavík z Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
"Posedlost kvantitou" při publikování výsledků vědeckého výzkumu podle Václavíka vede k přirozenému výběru "špatné vědy", což potvrzují i některé další studie. Autoři studie The Art of Scientific Performance" varovali, že často jsou také zveřejněny nepravdivé výsledky nebo podvodné články. Zároveň roste počet tzv. predátorských vydavatelů, kteří nabízejí snadné publikování výsledků bádání za úplatu, avšak s pochybnou kontrolou kvality.
„Od začátku 20. století počet odborných časopisů a vydávaných článků roste exponenciálně, avšak počet článků, které odborná veřejnost opravdu čte a cituje, se zvyšuje lineárně. Odhaduje se, že v roce 2008 počet všech do té doby publikovaných odborných článků přesáhl hranici 50 milionů," uvedl Tomáš Václavík. Zároveň podle něj roste počet případů, kdy zveřejněné závěry odborných studií nejsou reprodukovatelné. „Například analýza Open Science Collaboration z roku 2015 ukázala, že pouhých 36 procent kontrolovaných experimentů v oboru psychologie je reprodukovatelných a odborníci při jejich opakování dochází ke stejným závěrům, které publikovali původní autoři," dodal olomoucký vědec.
Akademický svět podle studie potřebuje systémovou změnu, která opustí současnou posedlost po kvantitě a posílí roli akademické obce ve společnosti. Autoři studie navrhli několik jednoduchých rad, jak tento nepříznivý trend v oblasti publikování výsledků vědecké práce zpomalit či zvrátit. „Moderní věda je schopna sebereflexe a proto věříme, že jsme schopni přehodnotit naše chápání vědecké výkonnosti a vrátit se k většímu důrazu na kvalitu. Tu nelze definovat jednoduše, ale hlavní znaky zůstávají stejné. Lidská zvídavost, snaha o vysvětlení světa kolem nás a společenský význam řešených problémů," uzavřel Tomáš Václavík. Celou studii najdete zde.
Autorka: Šárka Chovancová
Fotografie: Michael Beckmann
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
