Rozsáhlý osobní archiv a unikátní knihovnu TGM slavnostně otevřela 27. června 2023 současná hlava státu Petr Pavel společně s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou. Knihovna čítající přes 200 000 svazků se nachází v budově Masarykova ústavu a Archivu AV ČR na pomezí pražských čtvrtí Kobylisy a Libeň.
Vzhledem k dějinným událostem 20. století mají za sebou knihovna a osobní archiv našeho prvního prezidenta pohnutou historii. Knihy si může veřejnost prolistovat prezenčně po předchozí rezervaci.
Svazky knihovny Tomáše Garrigua Masaryka pokrývají všechny vědecké oblasti, kterým se prezident věnoval – zejména filozofii, historii, státovědu, politiku, sociologii, teologii či právo. Obsahuje ale také tituly domácí a zahraniční beletrie nebo rozsáhlou kolekci dobových tuzemských a zahraničních periodik. Už v dobách Masaryka měla jeho knihovna, umístěná v areálu Pražského hradu, jedinečnou kulturní a vědeckou hodnotu. Jeho ručně psané poznámky a texty na přídeštích knih svědčí o sbírání informací a třídění myšlenek.
Pásku přestřihovali předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, prezident Petr Pavel a ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Rudolf Kučera.
„Jsem velmi rád, že mohu otevřít Knihovnu Tomáše Garrigua Masaryka. My sice máme také na Hradě jednu knihovnu, která se jmenuje Masarykova, ale ta není plná Masarykových knih. Přesto je to tam nádherné a moc rád tam chodím,“ řekl před slavnostním přestřižením pásky prezident Petr Pavel.
Dodal, že oceňuje úsilí, které pracovníci Akademie věd ČR věnovali zpracování archiválií a katalogizaci svazků. Zpřístupnění knihovny podle něj jistě pomůže lépe poznat a pochopit osobnost Tomáše Garrigua Masaryka, který byl významným politikem a vědcem, ale také „člověkem z masa a kostí“.
Ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Rudolf Kučera ukazuje prezidentu Petru Pavlovi zajímavosti z knihovny.
„Dnešním otevřením knihovny Masarykův ústav a Archiv AV ČR, potažmo Akademie věd, naplňuje přání Tomáše Garrigua Masaryka, aby byla jeho unikátní knihovna přístupná veřejnosti. Kolegy to stálo ohromné úsilí, tisíce hodin čtení, dohledávání a přepisování, ale díky jejich práci opět ožívá Masarykův bohatý odkaz,“ řekla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Knihy v maorštině i japonštině
Knihovna TGM nemá obdoby nejen v České republice, ale ani ve většině evropských zemí. „Ve světovém měřítku se může srovnávat snad jen se slavnými prezidentskými knihovnami v USA, například s Hooverovou či Kennedyho, v Evropě asi jen s knihovnou Charlese De Gaulla,“ zdůraznil ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Rudolf Kučera s tím, že by knihovnu nebylo možné otevřít bez katalogizace, které se knihovníci věnují již od roku 2017. „Některé knihy jsou napsané v písmech a jazycích, s nimiž se kolegové nikdy nesetkali – například v maorštině, cyrilici, indickém kaligrafickém písmu nebo hebrejštině a japonštině. Museli jsme tak požádat o pomoc odborné překladatele.“
Prezident Petr Pavel se v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR sešel se zaměstnanci i jejich dětmi.
Knihovna je umístěna ve dvou rekonstruovaných depozitářích a formou prezenčních výpůjček si zájemci můžou v badatelně Masarykova ústavu a Archivu AV ČR knihy procházet. Na webových stránkách jsou základní informace o knihovně i o objednávání z jejích fondů a hlavně katalog. Ve druhém kroku lze vybrané tituly elektronicky objednat a nakonec si v badatelně rezervovat návštěvu. Uživatelé najdou všechny tituly také v Souborném katalogu ČR.
Dlouhá cesta Knihovny TGM
Málokterý projekt zažil tak ideální start a následně tolik překážek jako Ústav T. G. Masaryka. Tuto nadační instituci založil sám prezident Masaryk 23. července 1932 s tím, že jí daroval svůj osobní archiv, knihovnu, sbírku darů a 13 milionů korun. Ústav následně dostal pozemek na Letenské pláni a dva přední architekti navrhli reprezentativní areál, ve kterém by spočinuly jak knihy, tak i unikátní a rozsáhlý Masarykův osobní archiv.
„Masaryk si při založení ústavu výslovně přál, aby zmíněná finanční částka posloužila ke zbudování důstojného sídla nové instituce, která měla do budoucna dále rozvíjet vědeckou činnost v oborech, kterými se sám zabýval,“ vysvětlil Rudolf Kučera. „Darovaná knihovna pak měla být zkatalogizována a otevřena veřejnosti.“
V Knihovně TGM se nachází například francouzské vydání Robinsona Crusoe z roku 1722 nebo anglické vydání Komenského Orbis Pictus z roku 1729.
Budova ale postavena nebyla a po mnichovských událostech se Ústav T. G. Masaryka narychlo přestěhoval do činžovního domu v Bubenči. Další zhoršení přinesla německá okupace, během které gestapo dům obsadilo, a fondy byly přestěhovány do Klementina. Ačkoli se ústav mohl po konci druhé světové války nastěhovat zpátky, už v únoru 1948 musel prostory opět vyklidit. O šest let později politický sekretariát Ústředního výboru KSČ instituci úplně zrušil. Knihovní fondy byly nešetrně rozděleny a rozvezeny do Základní knihovny ČSAV, Ústavu dějin KSČ a Národní a Univerzitní knihovny.
O obnovení rozhodl v lednu 1990 prezident Václav Havel. Přestože ústav restituoval své někdejší archivní a knihovní fondy, nadační jmění zpět nedostal, existoval čistě formálně – bez sídla a bez zaměstnanců. Tato neuspokojivá situace skončila v roce 1995, kdy Akademie věd ČR založila nový Masarykův ústav, který knihovní i archivní fondy převzal do správy. Poslední léta se věnovali pracovníci Masarykova ústavu a Archivu AV ČR zpracování archiválií a katalogizaci. V kompletní podobě se Knihovna TGM otevírá veřejnosti až v letošním roce.
Text: Leona Matušková
Foto: Jana Plavec
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
