Státní zdravotní ústav od začátku roku eviduje přes 13 000 případů černého kašle, což odpovídá stavu z 60. let minulého století. K jeho lepšímu porozumění a vývoji efektivnějších vakcín má přispět nový výzkum odborníků z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Mikrobiologického ústavu AV ČR a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Vědci a lékaři hledají dobrovolníky, kteří onemocnění prodělali a jsou ochotni se zúčastnit studie.
Původcem vysoce nakažlivého onemocnění, zvaného černý kašel nebo pertuse, je bakterie Bordetella pertussis, která infikuje horní cesty dýchací. Množení bakterií v nosohltanu pak vede k rozvoji nemoci a k sestupu infekce do dolních cest dýchacích. U nejmladších, dosud neočkovaných dětí a také u kojenců, může vyvolat závažný zápal plic s rizikem úmrtí. Je tedy velice důležité porozumět, jak imunitní systém zasahuje na sliznici dýchacích cest proti nákaze a jak může zabránit závažnému průběhu choroby a jejímu přenosu na jiné osoby.
„O imunitní odpovědi na bakterii způsobující černý kašel v nosní sliznici je toho zatím známo jen velmi málo. Proto potřebujeme získat od dárců s nedávno diagnostikovaným onemocněním černým kašlem a z nenakažených kontrolních dárců imunitní buňky stěrem ze sliznice nosní dutiny. Získané buňky budeme posléze studovat pomocí nejmodernějších technik, které umožňují zkoumat identitu každé jednotlivé buňky,“ vysvětluje Ondřej Štěpánek, vedoucí laboratoře adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Cíle unikátní studie českých výzkumníků upřesňuje vedoucí laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů Mikrobiologického ústavu AV ČR Peter Šebo: „Chceme charakterizovat různorodost populací imunitních buněk zapojených do odpovědi člověka na infekci původcem černého kašle. Budeme zjišťovat, jak se liší jejich zastoupení mezi nedávno infikovanými pacienty a zdravými dobrovolníky. Výsledky z této studie přispějí k lepšímu pochopení úlohy jednotlivých typů imunitních buněk během infekce. To pak může významně přispět k vývoji nové generace účinnějších vakcín proti černému kašli, které kromě záchrany životů kojenců budou také bránit šíření infekce.“
Studie je velmi důležitá pro pochopení, proč se i přes očkování mohou adolescenti stát přenašeči infekce původcem černého kašle. „Spolupráce akademických týmů s klinickým pracovištěm a praktickými lékaři může významně pomoci prohloubit poznání, jak se infekci černým kašlem bráníme. Věříme, že tyto poznatky pomohou vylepšit současné vakcíny i léčbu infekcí,“ dodává Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Zkušenosti z pandemie covid-19 a experimentálních studií
Přestože se podobné studie celosvětově prováděly během nedávné pandemie viru SARS-CoV-2, imunitní odpověď sliznice dýchacích cest na jiné patogeny zůstává neprozkoumaná. Společný výzkum týmů zapojených v projektu Národního institutu virologie a bakteriologie nyní na modelu ukázal, že imunitní odpověď myší na infekci původcem černého kašle se velmi liší od odpovědi na infekci virem chřipky.
„Prosíme občany starší patnácti let, kteří v nedávné době onemocnění černým kašlem prodělali nebo právě prodělávají, aby nám pomohli posunout hranice poznání toho, jak na černý kašel reaguje naše imunita. Odběr z nosu je rychlý a pouze mírně nepříjemný, podobně jako výtěry při nedávných covidových testech. Z etických důvodů nenabízíme žádnou finanční odměnu, ale po zpracování pošleme každému účastníkovi jeho výsledky s komentářem a poděkováním za pomoc vědeckému zkoumání. Protože nejvíce postiženou skupinou v současné epidemii jsou adolescenti ve věku patnácti až devatenácti let, středoškolákům potvrdíme omluvenku. Budeme vám velmi vděční za účast ve studii,“ vyzývá veřejnost Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Dobrovolníci, kteří onemocnění nedávno prodělali a jsou ochotni se do studie zapojit, se mohou přihlásit ZDE.
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
