Jak získat partnera pro mezinárodní projekt? To bylo hlavní téma Sympozia iNETME, které se uskutečnilo ve středu 26. února 2020 na půdě Vysokého učení technického v Brně. Sympozium se konalo v rámci projektu International NET for Mechanical Engineering (iNETME).
Výzkumníkům i projektovým manažerům z vysokých škol z celé České republiky se jako první představil světově uznávaný odborník na vědeckou diplomacii Pierre Bruno Ruffini, autor knihy Věda a diplomacie, který přednášel na VUT vůbec poprvé. Účastníkům sympozia přiblížil pohled diplomatů na danou problematiku. Ve dvou blocích jeho přednášek mimo jiné zaznělo vysvětlení, proč a jaké pozitivní výsledky přináší vědecká diplomacie. Jako příklady, kdy vědecká diplomacie pomáhá systému výzkumu a vývoje, uvedl Ruffini lákaní zahraničních výzkumníků a zájemců o doktorská studia, pomoc při zapojování do mezinárodních vědeckých sítí, organizování mezinárodních konferencí a vědeckých kongresů a udržování kontaktů s vědeckou diasporou žijící v zahraničí.
Britský vědecký atašé Otakar Fojt představil aktuální situaci britského vědeckého prostředí a poradil i praktické tipy na to, jak identifikovat a budovat nová partnerství. Odpovídal také na otázky výzkumníků týkající se podmínek a možností spolupráci v návaznosti na Brexit.
Jak využít vědu pro a v diplomacii k řešení globálních problémů představila výzkumnice Eliška Tomalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je členkou týmu, který v mezinárodním evropském projektu S4D4C financovaném z H2020 řeší diplomatické výzvy zejména v oblasti vodního hospodářství. Sympozium představilo také evropský projekt InsSiDE, také financovaný z H2020. Partneři tohoto projektu chtějí společně přispět ke sdílení vědecké diplomacie v Evropě a organizují první letní školu pro vědce a diplomaty. Bude se konat 22 až 26. června v polské Varšavě. Přihlášky bude možné podávat od počátku do konce března.
Další blok přednášek byl zaměřený co nejvíce prakticky tak, aby účastníkům představil konkrétní možnosti navázání a rozvoje partnerství. Jednou z možností je také získání průmyslových partnerů prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network, kterou prezentovala Eva Kudrnová z Technologického centra AV ČR. Zajímavé příležitosti k navazování a rozvíjení mezinárodních kontaktů dle Zdeňka Havla nabízí v rámci svých stávajících aktivit také CzechInvest. Kromě možnosti prezentace na portálu http://www.czech-research.com/ CzechInvest pořádá také zahraniční technologické mise – a to jak našich zástupců do zahraničí, tak zahraničních delegací do Česka. Ty mají pomáhat rozvíjet mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Plánovaná březnová návštěva Brazílie bude zaměřená na robotiku a laserové technologie a následná návštěva Japonska podpoří zájemce o umělou inteligenci. Na podzim letošního roku by do Česka měly přijet delegace z Chile a kanadské provincie Alberta.
Zajímavý a vskutku neotřelý pohled vnesla do sympozia Lenka Mynářová, která kromě jiných aktivit vedla marketingové aktivity při uvádění technologie Nanospider na globální trh. V její přednášce zaznělo, že zatímco skvělým přístrojovým vybavením se mohou pochlubit stovky pracovišť po celém světě, tím klíčovým faktorem jsou talentovaní lidé. Budování reputace instituce, kterou pozvedá každý získaný mezinárodní projekt, ocenění nebo i popularizace výzkumu, vnímá Lenka Mynářová jako zásadní předpoklady úspěchu v mezinárodní konkurenci.
Panelová diskuze, kterou stejně jako celé sympozium moderoval Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz, přinesla velmi zajímavé pohledy na téma „Možnosti českých vědců ve vztahu k mezinárodní vědě“. Do diskuse se jako panelisté zapojili Vladimír Majer, který působil na univerzitách ve Spojených státech a Francii, Petr Neugebauer, nositel ERC grantu působící na VUT v Brně, Jan Ostřížek z výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity a Zlatuše Novotná, která koordinuje strategická partnerství na CEITEC MU.
Spoluzakladatelka Czexpats in Science Markéta Kubánková představila platformu sdružující české vědce a vědkyně v zahraničí a shrnula bariéry a vyhlídky, kterým čeští vědci při návratu ze zahraničí čelí. V průběhu diskuse poznamenal Vlastimil Růžička, emeritní rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a bývalý náměstek ministra školství: „Máme docela dost chytrých lidí, potřebujeme však zlepšit řízení vědy na národní úrovni.“ Řečníci se shodli, že vědu v dnešní době nelze vnímat jen jako českou vědu, ale jako vědu mezinárodní, která je postavena na skutečné excelenci a spolupráci.
Prezentace jednotlivých přednášejících naleznete na webu projektu iNETME – International NET for Mechanical Engineering, který je financován z programu INTER-EXCELLENCE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Koordinátorem projektu je vědecké centrum NETME při Fakultě strojního inženýrství VUT.
Autoři: NETME a Vědavýzkum.cz (AV)
Fotografie: NETME
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz a NETME
