L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí lokálního CSR projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Letos se porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, UNESCO a společnosti L’Oréal rozhodla podpořit trojici výzkumnic z oblasti medicíny, fyziologie a genetiky rostlin. Nadané vědkyně si mezi sebou rovným dílem rozdělí 600 tisíc korun.
Vítězky soutěže. Zleva Petra Laššuthová, Terezie Mandáková a Michaela Tencerová
Česká verze mezinárodního programu přilákala letos k účasti celkem 66 vědkyň, které splnily podmínku věku do 40 let a dosažení titulu Ph.D. ve vědeckých oblastech. Do dubnového finále, které se uskutečnilo navzdory pandemii, se jich nakonec probojovalo třináct.
Tři z nich během osobní prezentace svých projektů zaujaly porotu natolik, že každou z nich ocenila částkou 200 tisíc korun. Peníze mohou vítězky použít libovolně k naplnění svých cílů.
„Ženy ve vědě se podílejí na zásadních výzkumech po celém světě. Navzdory jejich pozoruhodným objevům však stále globálně podle posledních dat představují pouze třetinu výzkumných pracovníků a jejich práce si zřídka získá uznání, které si zaslouží. Pouze 4 % Nobelových cen za vědu byla kdy udělena ženám a pouze 11 % vedoucích výzkumných pozic zastávají v Evropě ženy. Podobná situace panuje v České republice, kde je zastoupení žen mezi vědci jen 27 %. I proto jsme rádi, že můžeme podporovat jejich úsilí a přispět k tomu, aby jejich příklad následovaly i dívky teprve nastupující generace,“ říká Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal pro Česko, Slovensko a Maďarsko.
Její slova dokládají i výsledky Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou pravidelně zpracovává Národní kontaktní centrum – gender a věda. Podle této studie patří Česko v mezinárodním srovnání z hlediska zastoupení žen ve výzkumu i na nejvyšších akademických pozicích dokonce k nejslabším zemím v Evropské unii. Celkový počet osob pracujících ve výzkumu roste. Tento nárůst však rychleji probíhá na straně mužů.
„Aby se tento stav změnil, bude potřeba udělat řadu systémových změn, aby se ženám vyplácelo investovat do sebe a svých profesních cílů. Zároveň je potřeba podporovat ženy už v mladém věku, aby následovaly své sny a ambice a přestaly je filtrovat optikou genderových stereotypů,“ říká Ilona Mülllerová, předsedkyně poroty programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika – talentový program.
Pandemie COVID-19 ještě výrazněji rozevřela nůžky genderových předsudků v oblasti výzkumu. Podle UNESCO Science Reportu pod 90 % odborných článků jsou podepsáni muži. Tři čtvrtiny vědkyň uvedlo, že současná situace jejich profesionální a osobní rovnováhu negativně ovlivňuje.
Vítězky 15. ročníku ceny L’Oréal-UNESCO
Mezi třemi oceněnými dámami je Petra Laššuthová, která pracuje pro Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Motole. Tam zkoumá nové příčiny dědičné periferní neuropatie, která postihuje periferní nervy a patří mezi nejčastější dědičná nervosvalová onemocnění. „Součástí mé práce je objasňování vzácných a hledání nových příčin tohoto onemocnění. V současnosti je popsáno, že patogenní varianty ve více než stovce genů mohou způsobovat dědičnou neuropatii. I po vyšetření těchto známých příčin zůstává původ nemoci neobjasněn u velké části pacientů.“ Vysvětluje talentovaná vědkyně.
Cenu letos získala také cytogenetička Terezie Mandáková, která působí na brněnském institutu CEITEC Masarykovy univerzity a na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, kde se zabývá studiem rostlinných chromozomů a genomů. Snaží se odhalit jejich strukturu a pochopit, jak vznikly a jak se v průběhu času vyvíjely. „Poslední rok našeho života byl výrazně ovlivněn koronavirovou pandemií, která zastínila jiné globální problémy. Ale skutečnost, že ty ostatní zmizely z předních stránek novin, neznamená, že přestaly existovat nebo že jsou méně důležité. Jedním z největších současných problémů lidstva je růst světové populace. Je téměř jisté, že kolem roku 2050 nás bude 10 miliard, což je 2,5 miliardy lidí více než v současné době. Přitom už teď trpí každý sedmý člověk na planetě chronickou podvýživou. A při současné produkci potravin bude za 30 let trpět hladem polovina lidstva. Je potřeba si uvědomit, že veškerá naše strava pochází přímo nebo nepřímo z rostlin, protože rostliny jsou základem našeho potravního řetězce. Velkým úkolem nás vědců je tedy zvýšit výnos a kvalitu zemědělských plodin,“ vysvětluje Terezie Mandáková.
Trojici oceněných uzavírá Michaela Tencerová, jež pracuje pro Fyziologický ústav AV ČR, kde zkoumá funkční význam metabolických změn v kostní dřeni s cílem přispět k cílenější léčbě osteoporózy. „Osteoporóza neboli řídnutí kostí se nazývá chronické onemocnění kostry. Kosti ztrácejí svoji pevnost, důsledkem se stává zvýšené riziko zlomenin převážně kyčelního kloubu, v oblasti zápěstí a páteře. Nejvíce se v ohrožení ocitají pacienti s metabolickými onemocněními, ať jde o cukrovku nebo obezitu, zejména ženy. Hlavním cílem naší studie je zkoumat funkční význam metabolických změn v kostní dřeni a zjistit, zda jim lze zabránit pomocí dietních opatření nebo farmakologicky, tedy použitím léků pro léčbu metabolických onemocnění. Naše poznatky mohou přispět k cílenější léčbě osteoporózy u pacientů, kteří jí trpí, nebo mohou vést k jejímu zabránění.“
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zdroj: L’Oréal a CEITEC
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
