Už příští rok by v Česku mělo vzniknout národní kompetenční centrum pro polovodiče, které bude podporovat cíle „Chips for Europe“, prvního pilíře evropského zákona o čipech (ChipsAct). Centrum zapojí ČR do vznikající evropské sítě kompetenčních center.
České Národní centrum kompetence pro polovodiče vzniká v souladu s Národní polovodičovou strategií, která se připravuje v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem vlády a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Na společném postupu při přípravě národního polovodičového centra se podpisem smlouvy ve středu 19. června dohodlo 6 subjektů: dvě největší české technické univerzity – Vysoké učení technické v Brně (VUT), za které podepsal smlouvu k ustavení konsorcia připravující centrum rektor Ladislav Janíček a České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), zastoupené rektorem univerzity Vojtěchem Petráčkem.
Rolí technických univerzit bude především zajišťovat vzdělávání v oblasti polovodičů a navrhování čipů za účelem zásadního posílení kapacit lidských zdrojů pro polovodičový průmysl v ČR. Na centru bude dále participovat největší výrobce polovodičů v Česku – společnost Onsemi, za niž smlouvu podepsal Josef Švejda, jednatel a finanční ředitel české pobočky; společnost Codasip, přední světový tvůrce polovodičových návrhových aplikací, zastoupená prezidentem Karlem Masaříkem; Národní polovodičový klastr (Czech National Semiconductor Cluster), za který podepsal smlouvu ředitel Stanislav Černý. Národní polovodičový klastr je sdružení hi-tech podniků, vysokých škol, výzkumných center a jiných subjektů, které jsou součástí českého polovodičového hodnotového řetězce. Posledním zapojeným subjektem je Jihomoravské inovační centrum (JIC) zastoupené ředitelem Petrem Chládkem, které podporuje rozvoj startupů a inovativních firem včetně těch z oblasti polovodičů.
Chips Act: Cílem je zdvojnásobit do roku 2030 podíl EU na světovém trhu s polovodiči
Česká republika významně přispěla k legislativě evropského zákona o čipech (EU Chips Act), jejímž cílem je zdvojnásobit podíl EU na světovém trhu s polovodiči na 20 % do roku 2030. Dohoda má tři pilíře, z nichž první pilíř „Chips for Europe“ má posílit pozici EU v segmentu návrhu čipů a IP (pozn. Intellectual property – IP; tzv. „fabless“), který reprezentuje třetinu hodnoty celého polovodičového řetězce s meziročním růstem na úrovni 35 %. Operačními cíli prvního pilíře jsou vytvoření společné návrhové platformy, pokročilých pilotních linek a sítě kompetenčních center v celé EU, a zřízení fondu pro čipy s cílem usnadnit přístup k financování pro začínající podniky, zejména pro střední a malé firmy.
Operační cíle eliminují aktuální bariéry pro větší zapojení evropských subjektů do návrhu čipů a IP, včetně ceny za licence vývojových nástrojů, dostupnosti financování, realizace vzorků, prototypů i hromadné výroby čipů. Kompetence konsorcia pro návrh čipů s dostupnými komplexními nástroji pro použití počítačových programů a specializovaného počítačového hardwaru k navrhování, simulaci, ověřování, výrobě a testování elektronických systémů – EDA (Electronic Design Automation), jako klíčovou komponentou funkce center, přinesou funkční rozhraní pro uživatele návrhové platformy a pilotních linek, a budou konzultačním a vzdělávacím centrem „Chips for Europe“ a fondu pro čipy.
ČR má v oblasti polovodičů a čipů skvělé předpoklady
„Nedávná světová krize dovedla Evropu na křižovatku. Evropa si uvědomila, že potřebujeme posílit naši technologickou soběstačnost a nezávislost v kritických zdrojích a technologiích. A polovodiče a čipy jsou v dnešním světě strategickou a naprosto nepostradatelnou komoditou. Naše sedmé místo v Evropě nám určitě vytváří podmínky pro to, abychom v polovodičích rozvinuli kompetence, které zde již máme,“ uvedl na půdě ČVUT tiskovou konferenci před podepsáním smlouvy rektor VUT Ladislav Janíček, který ve svém úvodním proslovu nastínil i strategie pro rozvoj lidských zdrojů v této oblasti, tedy cíl obou technických univerzit v konsorciu.
Proto Evropská unie v roce 2022 schválila Zákon o čipech (EU Chips Act), která ji má nasměrovat k pozici klíčového světového hráče v tomto odvětví a vyhradila si na to více než 43 miliard eur. „Česko má v tomto odvětví skvělé předpoklady být významným evropským partnerem. Kvalitní výzkum a přítomnost světových lídrů v oblasti polovodičů, k nimž patří společnosti Onsemi či Codasip a další, jí k tomu dávají nejlepší předpoklady,“ shoduje se s rektorem VUT prorektor ČVUT Radek Holý. „Kromě toho je Česká republika světovým centrem v oblasti elektronové mikroskopie a také významným hráčem třeba v oblasti automobilového průmyslu, které mají ve vývojovém i výrobním procesu čipů a jejich aplikacích naprosto nezastupitelnou roli,“ dodal rektor VUT Ladislav Janíček.
„Centrum je dalším prvkem v posilování pozice ČR v polovodičích, o kterou klastr dlouhodobě usiluje jako spoluiniciátor české národní polovodičové strategie. Jako člen Silicon Europe Alliance klastr integruje ČR do sítě kompetenčních center a klastrů v EU a dalších komponent Chips for Europe díky kompetencím všech svých stávajících i budoucích členů, kteří tvoří polovodičový hodnotový řetězec ČR,“ uvedl Stanislav Černý. Kompetenční centrum bude poskytovat kvalifikované služby dle požadavků Chips for Europe v oblasti návrhu čipů, zejména pro začínající a malé firmy. „Naprosto zásadně potřebujeme posílit technologickou suverenitu Evropy, snížit závislost na dovozech a vytvořit silný ekosystém. Takový, ve kterém budou růst globálně úspěšné inovativní firmy. A na JICu najdou takové firmy expertní podporu, která jim ulehčí cestu na globální trh,” upřesnil Petr Chládek, ředitel inovační agentury JIC.
„Sdílení evropského IP a nástrojů pro návrh čipů je revolučním krokem, ve kterém má ČR zásadní možnost posílit svou pozici, nejen v rámci EU, kapitalizací svého intelektuálního potenciálu. Nicméně je zapotřebí v rámci Národní strategie pro polovodiče vytvořit podmínky pro zásadní stimulaci polovodičového vzdělávání a podporu inovativního fabless segmentu,“ doplnil Stanislav Černý. Přípravu projektu národního kompetenčního polovodičového centra těchto šest partnerů zahájilo s podporou Jihomoravského kraje už v minulém roce. Potřeby polovodičového průmyslu a role centra pomáhají profilovat průmysloví partneři projektu, společnosti Onsemi a Codasip. „Považujeme za zásadní, aby centrum bylo skutečně přínosné pro polovodičový ekosystém v ČR, a proto se ujímáme role klíčového průmyslového partnera, který je připraven podpořit výzkum, vývoj a vzdělávání, včetně příležitostí pro střední a malé firmy,“ uvedl Michal Lorenc, vedoucí projektů výzkumu a vývoje společnosti Onsemi.
„Historicky spolupracujeme zejména s VUT. Spolupráci však rozšiřujeme i dalšími univerzitami jako je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Kooperaci musíme dále rozšířit se všemi technickými univerzitami, neboť každá disponuje určitou specializací,“ nastínil další rozvoj spolupráce s vysokým školstvím Josef Švejda.
„Rovněž se snažíme do projektu zprostředkovat zkušenosti z našeho zahraničního zapojení v polovodičových dodavatelských řetězcích, kdy existující průmyslové vazby, které výrazně přispějí k akceleraci integrace centra do existujícího evropského polovodičového ekosystému,“ doplnil prezident Codasip Karel Masařík.
Odstartování první fáze vývoje českého Národního kompetenčního centra pro polovodiče
„Jsem velmi rád, že se podařilo v této oblasti upevnit spolupráci v České republice, a posunout tak celý ekosystém polovodičů v naší zemi vpřed. Polovodiče, počítače, AI, dekarboniazce jsou častými tématy, a polovodiče jsou tak heslem dnešní doby. Tento posun není jen o výrobcích polovodičů samotných, ale skutečně o celém ekosystému,“ podtrhl význam společné smlouvy, která upravuje role, vzájemné vztahy a odpovědnost jednotlivých partnerů Masařík.
Zmíněná smlouva zavazuje k oficiálnímu podání tohoto projektu v národní výzvě. Pokud konsorcium uspěje, bude se ucházet o další zdroje z evropské výzvy. Finální návrh projektu by konsorcium mělo podat během září roku 2024. Přípravu Národního kompetenčního centra koordinuje Vysoké učení technické v Brně.
„V první polovině příštího roku by mohlo dojít k institucionalizování centra. V současné době se počítá s financemi v hodnotě 50 milionů eur na čtyři roky v kombinaci českých zdrojů a zdrojů z EU na posílení funkcí, které má centrum zajišťovat. Jednou z nich je například propojení a koordinace s kompetenčními centry v Evropě. Následně bude české národní centrum vstupovat do samostatných projektů,“ nastínil vývoj centra Ladislav Janíček.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: VUT, ČVUT (výpovědi mluvčích)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
