Prostřednictvím internetu se mladí lidé běžně baví s rodinou či kamarády, často na něm ale poznávají i nové lidi, které osobně neznají. Výsledky výzkumu z Masarykovy univerzity ukazují, že se jedná o poměrně rozšířený jev – podobné setkání někdy zažilo 31,7 % z 2 500 oslovených dospívajících ve věku 11–16 let.
Výzkumníci z týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se ve své studii zaměřili na to, jak vypadají osobní setkání dospívajících s lidmi, které poznali na internetu.
Aktivity mladých na internetu jsou často debatovaným tématem. I v mediálním prostoru se často objevují obavy, že se dospívající po seznámení v online prostoru setkají s „predátory“, tedy někým, kdo je chce zneužít nebo jim ublížit. Tato setkání však mohou být i přínosná, neboť lidé mohou tímto způsobem navázat nová přátelství. To může být obzvlášť důležité třeba pro lidi z minoritních skupin nebo pro ty, kterým v běžném životě blízké vztahy chybí, upozorňuje hlavní autor studie Vojtěch Mýlek, který se se svým týmem tímto fenoménem zabýval. „Naším cílem bylo poskytnout veřejným debatám empirický kontext a popsat, kteří dospívající se s lidmi z internetu setkávají, s kým se potkávají či jak setkání hodnotí.“
Výsledky studie ukazují, že na tato setkání chodí častěji starší dopívající. Zažila je téměř polovina 15–16letých, mezi 11–12letými to byla pětina. Motivy dospívajících byly především přátelské – chtěli si s někým popovídat či někoho nového poznat. Většinou se také setkávají s lidmi stejného věku nebo s někým o trochu mladším či starším; setkání s dospělými lidmi nejsou obvyklá. Dívky i chlapci chodí na setkání stejně často, dívky se ale častěji setkávají se staršími lidmi.
Častou obavou bývá, že lidé na internetu při plánování setkání dopívajícím lžou o tom, kdo ve skutečnosti jsou, a na setkání tak přijde někdo jiný, než koho dospívající čeká. Ze studie však vyplývá, že k těmto situacím dochází zřídka. V naprosté většině případů přišel člověk, jehož věk a gender odpovídaly očekáváním dospívajících. Podobně chování a vzhled těchto lidí naplnilo či předčilo očekávání na více než 85 % setkání.
Pozitivním zjištěním je, že 68,9 % dospívajících, kteří takové setkání zažili, je hodnotilo jako příjemné, 23,1 % jako neutrální. Spíše nepříjemných setkání bylo 6,5 %, velmi nepříjemných 1,5 %.
„Je dobré si uvědomit, že nepříjemné setkání automaticky neznamená nebezpečné setkání. Z předchozího výzkumu víme, že kromě případů, kdy došlo k závažné újmě (např. sexuální obtěžování či zneužití), dospívající hodnotí jako nepříjemná i setkání, která byla nudná nebo trapná,“ upozorňuje Lenka Dědková, jedna z autorek studie.
Zajímavým zjištěním je, že čím déle se dospívající s druhým člověkem bavili na internetu před setkáním, tím větší byla šance na příjemné setkání. Lze tedy doporučit, aby dospívající s osobním setkáním nespěchali a snažili se nejdříve druhého člověka co nejlépe poznat.
„Z výsledků vyplývá, že většina osobních setkání mezi dospívajícími a lidmi z internetu je bezproblémová. Riziková setkání jsou spíše vzácná, bohužel se však dějí. To nelze zlehčovat, a proto je opatrnost na místě. Zároveň je však potřeba přijmout, že poznávání nových lidí ke zdravé adolescenci neodmyslitelně patří a že současná generace mladých lidí k tomu využívá i internet. Proto bychom se měli snažit s dospívajícími o seznamování na internetu otevřeně bavit a probírat s nimi, jak to dělat bezpečně. Ne jim takové seznamování a následná osobní setkání zakazovat,“ shrnuje Mýlek.
Zdroj: Masarykova univerzita
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
