Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jmenoval dvacet pět nových zástupců odborné veřejnosti z oblasti zdravotních služeb, vědy a výzkumu do Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví. Ta tak naváže na činnost Odborného kolegia ministerstva. Jejím hlavním úkolem bude pomáhat ministrovi v rozhodování v klíčových otázkách českého zdravotnictví.
„Je mou snahou, aby členská základna Vědecké rady byla svým složením opravdu reprezentativní a obsáhla všechny základní odbornosti. Přál bych si, aby mi byla poradní oporou v odborně náročných tématech, jakými jsou například věda a výzkum či otázky vzdělávání,“ uvedl při prvním zasedání Vědecké rady ministr zdravotnictví. Předchůdcem této rady bylo Odborné kolegium Ministerstva zdravotnictví založené v roce 2014. Jeho činnost byla ovšem později utlumena. První zasedání znovuobnovené Vědecké rady proběhlo 5. února 2018 z iniciativy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
Předsedou rady byl jmenován přednosta 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina. V radě zasedne také ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM) Marián Hajdúch a emeritní přednosta Dětské kliniky LF a FNOL Vladimír Mihál. Seznam všech členů Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví je dostupný zde.
Ředitel ÚMTM Marián Hajdúch bude jako člen rady usilovat o zvýšení povědomí o zdravotnickém výzkumu, o jeho smysluplný přenos do klinické praxe i o jeho pevnější legislativní ukotvení v připravované novele zákona o podpoře výzkumu. „Budu hájit stejné hodnoty jako doposud, to jest medicínu založenou na důkazech, spravedlivý a motivační způsob rozdělování finančních prostředků na výzkum, podporu mladých lékařů s vědeckými ambicemi, integraci české vědy do evropského výzkumného prostoru a dlouhodobou podporu klíčových medicínských infrastruktur,“ uvedl Marián Hajdúch.
„Za důležité také považuji nastavení a implementaci prostředků elektronického zdravotnictví do praxe a podporu udržitelnosti zdravotních registrů. Mým velkým přáním v budoucnosti by byl vznik kombinovaného studijního programu MUDr./PhD. na našich lékařských fakultách, jak je to celkem obvyklé v zahraničí. Kombinovaný program by umožnil mimořádně nadaným studentům současně absolvovat obě doposud oddělená studia, samozřejmě v kratší době,“ doplnil Marián Hajdúch.
Uznávaný pediatr a hematoonkolog Vladimír Mihál se chce věnovat podpoře koncepce postavení univerzitních center, respektive univerzitních nemocnic jako přirozených koordinátorů odborné a vědecké činnosti i pregraduálního a postgraduálního vzdělávání. „Jako lékař a vysokoškolský učitel, který je začleněný i do postgraduálního vzdělávání, bych také rád upozornil na nutnost koncepce celoživotního vzdělávání lékařů s důrazem na podporu a rozvoj kritického myšlení, kreativitu, komunikačních schopností a informační gramotnosti,“ uvedl Vladimír Mihál. V diskuzi o metodě financování výzkumu bude klást důraz na externí evaluaci předkládaných projektů s cílem zmírnit potenciální konflikt zájmů domácích hodnotitelů. „Grantová agentura by z dlouhodobého hlediska dnes již měla mít k dispozici i data, týkající se finanční efektivity dosavadní vědeckovýzkumné činnosti předkladatelů,“ doplnil.
Jmenovací dekrety převzali členové Vědecké rady na svém prvním společném zasedání na začátku února. K prvním projednávaným tématům patřila problematika screeningových programů v České republice, jejich fungování a účinnost. K řešení odborných problémů v oblasti poskytování zdravotních služeb, vzdělávání a vědeckovýzkumné činnosti a dalších otázek koncepční povahy by se Vědecká rada měla scházet zhruba jednou za tři měsíce.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci, Ministerstvo zdravotnictví
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
