Univerzita Karlova u příležitosti oslav Dne vzdělanosti, na který 7. dubna připadá i výročí 673 let od jejího založení, zveřejnila letošní laureáty prestižní výzkumné podpory Donatio Universitatis Carolinae. S oceněním, jež je udělováno od roku 2017, se pojí podpora výzkumu ve výši jednoho milionu korun.
Cílem výzkumné podpory Donatio Universitatis Carolinae je podpora významných vědeckých osobností, které mimořádně přispívají k odborné prestiži Univerzity Karlovy. V letošním - již pátém - ročníku podporu obdrží jedna laureátka a čtyři laureráti, jimž bude ocenění slavnostně předáno, jakmile to umožní situace.
Libor Vítek
(1. lékařská fakulta UK)
Profesor Libor Vítek je světově uznávaným a oceňovaným odborníkem v oblasti experimentálního a klinického výzkumu katabolické dráhy hemu, zejména p
ak žlučového pigmentu bilirubinu. Mezi jeho stěžejní práce patří publikace v časopise Atherosclerosis o protektivním významu benigní hyperbilirubinémie na rozvoj ischemické choroby srdeční, která má 300 citací. Loni na základě své dlouholeté práce publikoval v prestižním vědeckém časopise New England Journal of Medicine (s impakt faktorem 74,69!) článek o terapeutických vizích využití bilirubinu v léčbě zánětlivých onemocní. Jeho vědecký přínos dokládá též Hirschův index 34 a celkem více než 4300 citací jeho odborných prací, čímž se v posledních letech pravidelně stává nejlépe publikujícím vědcem 1. LF UK. Kromě klinického výzkumu úzce spolupracuje s odborníky v dalších biomedicínských oborech, a to jak v Česku, tak i v zahraničí.
Miroslav Petříček
(Filozofická fakulta UK)
Uznávaný filozof a oblíbený pedagog je dobře znám odborníkům, ale také široké veřejnosti. Na Univerzitě Karlově začal přednášet hned po listopadu 1989 a od roku 1992 působí na Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty UK v Praze. Svou pedagogickou, badatelskou a rovněž odborně-překladatelskou činností naplňuje původní smysl slova „univerzita“, které je zkratkou výrazu universitas magistrorum et scholarium, „společenství učitelů a učenců“. Již během svých bytových přednášek v osmdesátých letech, kdy byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu, uváděl do filozofického myšlení posluchače, z nichž někteří jsou dnes jeho kolegy. Obdivuhodná je zejména šíře jeho akademických zájmů, vedoucí k řadě publikací, v nichž se filozofická tradice prolíná s interpretaci literárních textů, výtvarných děl a filmů. Jako příklad lze uvést dvě související knihy, v nichž se projevuje i zájem o téma společenské paměti a spravedlnosti. Majestát zákona z roku 2001 a Filosofie en noir z roku 2018 (anglicky vydaná v roce 2019) reflektují svět zasažený politickými tragédiemi 20. století a ztělesňují nutnou proměnu filozofie v tomto kontextu. Je veřejně známým filozofem a o vlivu na kolegy hned několika generací svědčí i jimi editovaná a v Karolinu čerstvě vydaná kniha k životnímu jubileu profesora Petříčka, Myšlení hranice / hranice myšlení.
Při této příležitosti a po udělení zlaté medaile UK přinesl magazín Forum samostatný rozhovor.
Miroslav Petříček (vpravo) v rozhovoru s vynikajícím matematikem profesorem Jaroslavem Nešetřilem z MFF UK (na snímku z roku 2016).
Petr Nachtigall
(Přírodovědecká fakulta UK)
Profesor Petr Nachtigall je mezinárodně uznávaný odborník v oblasti teoretického studia materiálů. Na Přírodovědecké fakultě UK s kolegy vybudoval výzkumné Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM, o němž jsme v magazínu Forum nedávno též psali. Nachtigall pravidelně publikuje v nejprestižnějších vědeckých časopisech; je autorem 177 publikací, které mají téměř sedm tisíc citací, H-index dosáhl už cifry 50. Hlavním předmětem jeho výzkumného zájmu jsou zeolity - důležité průmyslové katalyzátory, které nalezly rozmanité využití například při zpracování ropy nebo v syntéze speciálních chemikálií. Využívají se i v adsorpčních procesech, zemědělství, medicíně a nahradily fosforečnany v pracích prášcích. Mezi nejdůležitější výsledky jeho týmu patří objev lability zeolitů ve vodě a metoda ADOR vedoucí k syntéze nových zeolitů.
Profesor Petr Nachtigall v centru CUCAM - odborné zkušenosti sbíral mimo jiné ve Spojených státech amerických.
Viktor Žárský
(Přírodovědecká fakulta UK)
Profesor Viktor Žárský patří mezi přední světové odborníky v oblasti studia molekulárních mechanismů zodpovědných za ustavování a udržování polarity rostlinné buňky. Zvláště významných výsledků dosáhl ve studiu regulace nitrobuněčného transportu membránových kompartmentů. Podílel se na popisu první malé GTPázy identifikované v rostlinách a později inicioval objev rostlinné verze evolučně konzervovaného komplexu exocyst zodpovědného za prostorovou regulaci exocytózy. Studium buněčné funkce, evoluce a biologické role tohoto komplexu tvoří jádro jeho výzkumných aktivit až do dnešní doby. Žárský je již více než 25 let kmenovým pracovníkem Přírodovědecké fakulty UK a ačkoli souběžně působí též na Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, fakulta se od roku 2001 postupně stává hlavním těžištěm jeho aktivit – k těm kromě výzkumu patří i pedagogická činnost či zapojení do akademické samosprávy.
Profesor Viktor Žárský při jmenování profesorem v Karolinu (archiv 2019) - v pozadí rektor Tomáš Zima, vlevo náměstek MŠMT Pavel Doleček.
Iva Holmerová
Docentka Holmerová absolvovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, specializovala se v oboru praktického lékařství, geriatrie, veřejného zdravotnictví a medicíně dlouhodobé péče. Titul Ph. D. získala v oboru sociální gerontologie. Habilitovala se v oboru kulturní a sociální antropologie se zaměřením na problematiku péče o seniory a Alzheimerovy choroby. Na Fakultě humanitních studií UK, kde působí od roku 2004, založila Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče (CELLO ILC CZ). Je také garantkou postgraduálního studijního programu Studia dlouhověkosti, jež si klade za cíl pružně reagovat na potřeby české společnosti v oblasti gerontologické a připravovat vysoce kvalifikované odborníky pro vědeckou, akademickou a expertní činnost v této oblasti. V publikační činnosti se docentka Holmerová zaměřuje zejména na problematiku demence, dlouhodobé péče a péče o geriatrické pacienty. Založila mimo jiné Gerontologické centrum v Praze 8, které bylo jedno z prvních a slouží jako jeden z modelů péče o seniory v České republice, čímž uplatňuje své bohaté akademické znalosti a zkušenosti v praxi.
Docentka Iva Holmerová obdržela na konci loňského roku stříbrnou pamětní medaili UK z rukou rektora Tomáše Zimy.
Autor: Pavla Hubálková
Foto: archiv UK, Hynek Glos
Článek vyšel v online magazínu Univerzity Karlovy Forum.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
