Dne 27. listopadu 1895 podepsal Alfred Nobel poslední vůli. Velkou část svého jmění věnoval Nobelově nadaci, jejímž posláním mělo být oceňování vynikajících činů v oblastech fyziky, chemie, lékařství, literatury a míru. Nadace byla založena v roce 1900, čtyři roky po Nobelově smrti, a v roce 1901 byla udělena první ocenění.
Staré lahve, které byly použity v laboratořích Alfreda Nobela v Muzeu Nobelovy ceny / Foto: Dan Lepp
Alfred Bernhard Nobel byl vynálezce a podnikatel, který se v roce 1833 narodil ve Stockholmu do bohaté rodiny. V dětství a dospívání se zajímal o přírodní vědy i literaturu a v 17 letech mluvil plynně pěti jazyky. Vzdělání získal ve Francii, Itálii, Německu nebo Spojených státech.
Na počátku 70. let minulého století se vrátil zpět do Stockholmu a začal experimentovat s vysoce explozivní látkou nitroglycerinem. Po výbuchu továrny v roce 1864, při kterém zahynulo několik lidí včetně jeho mladšího bratra, tyto pokusy švédská vláda na stockholmském území zakázala a Nobel své experimenty přesunul na loď na jezero Mälaren. Zjistil, že nitroglycerin je možné stabilizovat přidáním křemeliny a tuto směs nazval dynamitem. V roce 1867 na něj získal švédský patent.
Dynamit se stal žádaným zbožím a Nobel vybudoval továrny na 90 místech ve více než 20 státech. Vznikaly nejen v USA a Velké Británii, ale také v Čechách – v roce 1868 byla v pražských Bohnicích založena dynamitka, jejíž pozůstatky se na místě dochovaly dodnes.
Za svůj život Nobel nabyl veliký majetek a registroval 355 patentů. Kromě dynamitu experimentoval také s výrobou syntetického kaučuku, kůže nebo umělého hedvábí. Zemřel 10. prosince 1896 ve věku 63 let v Itálii.
Na základě jeho poslední vůle byla v roce 1900 založena Nobelova nadace a její dlouhodobé financování mělo zajistit 31 milionů švédských korun uložených do státních dluhopisů. S ukončením zlatého standardu v 50. letech minulého století se ovšem vlivem inflace ocitla téměř na pokraji krachu a její majetek se snížil na jednu třetinu. Došlo k přehodnocení strategie a dnes Nobelova nadace investuje do akcií, hedgeových fondů, dluhopisů i nemovitostí. V roce 2016 pak nadace přijala principy OSN pro společensky odpovědné investování.
Výjimeční laureáti Nobelových cen
Nobelových cen již bylo uděleno 621 (927 laureátům a 65 laureátkám, cenu smí sdílet maximálně tři laureáti). V roce 2014 byla udělena nejmladší laureátce, tehdy 17leté Malal Yousafzai, pakistánské bojovnici za právo dívek na vzdělání. Druhým nejmladším laureátem je pak fyzik William Lawrence Bragg, který byl oceněn v roce 1915 ve věku 25 let za rozvoj metod analýzy krystalové struktury pomocí rentgenového záření. Nejstarším laureátem je pak chemik John Bannister Goodenough, který byl oceněn v roce 2019 ve věku 97 za vývoj lithium-iontových baterií.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) získal hned tři ocenění, a navíc jeho zakladatel, Henry Dunant, se stal laureátem první ceny míru udělené v roce 1901. Americký kvantový chemik a biochemik Linus Pauling je pak jediným laureátem, kterému byly uděleny dvě nesdílené Nobelovy ceny – cena za chemii z roku 1954 a cena míru z roku 1962. Do historie se zapsalo ještě pět dalších dvojnásobných laureátů.
Manželé Marie Curie a Pierre Skłodowští a jejich dcera Irène Joliot-Curie s manželem Frédéricem Joliotem nejsou jediní „nobelovští“ příbuzní. Oceněny byly ještě 4 další manželské páry (3 z nich cenu získali společně) včetně manželů Coriových z Prahy, které zmiňujeme níže, 7 otců se syny a dva bratři.
Cenu odmítli převzít 2 laureáti: Jean-Paul Sartre, který v roce 1964 nepřevzal cenu za literaturu (stejně jako všechna další oficiální vyznamenání, kterými byl během své kariéry poctěn) a vietnamský diplomat Le Duc Tho, který byl oceněn spolu s americkým ministrem zahraničí Henry Kissingerem v roce 1973 mírovou cenou za vyjednání Pařížských dohod. Důvodem odmítnutí byl fakt, že ve Vietnamu tou dobou mír ještě nebyl.
Čtyři laureáti byli donuceni cenu odmítnout. Adolf Hitler cenu zakázal přijmout třem německým oceněným: biochemikům Richardu Kuhnovi a Adolfu Butenandtovi a lékaři Gerhardu Domagkovi. Všichni ocenění později získali diplom a medaili, ovšem nikoliv finanční odměnu. Básník a spisovatel Boris Pasternak, laureát Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958, původně cenu přijal, ale později byl úřady Sovětského svazu donucen cenu odmítnout.
Šest laureátů bylo v době ocenění uvězněno (německý pacifista a novinář Carl von Ossietzky, barmská politička Aung San Suu Kyi, čínský lidskoprávní aktivista Liu Xiaobo, běloruský obhájce lidských práv Ales Bialiatski a iránský obhájce lidských práv a bojovník za svobodu Narges Mohammadi.
Světla Nobelova týdne 2021 / Foto: Christian Åslund
Proces nominace a (česká) nobelovská stopa
Jen někteří mají výsadu nominovat kandidáty (kromě příslušníků Švédské královské akademie věd jde například o předchozí laureáty ceny, univerzitní profesory nebo významné představitele jednoho z pěti oceňovaných oborů, v případě ceny míru mohou návrhy podávat i představitelé vlád či státních institucí). Z navržených jmen pak pět oborových komisí vybírá laureáty.
Seznam nominovaných kandidátů zveřejňuje Nobelova nadace vždy až po 50 letech a je veřejně dostupný na webu. Kromě dvou českých laureátů (Jaroslava Seiferta a Jaroslava Heyrovského) v něm najdeme 186 nominací českých kandidátů, mezi kterými se často opakují jména jako František Šorm, František Studnička, Jaroslav Vrchlický, Karel Čapek, Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš.
Mezi laureáty jsou však i méně známá jména s českou stopou: manželé Carl Ferdinand a Gerty Theresa Coriovi, kteří získali Nobelovu cenu v roce 1947 za objev průběhu katalytické přeměny glykogenu (všichni studenti humánní a veterinární medicíny a biochemie jistě znají nazpaměť Coriho cyklus, který by se správně měl jmenovat Coriových cyklus).
A nesmíme také zapomenout na první ženskou nositelku Nobelovy ceny za mír, kterou byla v roce 1905 rodačka z Prahy Bertha von Suttnerová rozená Kinská.
Nobelovy ceny se již od roku 1901 předávají 10. prosince během slavnostního ceremoniálu v Koncertním sále ve Stockholmu (s výjimkou ceny za mír, která se předává v norském Oslu).
Ocenění obdrží kromě zlaté medaile také peněžní odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 24,5 milionů Kč, v případě sdílení se odměna dělí rovnoměrně) a diplom. Ten je vždy jedinečným uměleckým dílem vyrobeným na speciálním ručním papíru (s výjimkou Ceny za literaturu, jejíž diplom je na pergamenu) a vznikají ve spolupráci s předními umělci a kaligrafy.
První Nobelovy ceny byly uděleny před více než 120 lety. Od té doby se cena sama, i osobní a vědecké příběhy jejích laureátů zapsaly hluboko do historie a společně ukazují, jak se lidská společnost posouvá. Kdyby Alfred Nobel věděl, jaký význam bude mít nadace nesoucí jeho jméno, byl by snad více než spokojen.
Autorka: Tereza Mašínová (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: Nobelovy ceny
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
