Vědci publikující novou studii se často snaží získat čtenáře a zájemce o téma na Twitteru. Nový výzkum však zjistil, že snaha upozornit na svou vědeckou práci prostřenictvím Twitteru je téměř bezpředmětná. Přezkoumáním více než milionu odkazů na vědecké články z Twitteru výzkumníci zjistili, že na polovinu z nich nikdo neklikl.
Další pětina článků přilákala pouze jednoho až dva čtenáře. Jen asi 10 % odkazů zaregistrovalo více než 10 kliknutí. Studie vyšla 23. ledna 2021 v časopise Journal of the Association for Information Science and Technology.
Retweet představuje pouze prchavé gesto zájmu
Podle dalších studií, které zkoumaly sociální síť Twitter, však není malý nebo nulový počet kliknutí uživatelů na odkazy nic neobvyklého. Tweety obsahující odkaz na některou událost z médií jsou na tom velmi podobně jako vědecké články. Autoři studie zjistili, že pouze menšina článků z vědeckého prostředí se stala virálními. Jedním z nich je například článek o sladkovodních rybách kontaminovaných radioaktivním cesiem kvůli jaderné katastrofě ve Fukušimě v roce 2011. Ten obdržel přes 25 tisíc kliknutí.
Aktuální studie zkoumající Twitter jako jedna z prvních změřila, jak jeho uživatelé reagují na tweetované vědecké práce pomocí jiné metriky než kliknutím na tlačítka like nebo retweet. Tým se zaměřil na podmnožinu všech odkazů vytvořených službou bit.ly, což je zkrácená verze odkazů. Předchozí výzkumy však již naznačily, že vzhledem k limitu 242 znaků na jeden tweet spousta příspěvků zobrazuje pouze název. Ve výsledku tedy může lajk nebo retweet představovat jen prchavé gesto zájmu. „Naproti tomu kliknutí na odkaz lépe vystihuje zájem. I když samozřejmě stále není důkazem, že někdo článek skutečně přečetl,“ říkají autoři studie, kterou vedl Zhichao Fang z Leiden University.
Za určitý nedostatek studie se dá považovat to, že zkoumala pouze odkazy z let 2012-2017. Do svého výzkumu autoři tedy nezahrnuli období začátku pandemie covid-19, kdy mnoho prominentních vědců Twitter využilo k publikování informací o vědeckých poznatcích právě ve formě odkazů. Autoři studie však uvedli, že tato data jim nebyla zpřístupněna. Další nezodpovězenou otázkou například zůstává, zda by se počet kliknutí zvýšil, pokud by jméno vědce nebo časopisu bylo ve vědeckém světě významné.
Tweety představují rychlost, citace pečlivý výběr
Článek prokázal i to, že studie zmíněné v hojně „lajkovaných“ tweetech nebyly schopné nasbírat znatelně více citací než ostatní. To může znamenat, že tweety jsou obvykle zveřejňovány rychle a tolik se nad jejich obsahem nepřemýšlí, zatímco citace jsou často vybírány po pečlivém zvážení.
Obsahem a sdílením na Twitteru se se svými kolegy zabýval i Nicolás Robinson-García z University of Granada. Ten v roce 2017 publikoval samostatnou analýzu, která zjistila, že je nemožné použít pouze obsah tweetu k závěru, že došlo k jakékoli interakci se samotným příspěvkem.
Studie zkoumala obsah 8247 tweetů odkazujících na 4358 článků publikovaných v časopisech s dentální tématikou. Vědci zjistili, že mnoho tweetů byly jednoduše retweety nebo duplikáty odeslané ze stejného účtu, některé pravděpodobně roboty. Pouze šest procent tweetů, které pocházely z jednoho procenta zkoumaných účtů na Twitteru, prokázalo, že si uživatel článek přečetl. To naznačily například komentáře v tweetu o závěru článku nebo o jiných aspektech.
Závěry studie poukazují na to, že „věda a sociální média odpovídají dvěma různým zájmovým oblastem a obě mají svá vlastní pravidla,“ shrnuje Rodrigo Costas Comesana z Leiden University, který je spoluautorem nové studie.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Journal of the Association for Information Science and Technology, Science, PLOS One
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
