Mezi lety 2015 a 2017 se Česká republika zařadila mezi 6 zemí, které si nejvýrazněji polepšily v žebříčku Nature Index. Ten sleduje vysoce kvalitní publikace ve vybraných časopisech. Na výsledku se výrazně podílela Akademie věd ČR, která se za rok 2017 umístila mezi vládními institucemi z celého světa na 19. místě.
Hodnocení Nature Index zohledňuje počty vysoce kvalitních vědeckých výstupů z 82 časopisů zaměřených na hlavní disciplíny přírodních věd. Na základě těch sestavuje Nature Index žebříček jednotlivých výzkumných institucí, ale také celých zemí či regionů. Nejenom díky Akademii věd ČR zařadil Nature Česko mezi 6 zemí, které v tomto specifickém ratingu dosáhly mezi lety 2015 a 2017 největšího pokroku.
Českou republiku táhne fyzika a vědy o živé přírodě
Kromě České republiky se mezi 6 největších „skokanů“ v rámci hodnocení Nature Index dostalo Rakousko, Norsko, Brazílie, Írán a také výzkumný gigant Čína. Česká republika, která se v roce 2015 dostala i před podobně rychle „rostoucí“ Norsko, vděčí za posun především článkům z prostředí fyziky a živé přírody - největší část hodnocených článků z České republiky spadá do oblasti chemie. Výsledky ovšem nejsou nijak standardizované - větší státy jsou ve výhodě. Například Rakousko, velikostí i počtem výzkumníků srovnatelné s Českou republikou, je stále daleko před výkonem českých vědců. Celému současnému pořadí států vévodí s velkým náskokem Spojené státy americké. Česká republika zaujímá 25. místo, těsně před Finskem a Norskem.
Zlepšila se Akademie věd ČR i Masarykova univerzita
Nejvýznamnější podíl na celkovém umístění i na vzestupu České republiky v žebříčku má Akademie věd ČR, která se mezi vládními institucemi dostala v roce 2017 na 19. místo. Meziroční zlepšení o 18,2 % zajistilo ve stejném roce české Akademii věd i 160. pozici mezi všemi výzkumnými institucemi světa. Druhá nejlepší česká instituce – Univerzita Karlova – obsadila celkově 462. pozici.
Masarykova univerzita se sice mezi nejlepších 500 institucí nedostala, díky výraznému, téměř 25% zlepšení, se ale mezi vysokými školami umístila na 418. místě. Univerzita Karlova skončila v žebříčku škol 359. Významné meziroční zlepšení zaznamenala i Slezská univerzita v Opavě, která zvýšila svou produkci o 135,1 %. Vysoký procentuální nárůst je však v tomto případě zapříčiněn především nízkými absolutními počty publikací.
Za Karlovou Univerzitou a Masarykovou univerzitou se mezi českými vysokými školami dále umístila Univerzita Palackého v Olomouci, která také zaznamenala výrazný růst oproti minulému roku (23,2%). Čtvrtá Vysoká škola chemicko-technologická v Praze naopak na výkonu mírně poklesla.
Celý žebříček Nature Index v třídění podle státu, typu instituce i oboru naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Nature, Nature Index
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
