Arabský svět přinesl v průběhu historie některé z největších vědeckých objevů. V řadě současných arabských zemí se však moderní vědě příliš nedaří. Drtivá většina arabských vědců by proto ráda emigrovala. Důvodů je přitom mnoho – nedostatek peněz, špatná výzkumná infrastruktura, byrokracie i korupce.
Devět z deseti arabských výzkumníků by rádo emigrovalo. To alespoň vyplývá z aktuálního průzkumu Al-Fanar Media, serveru, který se zabývá informacemi o vzdělávání a výzkumu v arabském světě. Mezi hlavní problémy výzkumníků v zemích arabského světa patří nedostatek financí, problém s cestováním do západních zemí v souvislosti s účastí na odborných konferencích, i málo možností spolupracovat se zahraničními výzkumníky. Vědci si také stěžovali na zatěžující byrokracii a korupcí prorostlý systém.
Výzkum se ptal více než 650 akademiků z 22 zemí Ligy arabských států, z čehož 24 % tvořili doktorandi či studenti magisterských oborů, 32 % dotázaných byli vědci na začátku kariéry a seniorních akademiků bylo pouze 17 %. Z celkového počtu dotazovaných jich 91 % odpovědělo, že by se rádi odstěhovali do zahraničí. Téměř polovina účastníků (47 %) vypověděla, že jejich domovské instituce postrádají spolehlivé internetové připojení, zatímco těsná většina (52 %) čelí problému, že jejich univerzity neposkytují přístup do odborných vědeckých periodik. Více než 84 % z arabských vědců musí do výzkumu vkládat své vlastní finanční prostředky. Pro 71 % dotázaných je také problém účastnit se zahraničních konferencí.
Právě peníze jsou v arabské vědě jednoznačně problémem číslo jedna. Ale i badatelé ze zemí Rady pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu, jako je Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie, Bahrajn nebo Omán, které do vědy a technologií investují obrovské částky, by rádi odešli do zahraničí. Jejich hlavním důvodem je nedostatek akademické svobody v domovské zemi a omezené kariérní příležitosti.
„Podle mého názoru není pro arabské výzkumníky hlavním problémem financování,“ řekla pro server Al-Fanar Media Rana Dajani, molekulární bioložka, která působí na jordánské Hashemite University a na americkém Harvardu. „Hlavní příčinou je to, že prostředí v těchto zemích nepodporuje vědeckou práci.“ Na to naráží i množství respondentů výzkumu – korupce, nezájem vlády o výzkum, byrokracie, toxické hierarchické struktury, které brání kreativnímu myšlení, a s tím spojené případy zneužívání postavení. To všechno podle výzkumu brání většímu rozmachu moderní vědy v arabských zemích.
Motivací vědců, kteří by rádi region opustili, nejčastěji bylo získání lepší příležitosti pro výzkum ve svém vybraném oboru (80 %), dále touha po lepším přístrojovém a materiálovém vybavení (57 %), více akademické svobody (43 %), a také lepší platové podmínky (42 %) a únik před korupcí a byrokracií (37 %). Právě korupci a byrokracii nejčastěji kritizovali vědci v Alžírsku, Egyptě, Iráku a Jordánsku.
Nejpopulárnějšími destinacemi k emigraci jsou Velká Británie a obecně Evropa, kterou si vybralo 68 % dotázaných. Víc než 55 % mělo zájem také o Kanadu nebo Spojené státy americké, zatímco 31 % vyjádřilo zájem odejít do Austrálie nebo na Nový Zéland.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
