Aktuální konflikt na Blízkém východě si nevyžádal jen četné oběti z řad civilistů – zasažena je jak izraelská, tak palestinská věda, výzkum a školství. Během uplynulých měsíců se staly terčem útoků všechny univerzity v Gaze. Evropské výzkumné instituce vyžadují od Komise jasné stanovisko a poskytnutí pokynů ke spolupráci s Izraelem.
Poslední události vývoje konfliktu na Blízkém východě, které odstartovaly 7. října 2023 kombinovaným útokem Hamásu na izraelské území (a to jak na vojenské, tak civilní cíle), přinesly doposud řadu zvratů.
Současně s válkou se však měnil i pohled jak orgánů OSN, médií, tak i některých členů akademické obce po celém světě na jednání Izraele v celém konfliktu. Klíčovými body v této souvislosti byl zmíněný první útok před skoro devíti měsíci, v němž byl Izrael zejména západními zeměmi označen za oběť, a zapojení nejen Mezinárodního soudního dvora (International Court of Justice – ICJ) do konfliktu koncem května tohoto roku. Důvodem participace orgánu OSN byla právě „nepřiměřená“ izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, která si vyžádala smrt mnoha Palestinců včetně civilního obyvatelstva. V důsledku protiútoku tak ICJ vyzval Izrael „okamžitě zastavit vojenskou ofenzivu a jakékoliv další akce v guvernorátu Rafah, které by mohly způsobit Palestincům takové životní podmínky, které by vedly k fyzickému zničení části nebo celé skupiny“.
Do konfliktu ve stejné době vstoupil svým vyjádřením i hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (International Criminal Court – ICC) Karim Khan. Ten 20. května 2024 podal hlavnímu panelu soudců ICC k posouzení žádost o zatykač (jež je v době psaní tohoto článku v procesu posuzování) jak na lídry Hamásu, tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Yoava Gallanta.
„Izrael má – stejně jako všechny ostatní státy – právo podniknout kroky na obranu svého obyvatelstva. Toto právo však nezbavuje Izrael ani žádný jiný stát povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ okomentoval Khan důvod ve svém oficiálním vyjádření, proč se v žádosti objevuje i izraelský státní představitel. V uvedeném vyjádření jsou také jmenovány trestné postupy, jež Izrael zvolil k dosažení svých vojenských cílů v Gaze, a to konkrétně: „záměrné způsobování smrti, hladovění, způsobování velkého utrpení a vážných zranění na těle či zdraví civilního obyvatelstva“.
Kromě ztrát na životech izraelských a palestinských obyvatel nezůstala nedotčena ani oblast vědy a školství. Důsledky konfliktu podle všeho ovlivní budoucnost těchto segmentů veřejného sektoru obou národů na několik desítek let.
Jak izraelská akademická obec pocítila ztráty prvního útoku Hamásu
První útok Hamásu se dotkl celé izraelské akademické obce. K nejmarkantnějším ztrátám na životech pak došlo u hranic s Gazou – tedy na jihu země. Jedna z izraelských institucí, na které Hamás zaútočil, se stala Ben-Gurion University (BGU) nacházející se 40 kilometrů od hranic s Gazou. Mluvčí univerzity podle časopisu Nature ve svém prohlášení uvedl, že si útok vyžádal 84 obětí – včetně studentů, členů fakulty a jejich příbuzných. Dalších pět osob bylo uneseno a devět zraněno.
Ztráty oznámily i Bar-Ilan University a Weizmann Institute of Science. Arie Zaban, rektor první instituce, uvedl ve svém prohlášení administrativní změny provedené v důsledku útoku, tedy odložení akademického roku či zřízení linky pro emocionální podporu. Mnoho doktorandů a mladších vědeckých pracovníků bylo zároveň odvedeno do armády.
V nedávné době, dne 6. června, se však Bar-Ilan University dočkala částečné kompenzace v podobě transformačního daru v hodnotě 260 milionů dolarů. Jedná se o jeden z největších darů, které izraelská akademická obec obdržela.
„Dárce, který si přál zůstat v anonymitě, je severoamerický Žid, absolvent Columbia University, který se účastnil druhé světové války. Izrael považoval za bezpečné útočiště pro židovský národ a zasazoval se o jeho hospodářskou a sociální stabilitu,“ uvádí Bar-Ilan University ve své oficiální zprávě, ve které dále stojí, že instituce investuje finance do rozvoje sektoru Deep Tech, který má podle prohlášení „potenciál pozitivně ovlivnit budoucnost Izraele a lidstva“.
V návaznosti na útok Hamásu vydala prohlášení i Tel Aviv University, ve kterém se prorektorka univerzity Milette Shamir vymezila vůči projevům nenávisti proti izraelsko-arabským studentům, kteří jsou v instituci zastoupeni přibližně 15 %.
Časopis The Higher Education však ve svém článku zveřejněném začátkem června uvedl, že aktuální represe, kterým propalestinští akademici a studenti v Izraeli během války čelí, se podle svědectví podobají „pobytu v břiše šelmy“.
Izraelská ofenziva bezprostředně negativně ovlivnila vědu a výzkum na domácí půdě
Navzdory zmíněným reakcím na krizovou situaci se v oblasti izraelské vědy stupňují obavy pramenící z kritiky vojenských manévrů izraelské vlády. Ty navíc od zahájení operace „Železné meče“ („Swords of Iron“) sílí a přerůstají v potenciální omezení Izraele na poli mezinárodní spolupráce.
Jedny z prvních obav izraelských akademiků reflektoval už průzkum iniciovaný organizacemi The Young Academy of Israel a Afiq in the Academy: The Forum of the Professors of the Women's University in Israel. Výsledky šetření, jehož sběr dat se uskutečnil již během prosince minulého roku, poukázal na vzrůstající negativní dopady, se kterými se izraelští akademičtí výzkumníci již v této době potýkali.
Rozsáhlého průzkumu se zúčastnilo 6 000 členů akademické obce ze všech 10 izraelských univerzit. Součástí dotazníku bylo 60 otázek zaměřených na emocionální, ekonomický a profesní stav respondentů. Ti byli dále tázáni, jakým způsobem konflikt poškodil jejich finanční stabilitu, schopnost navazovat mezinárodní spolupráce i získávání finančních prostředků. Respondenti byli dále tázáni na jejich predikci – tedy jak by současný konflikt mohl ovlivnit jejich budoucí práci.
Výsledky studie – zveřejněné 28. ledna 2024 – prokázaly, že izraelská akademická obec utrpěla bezprostředně po začátku vojenské operace „značné škody“. Přibližně 5 % respondentů uvedlo, že válka způsobila „přímou újmu“ jim samotným nebo jejich rodinným příslušníkům. Dále přibližně 11 % uvedlo, že byli přímo poškozeni členové jejich výzkumné skupiny. Výzkumníci na začátku kariéry, zejména pak ženy, obecně uváděli, že pociťují větší zátěž než muži nebo starší výzkumní pracovníci.
V otázce spojené s predikcí vyjádřily všechny kategorie respondentů obavy. Například očekávali, že bude obtížnější přednášet a provádět výzkum v zahraničí, předkládat návrhy mezinárodním finančním agenturám a že bude problematičtější získat objektivní recenze článků a výzkumných návrhů.
V nepřehledné situaci se instituce od Komise dožadovaly stanoviska o poskytnutí pokynů ke spolupráci s Izraelem
Události minulých měsíců nasvědčují, že jsou výše uvedené obavy izraelských akademiků do určité míry oprávněné. V evropském kontextu se tak děje zejména v rámci 9. rámcového programu Horizon Europe.
Jednou z institucí, která se rozhodla omezit spolupráci s izraelskými partnery v projektech tohoto programu, je španělská University of Granada (Universidad de Granada – UGR). Vedení univerzity ve svém prohlášení uvádí, že „cílem této dohody je v rámci pravomocí UGR přispět k ukončení masakru a zůstane v platnosti, dokud nebudou vojenské operace ukončeny nebo dokud porušování lidských práv důrazně neodsoudí univerzity a instituce, s nimiž UGR udržuje akademické nebo výzkumné styky.“
Kromě španělské univerzity v květnu tohoto roku přispěla svým zamítavým stanoviskem vůči spolupráci s Izraelem i Akademická rada Free University of Brussels (Universite Libre de Bruxelles – ULB) s odkazem na nedávný příkaz Mezinárodního soudního dvora proti izraelskému útoku na Rafah (viz úvod článku).
Mezi prvními univerzitami, které již v únoru rozhodly nepřijímat „obecné dohody o spolupráci s izraelskými univerzitami“, byla norská Oslo Met University. Izraelské spolupráce v Norsku omezila i University of South-Eastern Norway.
Vůči postupům těchto univerzit se podle portálu Science Business vymezil německý europoslanec Christian Ehler. Ten se ve svém dopise adresovaném evropské komisařce pro výzkum a inovace Ilianě Ivanovně postavil proti bojkotu a požádal Komisi, aby nevyhověla případným žádostem univerzit o pozastavení výzkumné spolupráce s Izraelem. „Jsem zděšen těmito akcemi evropského akademického sektoru a vyhlídkou na jakoukoli debatu o místě Izraele v programu Horizon Europe,“ uvedl pro portál Science Business Ehler.
Na evropskou komisařku se v aktuální nepřehledné situaci obrátila i Flemish Interuniversity Council (Vlámská meziuniverzitní rada – VLIR). Ta podle Science Business ve svém dopise požaduje „jasná doporučení a instrukce, jak postupovat s projekty Horizon Europe, které zahrnují partnery z Izraele“. Účelem dopisu je poskytnout stanovisko, aby bylo možné posoudit, zda izraelští partneři splňují etické standardy Horizon Europe.
Odpověď komisařky: Jednostranné ukončení izraelské účasti v Horizon Europe „lze považovat za diskriminaci“
V návaznosti jak na výše uvedené dotazy, tak na pozastavení spolupráce s Izraelem ze strany zmíněných institucí, vydala Evropská komise koncem června varování pro evropské akademické aktéry. Ukončování projektů programu Horizon Europe s izraelskými partnery pouze na základě jejich státní příslušnosti lze totiž vyhodnotit jako diskriminaci.
„Ukončení projektů pouze na základě státní příslušnosti by bylo nevhodné a představovalo by diskriminaci zakázanou podle Asociační dohody,“ uvedla Iliana Ivanova v závěru dopisu, ve kterém odkázala na smlouvu Association Agreement (Asociační dohoda mezi členskými státy Evropské unie a Státem Izrael) z roku 1995, která stanovuje vztahy mezi Izraelem a EU.
Podle Science Business však není zcela jasné, zda instituce, které již ukončily nebo pozastavily přístup izraelských výzkumných pracovníků v grantech rámcového programu, budou vyšetřovány kvůli diskriminaci.
Ve svém vyjádření komisařka uvedla, že každou žádost o ukončení posoudí orgán, který grant poskytl. V tomto případě se tak jedná o Evropskou komisi.
„Na základě tohoto posouzení orgán poskytující granty rozhodne o možných právních a finančních důsledcích ukončení, jako je například snížení grantu, což by vyžadovalo formální kontradiktorní řízení,“ stojí ve zmíněném dopise.
České Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy česko-izraelské bilaterální projekty nepozastavilo, na konci června vyhlásilo výsledky programu Inter-excellence II, podprogramu Inter-action – Luaiz24, které jsou určeny právě na podporu spolupráce mezi českými a izraelskými výzkumnými institucemi. Celkem podpořilo 9 projektů za 23, 3 milionu korun.
Panel expertů OSN označuje situaci v Gaze za „educidu“ – každá tamní univerzita byla vystavena útoku
Tisková zpráva Úřadu nejvyššího komisaře OSN pro lidská práva zveřejněná 18. dubna popisuje dopady izraelských útoků v Gaze na oblast školství a vědy. Ty jsou podle odborníků OSN fatální – podle této zprávy bylo v Gaze zabito více než 5 479 studentů, 261 učitelů, 95 univerzitních profesorů a nejméně 60 % vzdělávacích a kulturních zařízení bylo poškozeno nebo zničeno, včetně všech 12 univerzit (poslední zbývající univerzita Al-Israa University v Gaze byla zdemolována izraelskou armádou 17. ledna 2024), archivů, knihoven a muzeí. Více než 600 tisíc studentů aktuálně nemá přístup ke vzdělání.
„Vzhledem k tomu, že více než 80 % škol v Gaze je poškozeno nebo zničeno, lze se oprávněně ptát, zda se nejedná o záměrnou snahu komplexně zničit palestinský vzdělávací systém, což je akce známá jako 'scholasticida',“ uvádějí experti ve zmíněné zprávě, kteří jsou součástí sboru Special Procedures of the Human Rights Council (Zvláštní postupy Rady pro lidská práva). Ten je největším sborem nezávislých odborníků v systému OSN pro lidská práva pro zjišťování a monitorování skutečností. Odborníci pracují na dobrovolné bázi, nejsou zaměstnanci OSN a za svou práci nedostávají plat. Jsou nezávislí na jakékoli vládě nebo organizaci a pracují jako jednotlivci.
Oba pojmy „scholasticide“ a „educide“ vznikly na počátku tohoto století. Vztahují se k systematickému vyhlazování akademického systému a jejich původ lze zaznamenat z historických událostí. Jedním z prvních autorů, kteří pojem ve své práci použili, byla politoložka Karma Nabulsi. Slovem charakterizovala vzorec izraelských útoků na palestinské vědce, studenty a vzdělávací instituce, které podle ní začaly masovým vysídlením v roce 1948 během Nakby.
Odborníci ze sboru vyzvali všechny strany, aby respektovaly mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv a aby chránily vzdělávací instituce, učitele a studenty.
„Připomínáme Izraeli zejména jeho povinnost dodržovat předběžná opatření, která 26. ledna nařídil Mezinárodní soudní dvůr,“ uvedl sbor expertů v tiskové zprávě.
Tajné vyšetřování německého ministerstva akademiků v souvislosti s podporou protestů šokovalo akademickou obec
Právě kvůli výše uvedené situaci v Gaze jsou nejen na evropských univerzitách stále častější – jak již bylo zmíněno – propalestinské protesty. Zcela nečekané důsledky, které v poslední době otřásly posty některých německých politických představitelů, přinesly protesty v Německu. Ačkoli německé vědecké organizace a politici (na rozdíl od těch španělských či belgických) obecně zůstávají velmi nakloněni vědeckým a akademickým vazbám s Izraelem, i tak se v německých kampusech, včetně Freie Universität v Berlíně, utvořily propalestinské studentské protestní tábory.
Ty však byly v květnu policií rozpuštěny. Zmíněná akce vyvolala iniciativu vysokoškolských učitelů, kteří v otevřeném dopise hájili právo studentů na protest a shromažďování. Dopis, pod kterým se podepsaly stovky akademiků, sice dále vyjadřoval politování nad humanitární situací v Gaze, ale výslovně nepodporoval požadavky tábora – pouze jejich právo protestovat.
Vyjádření akademiků však nezůstalo bez odezvy. Spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum Bettina Stark-Watzinger dopis v rozhovoru pro deník Bild označila za „zarážející“, a dokonce zpochybnila, že signatáři jednají v souladu s ústavou. Protestující tábor dále obvinila z nenávisti k Izraeli a Židům.
V návaznosti na to německá média získala interní e-maily, z nichž vyplývá, že zmíněné ministerstvo prověřovalo, zda může signatářům dopisu odebrat finanční prostředky a zda neporušili zákon. Přestože ministerstvo dospělo k závěru, že k takovému opatření nejsou důvody, skutečnost, že se o takovou kontrolu vůbec pokusilo, akademickou obec šokovala.
Vývoj těchto událostí následně vyústil dne 16. června v propuštění státní tajemnice odpovědné za vysoké školství Sabine Döring. Kromě ní je pak podle časopisu Science Business otřesená i pozice samotné ministryně.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: Evropská komise, International Court of Justice, International Criminal Court, Nature (1, 2), Bar-Ilan University (1, 2), Tel Aviv University, Times Higher Education, The Knesset, Afiq in Academia, Research Professional News, The Young Academy of Israel, University of Granada, The Brussels Time, Science Business (1, 2, 3, 4, 5), Israel - EU - Association Agreement, United Nations, Le Monde, Toronto Metropolitan University, Bild, Statement von Lehrenden an Berliner Universitäten
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
