Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) odstartovalo 25. září v Bruselu aktualizaci Cestovní mapy, která uvádí evropská vědecká zařízení světové kvality. Do 5. května 2020 může vědecká komunita navrhovat nové projekty výzkumných infrastruktur pro zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Zveřejnění aktualizované Cestovní mapy ESFRI se plánuje na konec roku 2021.
„Mezinárodní výzkumné infrastruktury umožňují vědcům překračovat limity stávajícího poznání,” řekl v Bruselu předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. „Investice do výzkumných infrastruktur mají ale, kromě samotných výsledků výzkumu a vývoje, rovněž významný přesah do socioekonomických oblastí, jsou investicí do budoucnosti ekonomiky a mohou přispět k návrhům řešení společenských a globálních problémů,” dodal Jan Hrušák.
Na projev Jana Hrušáka navázaly členky výkonného výboru Gelsomina Pappalardo a Laurence Lenoir, které představily metodiku pro výběr nových projektů evropských výzkumných infrastruktur v šesti tematických doménách, kterými jsou fyzikální vědy a inženýrství, energetika, environmentální vědy, biologické a lékařské vědy, sociální a humanitní vědy a ICT (e-infrastruktury). Na Cestovní mapu ESFRI se zařadí jen ty výzkumné infrastruktury, které úspěšně projdou náročným hodnocením. Cestovní mapa navíc popisuje současný přehled výzkumných infrastruktur v Evropě a jejich možná propojení.
Metodika hodnocení výzkumných infrastruktur je jedním z pilířů strategické práce ESFRI v oblasti evropské politiky výzkumu. První Cestovní mapu vydalo ESFRI už v roce 2006 a téměř okamžitě se stala strategickým dokumentem, který nejen udává budoucnost výzkumných infrastruktur na příštích deset až dvacet let, ale i směruje národní politiky v oblasti výzkumu a vývoje. Celkem pět dosavadních vydání ESFRI Cestovních map, včetně té z roku 2018, mobilizovalo investice ve výši 20 miliard EUR.
Finanční náročnost budování a provozování ESFRI výzkumných infrastruktur obvykle přesahuje nejen možnosti individuálních výzkumných organizací, ale i celých států. Pro efektivní využití prostředků je mezinárodní pojetí výzkumných infrastruktur naprosto klíčové.
Synchrotrony, lasery, teleskopy, superpočítače, archivy a sbírky nebo komunikační technologie, to je jen malý výčet služeb a zdrojů, které výzkumné infrastruktury nabízí na bázi otevřeného přístupu prakticky každému vědci.
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
