Ambice Finska dosáhnout do roku 2030 výdajů na výzkum a vývoj na úrovni 4 % hrubého domácího produktu si žádá procesní, systémové i legislativní změny. Aktuálně země vydává na R&D 3 % HDP, z nichž třetinu financuje stát a dvě třetiny soukromý sektor. Finsko disponuje unikátní sítí státních výzkumných institutů, s nimiž v praxi firmy i univerzity široce spolupracují.
Kromě nově zavedených daňových úlev se země snaží výzkum a vývoj rozvinout i prostřednictvím podpory komercionalizace R&D zakládáním a financováním spin-off firem. Finský výzkum a vývoj se v posledních letech stále více otevírá mezinárodní spolupráci, aktuálním příkladem takové spolupráce mezi Českem a Finskem je výměna zkušeností mezi Ústavem hematologie a krevní transfuze a Red Cross Blood Service v oblasti výzkumu využití CAR-T a NK buněk pro léčbu rakoviny.
Internacionalizace jako měřítko úspěchu
Finský výzkum a vývoj se stále více internacionalizují a míra aktivního zapojení do mezinárodní spolupráce je čím dál častěji měřítkem vlastního úspěchu jednotlivých institucí. V podstatě všechny finské parlamentní strany si uvědomují význam R&D pro zajištění udržitelného ekonomického růstu, lze proto očekávat, že důraz na tuto oblast bude v následujících dekádách pokračovat a Finsko zůstane otevřené mezinárodní spolupráci s dalšími zeměmi, včetně Česka. Příležitosti pro české instituce, investory a firmy neleží jen v možnostech rozvoje dvoustranné spolupráce, ale i ve spojování sil v rámci větších projektů financovaných Evropskou unií. Zároveň si finská politická reprezentace stále více uvědomuje rizika spolupráce v oblasti vědy a vývoje se zeměmi vyznávajícími výrazně jiné hodnotové rámce, a proto lze očekávat ještě více spolupráce se spojenci v rámci EU a brzy i NATO.
Spolupráce zaměřená na buněčnou terapii
Příkladem úspěšně započaté vědecké spolupráce je nedávné navázání kontaktu mezi českým Ústavem hematologie a krevní transfuze a finským Red Cross Blood Service, které pomohlo realizovat velvyslanectví v Helsinkách. Konkrétně se jedná o spolupráci Oddělení výzkumu moderní imunoterapie ÚHKT s finským Centrem pokročilé buněčné terapie a výzkumnou skupinou iCell v oblasti buněčné terapie pomocí geneticky upravených T-lymfocytů a NK buněčné imunoterapie. Jedná se zejména o výzkum nadějných metod léčby leukémie. Česká a finská strana po úvodních kontaktech vidí značný potenciál pro spolupráci v této oblasti a očekává se, že již během tohoto a příštího roku proběhnou výměnné návštěvy expertů na uvedených pracovištích.
Daňové pobídky
Od ledna 2023 ve Finsku platí nová legislativa ohledně podpory R&D prostřednictvím daňových odpočtů, které mohou nyní dosáhnout až 1 milionu eur pro jednu firmu. Nově se tato podpora týká i malých a středních podniků s vlastními výzkumnými a vývojovými projekty. Pro období 2022-2027 si firmy při splnění stanovených podmínek mohou místo dosavadních 50 % z daní odečíst dokonce až 150 % nákladů na mzdy a služby spojené s R&D a až 45 % nárůstu těchto nákladů ve srovnání s předchozím rokem. Výdaje na výzkum a vývoj zahrnují základní výzkum i aplikovaný výzkum, vývojové práce a studie proveditelnosti. Roční náklady tohoto opatření se odhadují na cca 105 milionů eur v podobě snížení daňových příjmů státu. Nově se také posiluje daňová motivace pro spolupráci soukromých firem se státními výzkumnými instituty a zavádí se i další přímé subvence na podporu výzkumných a vývojových aktivit, které lze kombinovat s daňovými odpočty.
Státní výzkumné instituty
Zásadní význam v podpoře výzkumu, vědy a inovací má 12 státních výzkumných institutů, které jsou zřizovány věcně příslušnými ministerstvy. Zcela mimořádné postavení mezi těmito instituty má Technické výzkumné středisko VTT, které je zapojené až do třetiny veškerých finských inovací. Záběr VTT je velmi široký a v praxi funguje zejména jako oboustranná „převodovka“ mezi prioritami a výstupy akademického sektoru a praktickými potřebami jednotlivých průmyslových odvětví. Všechny instituty se snaží orientovat na konkrétní řešení a své služby poskytují veřejným i soukromým subjektům, stále větší důraz přitom kladou na mezinárodní spolupráci. Finsko se snaží motivovat soukromé společnosti ke spolupráci se státními instituty i tím, že financování jejich R&D aktivit podmiňuje právě touto spoluprací. V praxi je ovšem největší motivací unikátní možnost sdílení a získávání kompetencí. Celkem v těchto institutech pracují více než 4 tisíce výzkumných pracovníků a na jejich činnost jde cca 6 % celkových nákladů na R&D.
Důraz na spin-off aktivity
Finsko si uvědomuje mimořádný význam technologických spin-off aktivit a v posledních letech se je snaží maximálně systematicky podporovat. V rámci VTT od roku 2019 funguje tzv. VTT LaunchPad, což je technologický inkubátor sdružující vědce VTT, podnikatele a investory s cílem vytvářet významné spin-off firmy s udržitelným financováním. Toto financování je zajišťováno buď ve spolupráci s nástrojem Business Finland R2B, z vlastních prostředků VTT, či prostřednictvím soukromého venture kapitálového fondu Voima Ventures, jenž primárně spolupracuje s VTT, ale i univerzitami, výzkumnými institucemi a sektorovými inkubátory. Každá přední finská univerzita má zavedenou vlastní podporu patentování a komercionalizace výzkumu svých či spolupracujících vědeckých pracovníků a rozvoje a financování spin-off aktivit.
Autor: Daniel Horák, zástupce velvyslance, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Helsinkách
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz 
při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí
