Evropská výzkumná rada (ERC) zveřejnila hloubkovou analýzu výzkumných projektů, které byly financovány pod hlavičkou programu Horizon 2020. Analýza mimo jiné ukazuje, že nejvíce financovaných projektů spadalo do oboru fyzikálních věd, ale také to, že největší poměr úspěšných žadatelek měly společenské a humanitní obory.
Za období trvání programu Horizon 2020 (2014–2020) bylo podáno přes 54 000 žádostí o grant Evropské výzkumné rady. Z toho bylo podpořeno 6 707 projektů s celkovým rozpočtem 13,3 miliard eur. Financovány byly nejčastěji projekty ERC Starting Grant a nejméně ERC Synergy Grant.
Pokud podpořené projekty srovnáme podle vědních oborů, nejvíce jich spadalo do oboru fyzikálních věd a technologií. Druhou nejpočetnější oblastí z tohoto hlediska byly přírodní vědy. Nejmenší, ale ne zanedbatelný počet projektů, byl i v oboru společenských a humanitních věd.
Nejčastější disciplínou v přírodních vědách pak byla buněčná biologie. Ta byla v předchozích letech v rámci ERC projektů také nejčastějším oborem v rámci interdisciplinární spolupráce. V oboru fyziky v uplynulých letech bylo trendem zase materiálové inženýrství. Ekonomika vedla v oblasti společenských a humanitních věd.
Velká Británie, Německo a Francie ukrojily nejvíce
Když bychom hodnotili projekty z hlediska členských a připojených zemí, zjistíme, že nejvíce financovaných projektů bylo ve Velké Británii, Německu a Francii. To znamená, že například ve Velké Británii bylo úspěšných přibližně 1 200 projektů, což tvoří 18 % z celkového počtu ERC grantů.
Nejhůře v počtu "přiklepnutých" projektů si vedly Ukrajina a Srbsko, obě země získaly po jednom projektu. Česká republika byla s úspěšností přibližně v polovině všech hodnocených zemí se ziskem 35 ERC projektů.
Průzkum také ukázal, že některé země jsou v určitých oblastech mnohem úspěšnější než ostatní země. Například Německo je silné v oblastech fyzikálních věd a technologií a přírodních věd. Naproti tomu projekty z oblasti společenských a humanitních věd byly nejčastěji podpořené ve Velké Británii a Nizozemsku. Konkrétně to znamená, že tyto země získaly 40 % ze všech získaných projektů v oboru společenských věd a sociologie. Francie získala 21 % ze všech projektů v matematice. Izrael zase vedl v oblasti genetiky, bioinformatiky a molekulární biologie (získal podporu pro celkem 16 % z projektů z této oblasti).
Z analýzy také vyplynulo, že některé země se specializují na úzkou skupinu disciplín. Například skoro třetina polských úspěšných projektů byla v oblasti počítačových věd a informatiky nebo přibližně jedna pětina švédských grantů byla v oblasti aplikovaných medicínských technologií.
V rámci grantů financovaných ERC v roce 2014–2020 byly vyvíjeny i nové metody. Často skloňovanou metodou předchozího programového období bylo modelování. V oboru fyzikálních věd a technologií se například podařilo prohloubit experimentální metody se zaměřením na klimatické modely nebo simulace neuronových sítí a podobně. V oboru přírodních věd se zase začala vyvíjet disciplína výpočetního modelování a simulace predikce proteinů. Další novinkou byla teoretická analýza se zaměřením na finance v oboru společenských věd a sociologie.
Panely pod lupou
Analýza poskytuje shrnutí úspěšnosti ERC grantů v jednotlivých panelech podle vědních oborů. Z oboru přírodních věd byl nejlépe financovaný panel s názvem Aplikované medicínské technologie, diagnostika, terapie a veřejné zdraví s rozpočtem 662 milionů eur. V tomto panelu získala nejvíce grantů francouzská National Centre for Scientific Research (Centre national de la recherche scientifique, CNRS) a švédská Karolinska Institute. Nejméně peněz bylo financováno v panelu Buněčná a vývojová biologie s rozpočtem 345 milionů eur. Tam byla neúspěšnější německá organizace Max Planck Society společně s CNRS.
Nejvíce peněz z oboru fyzikálních věd a technologií putovalo do panelu s názvem Produktové a procesní inženýrství s rozpočtem 716 milionů eur. V tomto panelu získala nejvíce grantů opět francouzská CNRS. Za povšimnutí stojí, že zde byly financovány projekty i mimo Evropskou unii, jmenovitě projekty z Číny, Indie, USA a jiných států. Nejmenší rozpočet připadl na panel Matematika s celkovým rozpočtem 353 milion eur. Nejúspěšnější organizace s počtem 27 podpořených projektů byla francouzská CNRS, následovaná Telavivskou univerzitou. Zajímavostí je, že oblast fyzikálních věd a technologií je pro ženy nejméně zastoupenou oblastí z celkového počtu úspěšných ERC grantů.
Nejvíce peněz v oboru společenských věd a sociologie bylo v panelu Lidská mysl a její složitost s rozpočtem 546 milionů eur. Nejúspěšnější institucí v tomto ERC panelu byla Free University and Medical Center Amsterdam. Peníze dostaly také země mimo Evropskou unii, konkrétně Austrálie, Kanada a Spojené státy americké. Nejméně peněz bylo alokováno do panelu Jedinec, trh a organizace s rozpočtem 276 milionů eur. V tomto panelu byly nejúspěšnější britské univerzity jako například London School of Economics and Political Science nebo University College London. Za povšimnutí stojí, že celá vědní oblast společenských věd a sociologie měla nejvyšší poměr úspěšných žadatelek ve srovnání s jejich mužskými protějšky.
Grantové výzvy ERC Synergy
Za období 2014–2020 byly vyhlášeny tři grantové výzvy v programu ERC Synergy Grants. Tyto granty jsou specifické tím, že nemají jednoho řešitele, ale konsorcium dvou až čtyř řešitelů. Tyto projekty jsou mezioborové, kladou důraz na mimořádné inovativní přínosy a pokrývají několik vědeckých oblastí. Z celkového počtu 1029 aplikací bylo podpořeno 99 a rozpočet činil 981 milionů eur. Nejvíce projektů bylo v oborech fyzikální vědy a technologie a přírodní vědy.
ERC granty řeší priority podporované Evropskou Komisí
Studie se také zaměřila také na to, jak ERC projekty přispívají k naplnění priorit Evropské komise. Například dva tisíce ERC projektů s rozpočtem více než 4 miliardy eur přispějí k řešení priority Evropa pro zdraví. Téměř 34 % grantů tak mělo přispět ke studiu v oblasti veřejného zdraví, ať už jde o výzkum rakoviny nebo lidské mysli.
Přibližně jeden z deseti projektů, celkem tedy až 700 ERC projektů, zase naplňovalo evropskou iniciativu Evropa připravená na digitální věk. Polovina z těchto grantů spadala do oblasti umělé inteligence. Další prioritou Evropské komise je „Zelená dohoda pro Evropu“. V souladu s ní bylo podpořeno 950 projektů s rozpočtem více než dvě miliardy eur.
Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
