Emmanuel Macron byl v pondělí znovuzvolen francouzským prezidentem. S 58 procenty hlasů porazil krajně pravicovou soupeřku Marine Le Penovou. Oba kandidáti ve svých kampaních prosazovali energetickou nezávislost, obranu a sociální reformy. Otázkou zůstává, jestli bude pro Macrona na dalších pět let prioritou i věda.
„Děkuji, drazí přátelé,“ zahájil svůj vítězný projev Macron. „Po pěti letech transformace v obtížném období mimořádných krizí se většina vyslovila pro to, abych byl prezidentem dalších pět let.“ Zároveň staronový prezident slíbil, že z Francie udělá ekologickou zemi.
Macron se během prezidentské kampaně snažil postavit do pozice válečného vůdce a zavázal se zvýšit vojenské výdaje. Le Penová zase navrhla snížení daní, aby zmírnila dopad rostoucí inflace, a uvedla, že uspořádá referendum o migraci uprchlíků. Server Nature však upozorňuje, že uprostřed všeho humbuku těchto předvolebních slibů se zdálo, že jedno téma v kampaních z velké části chybí: věda.
„Téměř úplná absence vědy a výzkumu v debatách je zarážející,“ říká Patrick Lemaire, prezident College of Academic Learned Societies of France v Rennes, což je organizace, která si klade za cíl podporovat interdisciplinární výzkum. Když kandidáti diskutovali o otázkách souvisejících s vědou, řešila se hlavně politika životního prostředí. Macronův předvolební manifest vyzval vědce, aby se věnovali řešení problémů životního prostředí, a slíbil pokračovat ve výstavbě šesti jaderných elektráren a desetkrát zvýšit solární energii. Macronův manifest nicméně sliboval, že se výzkum stane národní prioritou a zvýší se autonomie univerzit. „Musíme i nadále podporovat základní výzkum a podporovat inovace,“ uvedl s tím, že z Francie udělá světového lídra ve výzkumu klimatu a změny životního prostředí.
Vědecké prostředí volilo Macrona, má však výhrady
Někteří vědci tyto sliby vítají, jiní jsou však skeptičtější. V politických tématech, která se týkají vysokoškolského vzdělávání, zájem směřoval spíše na studentský život než na výzkum jako takový. Například Macron slíbil reformu studentských grantů. Le Penová na to šla z jiné strany. Jeden z bodů jejího programu byl, že by zahraniční studenti museli po dokončení studia opustit Francii.
Macron také prohlásil, že výzkum by měl být národní prioritou, ale jeho nejkontroverznějším návrhem v oblasti vědy bylo zvýšit autonomii univerzit a tím usilovat o vlastní výzkumné cíle reorganizací systému financování. To by bylo na úkor centralizovaných výzkumných agentur, jako je CNRS (Národní výzkumné centrum). Někteří výzkumníci se obávají, že by takový krok mohl skončit tím, že by byl francouzský výzkum méně koordinovaný.
Philippe Askenazy, ekonom a vedoucí výzkumný pracovník CNRS, očekával, že i tak většina akademiků opět propůjčí svůj hlas Macronovi. „Jsem přesvědčen, že drtivá většina z nás bude volit Macrona, i když ho v našich srdcích plně nepodporujeme,“ řekl.
Věda má však nedostatečnou pozornost nejen u hlavy Francie, ale i u francouzského lidu. Data zveřejněná v březnu vědeckou institucí Palace of Discovery se sídlem v Paříži, podporují teorii, že francouzská veřejnost se o vědu příliš nezajímá. Průzkumu se zúčastnilo 3 200 Francouzů, kteří hodnotili svůj postoj k vědě. Celkem 22 % uvedlo, že věda je jedním z jejich hlavních zájmů. Celých 40 % dotázaných však vyjádřilo nedůvěru ve vědecký proces a uvedlo, že si nemyslí, že výzkumná komunita je schopna nezávisle potvrdit svá zjištění.
„Myslím, že výzkumný svět za to musí převzít určitou odpovědnost. Během voleb jsme nevěnovali dostatek času propagaci tématu výzkumu a vědy,“ komentoval výzkum zklamaně Askenazy.
Mise: nový výzkumný plán a ministerstvo
Je možné, že vědci předpokládali, že výzkum bude jedním z hlavních bodů předvolebních diskuzí, vzhledem k pandemii covidu-19. Podle Bernarda Meuniera, bývalého ředitele French Academy of Sciences, se Macron na začátku svého minulého funkčního období věnoval vědě jen naoko a málo. „To se začalo měnit s příchodem covidu do Francie na začátku roku 2020, ale stále nedošlo k masivnímu dopadu na financování vědy,“ myslí si. Francie by podle něj měla vytvořit nový výzkumný plán. S tím souhlasí i Bruno Canard, ředitel výzkumu společné laboratoře strukturní biologie CNRS-Aix-Marseille University. „Nejvyšší prioritou pro příštích pět let by mělo být vytvoření skutečného výzkumného ministerstva ve vládě. Naposledy jsme ho měli v roce 2002, od té doby se výzkum sloučil s vysokým školstvím, technologiemi nebo inovacemi,“ kritizuje Canard.
Podle jiných byl však Macron v minulých letech pro francouzskou vědu přínosem. „Celkově byl prezident Macron pro vědu pozitivní a podpořil investice do energetiky, klimatu a biomedicínského výzkumu,“ říká vesmírná výzkumnice Susan Conway z University of Nantes. Oceňuje, že se Macron nesoustředí pouze na výzkumné struktury vnímané jako „vynikající“, protože podle ní toto zaměření v minulosti otrávilo vztahy mezi francouzskými univerzitami a mezi výzkumníky. Jako výzkumnice bych však ráda viděla ve vědě více žen a větší genderovou rovnost.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
