Ekaterina Zaharieva, komisařka pro startupy, výzkum a inovace, přislíbila radikální zjednodušení Rámcového programu a jeho zatraktivnění pro startupy a malé a střední podniky. Tento slib uvedla během odpovědí na otázky europoslanců 5. 11. ráno.
Představitelé různých politických skupin ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Evropského parlamentu schválili nominaci bulharské komisařky po slyšení, které trvalo tři hodiny a obsahovalo jen málo nepříjemných dotazů.
Poslanci kladli otázky k podobě desátého rámcového programu (FP10) a k roli inovací v nové agendě EU pro ekonomickou konkurenceschopnost. Zjednodušení bylo společným tématem v Zaharieviných odpovědích. Zdůraznila, že jednodušší a uživatelsky přívětivější rámcový program by zrychlil proces a snížil dobu od podání žádosti k uzavření grantové dohody, která nyní činí téměř 12 měsíců.
Zaharieva uvedla, že se jí velmi líbí návrh skupiny Heitor pro další rámcový program, FP10: zavedení principu „nejdříve důvěřovat, hodnotit později“, což by zjednodušilo a zkrátilo proces žádosti. Rovněž podporuje financování formou jednorázových částek, což jsou dva konkrétní příklady, jak lze proces žádosti zjednodušit.
Od roku 2025 chce Zaharieva zavést dvoufázový proces podávání žádostí ke zkrácení doby jejich zpracování. První fáze se zaměří na hlavní myšlenku projektu, přičemž další dokumenty budou požadovány až po schválení projektu.
Rumunský europoslanec Dan Nica, bývalý spoluzpravodaj programu Horizon Europe, si stěžoval na předsudky vůči žadatelům z méně prestižních univerzit a výzkumných institucí a tvrdil, že při hodnocení žádostí často záleží více na tom, kdo podává a hodnotí žádost, než na jejím obsahu. Zaharieva uvedla, že podporuje proces hodnocení s dvojitým zaslepením, což by snížilo riziko předsudků při hodnocení. Tento přístup byl již předmětem pilotního projektu, který Komise momentálně vyhodnocuje.
Větší autonomie
Zaharieva se při diskusi o pilíři II programu Horizon Europe, který zahrnuje spolupráci na výzkumu a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, a pilíři III, který zahrnuje Evropskou inovační radu (EIC), hojně opírala o doporučení skupiny Heitor (o návrzích skupiny jsme publikovali článek, pozn. red.)
Tato zpráva doporučila větší autonomii EIC a vytvoření nezávislé Rady pro evropskou technologii a průmyslovou konkurenceschopnost, která by řídila spolupráci na výzkumu. Zaharieva tyto návrhy přímo nezmínila, ale vyzvala k „decentralizaci pilíře II a III“, a to s odkazem na „dobrý příklad“ Evropské výzkumné rady.
Také vyjádřila podporu doporučení Maria Draghiho, aby EIC zavedla programy podobné Agentuře pro pokročilé výzkumné projekty (ARPA) v USA, které by poskytly větší prostor pro odborné manažery programů. „Jsou to velmi kvalifikovaní lidé, musí mít větší flexibilitu a autonomii při rozhodování o financování, jeho způsobech a možnost financování také zastavit,“ uvedla Zaharieva.
Po slyšení německý europoslanec a spoluzpravodaj programu Horizon Europe Christian Ehler řekl pro Science|Business, že Zaharieva má schopnost myslet nezávisle na agendě ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise. „Viděli jsme osobní přístup, který nebyl jen obvyklou přípravou Komise, když obhajovala určitou nezávislost agentur, aby měly větší možnost samosprávy,“ uvedl Ehler.
Zaharieva také uvedla, že pilíř II by měl být více zaměřený. „Máme šest klastrů v pilíři II, ale ve skutečnosti je to více než 15 priorit. Podle mého názoru, pokud máme 15 priorit, máme ve skutečnosti nula priorit,“ řekla.
Oddělený rozpočet
Jednou z klíčových priorit europoslanců je zajištění toho, aby prostředky na výzkum a inovace nebyly přesměrovány na jiné krátkodobé potřeby. Zaharieva však zdůraznila, že oddělený rozpočet na výzkum a inovace neznamená automaticky, že tyto prostředky budou chráněny.
Jediným řešením je spolupracovat s členskými státy na „ukázání výsledků“ programu Horizont Evropa občanům i ministrům financí a „přesvědčit je, že není dobré pro evropskou konkurenceschopnost využívat […] náš rámcový program jako spořicí účet pro nové priority,“ dodala.
Ke splnění cíle investovat 3 % HDP do výzkumu a vývoje je také potřeba mnohem více soukromých investic. Evropské fondy by podle Zaharievy měly být využívány účinněji, aby vytvořily pobídky pro soukromé investory. Ačkoli evropské veřejné financování je ve srovnání s USA nebo Japonskem konkurenceschopné, investice ze soukromého sektoru v EU zaostávají.
„Měli bychom usilovně pracovat na zajištění zvýšených rozpočtů pro výzkum a inovace, ale nejen prostřednictvím evropských fondů,“ dodala Zaharieva. „Musíme spolupracovat s členskými státy, abychom je inspirovali ke splnění cíle 3 %, ke kterému jsme se zavázali před 22 lety. Investice ze soukromého sektoru jsou skutečně nezbytné.“
V rámci „rozšiřovacího programu“ pro země s nízkou účastí v programu Horizont Evropa podle Zaharievy úspěch také závisí na posílení národních snah ve financování výzkumu a inovací.
„Budu se velmi soustředit na rozšiřovací opatření, a to nejen na samotná opatření, ale i na zlepšení účasti rozšiřujících členských států ve všech částech programu Horizont Evropa,“ dodala.
Země s rozšiřujícími se programy se také musí potýkat s odlivem mozků do jiných členských států. Zaharieva chce prostřednictvím nového zákona o evropském výzkumném prostoru zlepšit platy, pracovní podmínky a výzkumnou infrastrukturu.
Ačkoli je podle ní „naivní“ myslet si, že platy vědců mohou být ve všech 27 členských státech stejné kvůli značným rozdílům v HDP, Zaharieva uvedla, že by měly být zavedeny „minimální standardy“.
EIC a ERC
Ve svém úvodním prohlášení Zaharieva také nastínila plány na rozšíření jak Evropské výzkumné rady (ERC), která se zaměřuje na podporu základního výzkumu, tak i Evropské inovační rady (EIC), zaměřené na podporu rozvoje inovací.
Zvláště zdůraznila potřebu zvýšit financování pro projekty s vysokým rizikem a disruptivním potenciálem. Uvedla, že v současnosti mohou evropské fondy podporovat pouze 8 % nejkvalitnějších projektů.
„Musíme naše společnosti lépe podporovat v komercializaci a rozvoji jejich inovací zde v Evropě,“ dodala Zaharieva, s odkazem na zprávu Draghiho o konkurenceschopnosti. „Jak zdůrazňuje zpráva, příliš mnoho našich společností často nedokáže úspěšně překonat fázi růstu.“
Zaharieva varovala, že každý startup, který je nucen hledat kapitál mimo Evropu, představuje ztrátu evropských zdrojů, pracovních míst a potenciálních přínosů pro komunitu. „Musíme zastavit odliv inovací z Evropy,“ uvedla. Podle Zaharievy začíná řešení inovační mezery Evropy dvěma klíčovými výzvami: zlepšením přístupu ke kapitálu a snížením byrokracie.
Zdroj: Science Business
Článek vznikl překladem originálního textu publikovaného na portálu Science Business, s nímž má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém partnerství.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
