Umělá inteligence se stala pevnou součástí evropského průmyslu. Její rapidní rozvoj i různorodé aplikace však přináší aktuální otázky ohledně její bezpečnosti a etického využívání. Nový průzkum Evropské komise ukazuje, že názory na tato témata jsou velmi různorodá.
Umělá inteligence jakožto specifický typ technologie, který v sobě kombinuje data, algoritmy a výpočetní kapacity, je v současném světě na vzestupu i díky stále výkonnějším čipům a součástkám. Evropské instituce si přitom potenciál umělé inteligence v průmyslové sféře dobře uvědomují. I proto se za poslední tři roky zvedly evropské investice do vývoje a inovací v oblasti umělé inteligence na 1,5 miliardy eur, což je téměř o 70 % víc než v předchozích letech. Stále častější užívání technologií s umělou inteligencí a její rychlý vývoj však přináší otázku, jakým způsobem řešit etická a právní dilemata, která s sebou její užívání přináší.
Právě na řešení otázky, jak zajistit takové využívání umělé inteligence, které zaručí bezpečnost, soukromí i práva občanů, se zaměřil aktuální průzkum, který provedla Evropská komise. Jeho cílem bylo zajistit materiál k přípravě vhodných legislativních opatření, která užívání umělé inteligence právně ošetří. Podle materiálů Evropské komise se přitom jedná zejména o riziko zneužití osobních dat, porušení práva na soukromí nebo o diskriminaci na základě barvy pleti, pohlaví či sexuality. K dalším rizikům patří otázky bezpečnosti a zodpovědnosti za škodu či zranění například v případech automaticky řízených vozidel. Problémem je také mimo jiné užívání technologií na rozpoznání obličeje bez dostatečné právní regulace.
Komise v rámci průzkumu, který probíhal na jaře tohoto roku, obdržela přes 1200 odpovědí, a to jak ze zemí EU, tak z přidružených zemí, jako je Indie, Čína, Japonsko, Brazílie, Mexiko, Kanada, Spojené státy či Velká Británie. Z průzkumu vyplývá, že respondenti jsou si vědomi, že umělá inteligence přináší řadu rizik. Téměř 90 % z nich souhlasilo s tím, že umělá inteligence může potenciálně porušovat základní lidská práva.
Podle prozatímních výsledků 42 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že je potřeba připravit nový právní rámec, který by reguloval umělou inteligenci. Naopak 33 % respondentů odpovědělo, že k řešení problémů s umělou inteligencÍ by stačilo pouze upravit současnou legislativu. Pouze 3 % respondentů tvrdí, že současné právo je dostačující. Zajímavé také je, že přes 54 % respondentů ze soukromé sféry souhlasilo s myšlenkou nového systému regulací umělé inteligence.
Výsledky průzkumu nyní Evropská komise zpracuje do kompletní zprávy.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness, Evropská komise
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
