Německá organizace zaměřená na biomedicínský výzkum, Berlin Institute of Health, nabízí svým vědcům bonus 1000 eur za replikační studie či za publikace s negativními nebo nulovými výsledky. Cílem je upozornit na tendenci ignorovat negativní vědecké závěry.
Biomedicínský výzkumný ústav Berlin Institute of Health, který je výsledkem spolupráce mezi Charité-Universitätsmedizin Berlin a Max Delbrück Center for Molecular Medicine, nabízí svým více než 7000 výzkumníkům finanční bonus za publikace replikačních studií nebo nulových výsledků výzkumu. Peníze mají za cíl posílit transparentnost výzkumu a důvěru veřejnosti ve výsledky vědecké práce. Zejména podpora publikování negativních výsledků výzkumu je součástí snahy předcházet neetickému zacházení s daty, jehož se vědci mohou dopouštět částečně i kvůli masivnímu tlaku na publikace s pozitivními závěry. Částka 1000 eur přitom není osobní odměnou pro vědce, ale institut jí dotyčnému pošle jako finanční příspěvek do dalšího výzkumu. Přestože systém odměn vyvolal relativně velký zájem na sociálních sítích, dosud se do programu přihlásilo pouze 22 vědců.
Ulrich Dirnagl, ředitel oddělení experimentální neurologie v Charité-Universitätsmedizin Berlin, program okomentoval: „S tisíci eury nelze dělat žádný velký výzkum. Částka ale může například pomoct studentovi vycestovat na vědeckou konferenci.“ Hlavní smysl programu je ale jinde. Podle Dirnagla program pomohl za dva roky svého fungování podpořit důležitou debatu o integritě výzkumu a roli negativních výsledků a replikačních studií.
Tendence nepublikovat podobné typy výstupů je přitom výrazná. Například studie z roku 2012 poukázala na to, že ve vzorku více než 4600 článků publikovaných mezi lety 1990 a 2007 existuje zřetelný trend publikovat spíše výstupy, které obsahují pozitivní výsledky. V průběhu sledovaného časového úseku se podle autorky studie tento trend zvýšil o 22 % - v roce 2007 tak více než 85 % všech publikovaných studií tvrdilo, že přichází s pozitivními závěry. (Není přitom bez zajímavosti, že podle závěrů studie existují z tohoto hlediska rozdíly mezi disciplínami a geografickými lokalitami. Trend byl zvláště patrný v biomedicínských a sociálních vědách a zejména v kontextu Spojených států amerických.) Autorka studie tak dochází k závěru, že objektivita vědeckých studií v průběhu času klesá.
Trend ignorovat negativní výsledky má přitom zásadní dopad na globální podobu vědy. Snaha publikovat převážně pozitivní závěry zkresluje vědecké poznání v daném oboru. Problém je to i proto, že řada jiných vědců si může klást podobnou otázku. Pokud výzkumníci nepublikují negativní vědecké výsledky, či je nemají možnost publikovat, nebo si to vzhledem ke kariérnímu tlaku nemohou dovolit, ostatní vědci v daném oboru dost možná budou plýtvat financemi a časem, aby došli k podobnému závěru.
V okamžiku, kdy je dnes velmi problematické zveřejnit negativní výsledky, jde jen obtížně vyvrátit falešně pozitivní výsledky nebo replikovat kontroverzní studie. Přitom, jak například poukázal článek v The Economist, statisticky jsou negativní výsledky mnohem důvěryhodnější než ty pozitivní. Nutnost publikovat zejména pozitivní vědecké výsledky také vede k tendenci si vybírat stále méně rizikové projekty, u kterých se dá s vyšší pravděpodobností očekávat, že přinesou výsledky, které bude možné snáze publikovat.
Přestože se však vědci v zásadě shodnou, že podobné trendy jsou znepokojující, řešení už tak jasná nejsou. Hlavní role v tomto směru spočívá na samotných výzkumných institucích a organizacích, které musí publikování negativní výsledků aktivně podporovat – Berlin Institute of Health tak například nemá pouze jednorázový finanční příspěvek, ale vytvořil i aplikaci, díky níž mohou výzkumníci snadno nalézt vědecké časopisy či preprintové repozitáře, které jejich práci zveřejní. Pomoct mohou ale i oborové organizace. Například European College of Neuropsychopharmacology (ECNP) zavedla v roce 2017 cenu ECNP Preclinical Network Data Prize, jejímž cílem je podpořit publikování negativních výsledků v neurovědách.
„Historicky má věda schopnost sebekorekce. Tento proces je přitom nejefektivnější, když jsou publikovány oba typy výsledků, pozitivní i negativní. Avšak dnes je mnohem méně pravděpodobné, že někdo zveřejní negativní výsledky, protože o nich panuje představa, že produkují menší „hodnotu“, ať už pro individuálního vědce, organizaci či žurnál,“ vysvětlil důvody pro zavedení této ceny v roce 2017 Thomas Steckler, který se podílel na výběru studií pro cenu ECNP.
Kromě vědeckých institucí a organizací spočívá zodpovědnost také na jednotlivých vědeckých časopisech, které by měly publikování negativních výsledků dávat prostor. Ty jsou sice možná na první pohled méně zajímavé, ale jejich zveřejnění může ostatním vědcům uspořit velké množství času i finančních prostředků.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: InsideHigherEd, Times Higher Education, Nature (1, 2), Elsevier, ZME Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
