Vědci kritizují nový požadavek německé vlády, aby akademické prostředí dodávalo vědecké informace do veřejných debat, které často nepracují s relevantními fakty. Třináct akademických společností proto sepsalo veřejné prohlášení – nechtějí, aby věda „jen“ dodávala užitečné informace.
Minulý měsíc ohlásila německá spolková vláda nová opatření, jejichž cílem je posílit propojení vědců s veřejností. Komunikace vědy se tak má stát „integrální součásti“ rozhodování o tom, jaké projekty budou financovány. Při oznamování nových plánů nicméně Anja Karliczek, spolková ministryně pro vzdělání a výzkum, také prohlásila, že chce dosáhnout „kulturního posunu“. To znamená, že výzkumníci a badatelé budou dodávat odpovědi do veřejné diskuze, která podle jejích slov často postrádá vědecký základ.
Její slova ale mezi některými německými vědci vyvolala kritickou reakci. Třináct vědeckých společností, z nichž většina sdružuje badatele ze sociálních a humanitních věd, ve společném prohlášení uvedlo, že by bylo zásadní chybou redukovat vědu jen na produkci užitečný faktů. A že by zároveň bylo chybou něco podobného slibovat veřejnosti. Vědci mají také obavy, že podobná politika povede k odklonu od témat, která nemají takový ohlas u veřejnosti.
Přestože signatáři nerozporují důležitost znalostí založených na důkazech, zvláště pak v kontextu relevantních politických rozhodnutí, výzkum podle nich také musí produkovat pochybnosti a pokládat nové, komplexní otázky. Podle nich nelze veřejnosti slíbit, že pokud bude společnost následovat vědecky ověřená fakta, vyřeší to všechny problémy.
Paula-Irene Villa, jedna z autorek prohlášení a profesorka na LMU Munich, tak varuje před „naivním entusiazmem“ při zapojování veřejnosti do vědeckého procesu. Podle jejího názoru je hlavním smyslem vědy samotný výzkum – víc není třeba. Přestože je důležité, aby se věda střetávala s veřejností na různých úrovních, legitimita jejích poznatků by podle ní neměla spočívat v tom, zda vědecké poznatky veřejnost dobře chápe či pozitivně přijímá.
Mluvčí německého ministerstva pro výzkum a školství se snažila následně situaci uklidnit, když řekla, že specifická forma a podpora komunikace vědy se bude v jednotlivých grantových schématech lišit a že žádná pevná kvóta v tomto smyslu není plánována. Podle jejích slov jde o podporu inovativních konceptů toho, jak vědci komunikují své poznatky směrem ke společnosti. Plány na komunikaci vědeckých poznatků by se však do budoucna měly stát pevnou součástí německých žádostí o vědecký grant.
Autor. Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: Times Higher Education
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
