Vyšlo nové vydání prestižního žebříčku QS World University Rankings 2023. První desítce světových vysokých škol opět dominují ty z Velké Británie a Spojených států. Mezi těmi českými vede Univerzita Karlova. Nezanedbatelně si ale polepšila ČVUT v Praze. Úspěšným nováčkem letošního ročníku je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Žebříček univerzit QS World University Rankings sestavovaný každoročně britskou společností Quacquarelli Symonds patří k těm nejprestižnějším a nejsledovanějším srovnáním světových univerzit. Letos je žebříček rekordně veliký. Objevilo se v něm 1422 nejlepších vysokých škol z celého světa.
Hodnocení probíhalo podle několika základních kritérií. Prvním z nich je akademická pověst, která tvoří 40 % celkového skóre. V tomto kritériu se hodnotí kvalita výuky a výzkumu a hodnocení probíhá formou sběru názorů více než 130 000 vědců, akademiků a odborníků na vysoké školství. Ti pak hodnotí jednotlivé školy a na základě jejich názorů se pak utváří výsledek tohoto hodnotícího kritéria.
Druhým kritériem je reputace u zaměstnavatelů. Logika tohoto kritéria vychází z myšlenky, že cílem studia je mimo jiné získat dovednost a znalosti potřebné pro trh práce. V tomto kritériu se tedy hodnotí, jak daná škola připravuje studenty na jejich budoucí kariéry. A mimo jiné se sleduje, které instituce produkují nejkompetentnější, nejinovativnější a nejefektivnější absolventy.
Třetím kritériem je poměr počtu vyučujících a studentů. Toto hodnocení se opírá o předpoklad, že větší počet vyučujících vytváří příznivější podmínky pro kvalitní studium. Čtvrté kritérium je citovanost daného pracoviště a v pátém kritériu se hodnotí poměr zahraničních studentů a poměr zahraničních vyučujících. Žebříček totiž vychází z toho předpokladu, že větší mezinárodní přesah školy indikuje její schopnost přilákat kvalitní studenty i zaměstnance z celého světa.
Mezinárodní srovnání nepřineslo překvapení
Nejlepší univerzitou světa je i letos Massachusetts Institute of Technology (MIT), který se na této pozici drží už od roku 2012. Jako druhá nejlepší škola letos skončila University of Cambridge, která letos předehnala University of Oxford. Ta přitom skončila na čtvrtém místě. Pomyslnou bronzovou příčku pak získala americká Stanford University.
Páté místo získala Harvard University ze Spojených států. Společnou šestou příčku pak získala California Institute of Technology (Caltech) a britská Imperial College London. Na osmém místě se umístila University College London. Na devátém místě se umístila jako jediná škola z kontinentální Evropy v první desítce, ETH Zürich. První desítku pak uzavírá University of Chicago ze Spojených států.
Žebříčku tak tradičně dominují anglosaské školy. Ve druhé desítce se ale objevuje hned několik škol z Asie. Například National University of Singapur je v žebříčku jedenáctá a Peking University se umístila hned za ní na dvanácté příčce. Další čínská vysoká škola, Tsinghua University, se pak umístila jako čtrnáctá na světě.
Všechny tři asijské školy předehnaly takové prestižní západní univerzity, jako je například Princenton University nebo Yale University. V druhé desítce se umístila ještě čtvrtá asijská škola, a to Nanyang Technological University ze Singapuru.
Massachusetts Institute of Technology (MIT), zdroj: Wikipedia
České školy spíše stagnují
Nejlepší českou školou je již tradičně Univerzita Karlova, která se však od minulého roku o několik míst propadla. Zatímco minulý rok se umístila na 266. místě, letos v mezinárodním srovnání získala 288. příčku. Předehnaly ji takové vysoké školy, jako jsou University of Warsaw, Belarusian State University ze zemí východní Evropy, nebo britská University of Leicester či nizozemská Maastricht University. „Ve třetí stovce, kde se i pro letošní rok nachází Univerzita Karlova, jsou rozdíly ve skóre mezi jednotlivými školami tak malé, že meziroční posuny o deset či dvacet míst nahoru či dolů jsou běžnou záležitostí. Je přitom třeba zdůraznit, že tyto posuny neznamenají zásadní meziroční rozdíly v kvalitě výuky či vědy,“ komentuje výsledek nejstarší české univerzity její mluvčí Václav Hájek.
„Z ukazatelů, které jsou v žebříčku QS World University Rankings sledovány, lze cílenou politikou některé ovlivnit snadněji, jiné obtížněji. Do první skupiny patří podíl zahraničních studujících či zahraničních akademických a vědeckých pracovnic a pracovníků, jejichž zvyšování patří k dlouhodobým prioritám Univerzity Karlovy. Do druhé skupiny patří například počet studujících na učitele, neboť souvisí i s národní politikou či s oborovou strukturou té které školy. V případě Univerzity Karlovy dochází k pozvolnému obratu demografické křivky, který se projevuje tím, že se zvyšuje počet studujících na UK. Což je pro řadu oborů dobrá zpráva,“ dodává Václav Hájek za Univerzitu Karlovu.
Druhé místo mezi českými vysokými školami obhájila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Té se letos podařilo vynahradit propad z minulého roku a polepšila si o patnáct míst. Získala 358. místo v celosvětovém srovnání. „K stabilnímu výsledku VŠCHT Praha v QS World University Rankings 2023 tradičně nejvíce pomohlo rodinného prostředí školy. Individuální podpora při vzdělávání a přirozené zapojení studentů do výzkumu vyneslo VŠCHT dokonce 29. místo na světě a první v Česku. V celkovém žebříčku si udržujeme pozici kolem poloviny čtvrté stovky světových univerzit. To je vzhledem k velkému nástupu a zlepšování asijských univerzit odrazem i našeho posunu vpřed. Chci poděkovat všem pracovníkům a studentům naší školy, protože bez jejich práce a výsledků by to nešlo. Snažíme se budovat vstřícné a ke všem férové prostředí, které napomáhá zapojení kolegů ze zahraničí a kde se každý podílí na výzkumu i vzdělávání. Chápu ale, že žebříček je jen číslo. Důležitější je, abychom na sobě pracovali a skutečně se zlepšovali v zájmu úspěšného uplatnění našich absolventů i širokého společenského využití našeho výzkumného úsilí," komentuje výsledek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze její rektor Pavel Matějka.
Na třetím místě se umístilo České vysoké učení technické v Praze. To letos získalo 378. místo a od minulého roku si tak polepšilo o více než dvacet příček. „Jsem velmi potěšen a poctěn, že pokračuje vzestupná tendence ČVUT ve světovém žebříčku, a že jsme dosáhli historicky nejlepšího umístění – jsme na 378. místě z 2462 hodnocených škol. Potvrdilo se, že nastoupený směr rozvoje mezinárodní spolupráce na významných projektech, internacionalizace výuky v bilingvním prostředí, zapojení ČVUT do významných univerzitních unií, provázanost výuky a praxe, ale například i zohledňování potřeb handicapovaných studentů, je správný. Za excelentní školu jsme právem považováni i ve světovém srovnání,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.
Univerzita Karlova, zdroj: Wikipedia
Úspěch nováčka z jižních Čech
Na čtvrtém místě se stejně jako minulý rok i letos umístila brněnská Masarykova univerzita. Ta se letos umístila na 551.-560. místě. Obhájila tak svou pozici z minulého roku. „Velmi mě těší, že Masarykova univerzita obhájila svou mezinárodní pozici ve stále sílící konkurenci. Ale ještě větší radost mám z toho, že naše univerzita zlepšila svůj výkon zejména v počtu citací na akademického pracovníka. Zatímco v předchozím roce se na MU jednalo o 42 citací na akademického pracovníka, v letošním roce je to již 52,3. Tato citovanost je přitom vysoko nad mediánem více než 1 400 hodnocených škol,“ komentuje umístění Masarykovy univerzity tamější rektor, Martin Bareš. Globální medián citovanosti je přitom 43,3 citací na akademického pracovníka. „Na Masarykově univerzitě se také meziročně zvýšil podíl zahraničních akademických a vědeckých pracovníků – aktuálně na MU působí 15 % akademických a vědeckých pracovníků ze zahraničí. Doufám, že v dalších letech nás výkon v těchto parametrech vynese ještě na vyšší příčku celkového hodnocení,“ dodává Bareš.
Na pátém místě se mezi českými vysokými školami opět jako minulý rok umístila Univerzita Palackého v Olomouci, která letos skončila na sdíleném 651.-700. místě. To je přitom meziroční propad skoro o padesát příček. „Univerzita Palackého se v aktuálním vydání umístila na 651-700. pozici a drží se tak na obdobné pozici jako loni. Je však zapotřebí podotknout, že v QS World University Rankings 2023 bylo hodnoceno celkem 2462 institucí, což je o téměř 800 institucí více než v roce předchozím,“ vysvětluje Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnějšího vztahy Univerzity Palackého.
Šesté a sedmé sdílené místo v celkovém srovnání pak patří Vysokému učení technickému v Brně, které jako minulý rok obhájilo 701.-750. místo na světě. „VUT zůstalo na stejné pozici jako v minulém žebříčku, to znamená 701. až 750. místo. Od předchozího ročníku se v hodnocení ale objevilo 124 nových jmen. V tomto kontextu je pro nás udržení pozice dobrou zprávou, i když máme samozřejmě ambice se do budoucna posunout výš. Také je dobré zmínit, že poprvé od roku 2014, kdy se tento údaj uvádí, patří VUT mezi TOP 50 % hodnocených škol,“ uvedl Ladislav Janíček, rektor Vysokého učení technického v Brně.
Jako další se na sdíleném šestém a sedmém místě mezi českými školami tentokrát objevil nováček, který ještě minulý rok v žebříčku vůbec nefiguroval. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích také získala 701.-750 příčku. „Umístění si velmi vážíme, jako dokladu kvality našich výsledků v mezinárodním srovnání. Důvody úspěchu jsou především motivovaní zaměstnanci i studenti usilující o co nejlepší výsledky ve všech našich aktivitách, které na univerzitě rozvíjíme, včetně mezinárodní spolupráce. Toto úsilí, za něž patří poděkování všem zaměstnancům i studentům univerzity, vytváří také pověst, image JU v českém i mezinárodním prostředí," komentuje příznivé výsledky Jihočeské univerzity její rektor, Bohumil Jiroušek.
„Umístění v žebříčcích je především odrazem kvality výzkumu, vzdělávání i dalších aktivit dané vysoké školy. Myslíme si proto, že je především třeba věnovat velké úsilí našemu poslání, které ve společnosti máme. Věříme, že se to odrazí také v žebříčcích, pro něž samozřejmě je třeba také občas poskytnout nějaké podklady, součinnost s tvůrci daných žebříčků," dodává rektor Jiroušek.
Na osmém až jedenáctém sdíleném místě se pak umístila čtveřice českých škol, kterým se od minulého roku podařilo udržet 801.-1000 příčku. Jde o Českou zemědělskou univerzitu v Praze, Mendelovu univerzitu, Technickou univerzitu v Liberci a Univerzitu Hradec Králové. Tyto vysoké školy také uzavírají první tisícovku nejlepších vysokých škol.
"Pro Univerzitu Hradec Králové, jako pro vysokou školu regionálního charakteru, jde opravdu o mimořádný úspěch. Loni jsme se umístili mezi 62 % nejlepších hodnocených univerzit světa, letos jsme ve společnosti 57 % těch vůbec nejlepších. Vedle mezinárodního rozměru nás těší i ten tuzemský, kde jsme v konkurenci velmi kvalitních českých vysokých škol uspěli, protože účast v žebříčku není samozřejmost", komentovala pro portál Vědavýzkum.cz výsledky Univerzity Hradec Králové prorektorka pro zahraniční vztahy Leona Stašová.
Pod hranicí první tisícovky se umístilo hned pět dalších českých škol. Na sdíleném 1001-1200. místě se umístila Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice.
O 1201.-1400. příčku se pak podělily Západočeská univerzita v Plzni a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Obě školy si od minulého ročníku si pohoršily.
Na celkové výsledky žebříčku se můžete podívat zde.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, autor: Libor Sváček
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
