Byl zveřejněn nejnovější žebříček QS World University Rankings podle oborů za rok 2023, který hodnotí vysoké školy v jednotlivých disciplínách. Z výsledků vyplývá, že české vysoké školy uspěly například v zemědělství a lesnictví, ale také ve vybraných společenskovědních a uměleckých oborech.
Po necelém roce vychází další vydání významného mezinárodní žebříčku QS World University Rankings, který hodnotí instituce podle oborů. Dosud nejrozsáhlejší vydání hodnotilo více než 15 700 různých akademických programů z 1594 institucí z celého světa. Do seznamu v letošním roce přitom přibylo 103 nových vzdělávacích institucí.
Akademické programy jsou hodnoceny v pěti ukazatelích, které mapují kvalitu a reputaci dané instituce. První z těchto ukazatelů je akademická pověst. Tento indikátor společnost Quacquarelli Symonds, která žebříček vydává, zjišťuje prostřednictvím dotazovaní se více než 130 000 akademických pracovníků, kteří hodnotí akademické instituce podle kvality výzkumů v dané oblasti.
Dalším indikátorem je atraktivita absolventů dané instituce pro budoucí zaměstnavatele. Tento indikátor se získává prostřednictvím odpovědí od 75 000 zaměstnavatelů.
Třetí indikátor se specificky zabývá citovaností vědců a vědkyň z hodnoceného oboru dané vzdělávací instituce. Hodnotí se v něm průměrný podíl citací vůči jednomu vědeckému článku. Čtvrtý indikátor zohledňuje H-index.
Pátý indikátor reflektuje tzv. mezinárodní výzkumnou síť pracoviště. V tomto indikátoru se mapuje šíře a intenzita mezinárodních spoluprací dané instituce.
Celý žebříček hodnotí vysoké školy a vzdělávací instituce hned v 53 oborech, které dále sdružuje do pěti širokých oblastí. Patří mezi ně: umění a humanitní vědy, inženýrství a technologie, vědy o živé přírodě a medicína, vědy o neživé přírodě a nakonec společenské vědy a management.
Umění a humanitní obory
V oblasti umění a humanitních věd se stejně jako minulý rok z českých škol nejlépe umístila Univerzita Karlova, která letos získala 143. příčku z 530 umístěných vzdělávacích institucí (minulý rok získala 141. místo). Na druhé příčce se umístila Masarykova univerzita, která v celkovém srovnání získala 262. místo. Jako třetí a poslední z českých institucí se v žebříčku umístila Akademie věd ČR, která získala 401.-450. místo.
Bližší pohled do jednotlivých oborů ale nabízí další zajímavé informace. Například v oboru architektury se v Česku podle aktuálního žebříčku umístilo na společném 201.-240. místě Vysoké učení technické v Brně a České vysoké učení technické v Praze.
Jako vysoce kvalitní ale žebříček hodnotí české umělecké obory. V oblasti umění a užitného designu se Vysoká škola umělecko-průmyslová umístila dokonce v první stovce, na 51.-100. příčce. Druhá Akademie výtvarných umění v tomto oboru získala 151.-200. místo na světě. Podobně i v kategorii scénických umění se Česko umístilo velmi dobře. Akademie múzických umění jako jediný český reprezentant získala 51.-100. umístění na světě.
Z globálního pohledu v této oblasti (a nejenom v ní) vedou především anglosaské univerzity v čele s Harvard University, University of Cambridge a University of Oxford. Nejlepší vysokou školou, která není z USA nebo Velké Británie, je kanadská University of Toronto na 15. místě a mexická Universidad Nacional Autónoma de México (UNAM) na 16. místě.
Technologie a inženýrské obory
V oblasti technických a inženýrských oborů vede v České republice České vysoké učení technické v Praze. Tomu se celkově podařilo získat 190. příčku na světě z 530.
Na 289. místě po něm následuje Vysoké učení technické v Brně. Třetí Univerzita Karlova obsadila 401.-450 místo. Seznam umístěných českých institucí uzavírá Akademie věd ČR, která v tomto přehledu získala 451.-500. místo na světě.
Opět je dobré podívat se do specifických oborů detailněji. Velmi dobře se například umístila VŠB - Technická univerzita Ostrava, která v oboru ropného inženýrství získala 151.-160. místo na světě. Bodovala také Vysoká škola chemicko-technologická, která získala 201.-250. místo v oboru chemického inženýrství.
V celkovém globálním srovnání opět žebříčku vévodí anglosaské školy: Massachusetts Institute of Technology (MIT) na prvním, Stanford University na druhém a University of Cambridge na třetím místě. Do první desítky se ale dostaly i univerzita z Číny a jedna univerzita z pevninské Evropy: na 7. místě ETH Zürich a na 9. místě čínská Tsinghua University.
Medicína a vědy o živé přírodě
V kategorii, která pokrývá medicínské obory a obory zaměřené na studium živé přírody, se nejlépe umístila opět Univerzita Karlova, která letos získala 177. příčku z 520. Na druhém místě se umístila Akademie věd ČR, která získala 345. místo. Na třetím místě v České republice se umístila Masarykova univerzita na 365. místě. Společnou čtvrtou příčku pak získala Česká zemědělská univerzita v Praze a Palackého univerzita v Olomouci. Obě tyto vysoké školy získaly kolektivní 501.-520. místo v celkovém srovnání.
České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) se velmi dobrého úspěchu podařilo dosáhnout i v oboru zemědělství & lesnictví, kde získala dokonce 62. příčku na světě.
I zde se z globálního hlediska nejlépe umístili anglosaské univerzity. První tři příčky obsadily Harvard University, University of Oxford a Johns Hopkins University. Do první desítky se ale dostal také švédský Karolinska Institutet.
Vědy o neživé přírodě
V kategorii věd o neživé přírodě, kam spadají ale také obory, jako je matematika, fyzika nebo geologie, se nejlépe z českých škol umístila opět Univerzita Karlova, která obsadila 161. místo z 520. Následuje na druhém místě Akademie věd ČR, která získala 253. místo.
Třetí příčku obsadilo České vysoké učení technické v Praze, které obsadilo 280. místo. Čtvrté místo získala Palackého univerzita v Olomouci, která sdílí kolektivní 401.-450. místo. Masarykova univerzita v této oblasti získala 451.-500. příčku.
V oboru materiálových věd se umístilo ale také Vysoké učení technické v Brně, které zde získalo 201.-250 příčku. ČZU v Praze získala 201.-250. místo v ekologických oborech.
V globálním srovnání i v této oblasti vedou anglosaské univerzity (na prvním místě Harvard University, na druhém MIT a na třetím University of Cambridge). Do první desítky se ale jako jediná evropská pevninská vysoká škola probojovala ETH Zürich, která získala 8. místo.
Společenské vědy a management
V poslední hodnocené kategorii společenských věd, ekonomie a managementu opět vévodí Univerzita Karlova, která získala 258. místo z 530. Na 401.-450. se ale v této oblasti umístila Vysoká škola ekonomická v Praze a 451.-500. místo získala jako třetí, a zároveň poslední z českých škol, Masarykova univerzita.
Pohled do jednotlivých oborů ale nabízí podrobnější informace. Univerzita Karlova se například dobře umístila v ekonomii a ekonometrice, kde získala 151.-200. místo na světě. Podobně uspěla i v dalších společenskovědních oborech: také v sociologii získala 151.-200. příčku a v politologických oborech dokonce 101.-150. místo.
V oboru financí a účetnictví obsadila Vysoká škola ekonomická v Praze 201.-250. místo.
V celosvětovém srovnání i zde vedou anglosaské školy: na 1. místě Harvard University, na 2. místě University of Oxford a na 3. místě Stanford University. Do první desítky se neprobojovala žádná škola mimo USA a Velkou Británii.
Na celkové výsledky žebříčku se můžete podívat zde. Na srovnání výsledků českých vysokých škol s minulým rokem se můžete podívat zde.
Mají žebříčky smysl?
Velké mezinárodní žebříčky jsou stále častěji kritizovány akademickou obcí. Diskutuje se o jejich smysluplnosti, způsobech hodnocení i vychýlení směrem k určitým geopolitickým celkům. I z tohoto důvodu je třeba výsledkům rozumět i v kontextu metodologie jednotlivých žebříčků - i ty se totiž liší mezi různými vydavateli i mezi roky vydání.
Portál Vědavýzkum.cz se na otázku interpretace výsledků žebříčků zaměřil také v listopadu 2022 ve své anketě čtenářů. V tomto vydání se mohli čtenáři portálu právě k otázce žebříčku vyjádřit a popsat svůj úhel pohledu.
„Dosavadní srovnávací žebříčky tedy samozřejmě nejsou vševypovídající, ale celkově asi vyhovují. V ČR bychom se měli snažit, abychom alespoň jednu českou vysokou školu dostali mezi TOP 100. Daňové poplatníky by to možná potěšilo..., napsal/a jeden/jedna z anonymních přispěvatelů.
„Považuji je za smysluplné v obecné rovině, tedy nastavení benchmarků a strategií zlepšování. Rozhodně by ale podle žebříčků, které sestavují komerční subjekty, nemělo docházet k hodnocení výkonu vysokých škol,” napsal/a další přispěvatel/ka.
Na odpovědi čtenářů portálu se můžete podívat zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: QS World University Rankings
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
