Hodnotící panely pravděpodobně poskytují granty ERC žadatelům, kteří jsou často přidruženi ke stejné instituci jako samotní účastníci panelu. Vyplývá to ze studie, která zkoumala průběh financování grantů v roce 2014. Rozhodnutí panelistů je podle autorů značně zkreslené, zejména v přírodních vědách.
Podle autorů studie tento „přidružený účinek“ zasahuje také do společenských a humanitních věd. Vzhledem k vysoké prestiži grantů spravovaných Evropskou výzkumnou radou (ERC) „by měla být zjištění brána vážně“, říká spoluautor studie Peter van den Besselaar, sociolog z Free University of Amsterdam. Článek byl 9. března 2021 ve formě preprintu zveřejněn na akademické platformě ResearchGate.
Přestože předchozí studie nalezly důkazy o zvýhodňování žadatelů v různých evropských zemích, také Giovanniho Abrama, ředitele technologického výzkumu v italské National Research, překvapilo, že se tento jev dostává až na úroveň ERC grantů.
Efekt blízkého panelu
„Starting grants“ ERC jsou určené vědcům na začátku jejich akademické kariéry. Tyto granty patří mezi nejprestižnější avědec-nováček díky nim může během pěti let získat až 1,5 milionu eur na svůj výzkum. Van den Besselaar a Charlie Mom, výzkumný konzultant z Amsterdamu, provedli studii jako součást širšího projektu financovaného ERC, jehož cílem právě bylo posoudit zaujatost při přidělování finančních prostředků. Zaměřili se na cyklus roku 2014, kterého se zúčastnilo 3 207 žadatelů, z nichž 375 obdrželo starting granty.
Autoři zkoumali něco, čemu se říká „efekt blízkého panelu“. Pod tímto souslovím si autoři představují vliv účastníka panelu z domovské organizace žadatele, univerzity nebo výzkumné instituce, kde v současné době sídlí, nebo hostitelské organizace, kde plánuje uskutečnit svůj výzkum.
Van den Besselaar a Mom ve své práci zjistili, že žadatelé, kteří sdíleli domácí i hostitelskou organizaci s jedním nebo více účastníky panelu, obdrželi grant o 40 % častěji, než je běžné. Jednalo se zejména o případy, kdy žadatel plánoval použít grant v instituci, ve které působil. Efekt blízkého panelu se zdál být specifický pro jednotlivé disciplíny. Další analýza totiž odhalila, že úspěšnost připojených žadatelů byla přibližně o 80 % vyšší než průměr v přírodních vědách, a o 40 % vyšší v sociálních a humanitních vědách. Úspěšní žadatelé byli navíc často z Finska, Švédska, Itálie, Německa nebo Spojeného království, stejně tak financování častěji získali muži než ženy.
Van den Besselaar říká, že přítomnost efektu blízkého panelu nemusí být důkazem zvýhodňování, protože nejlepší uchazeči mají tendenci soustředit se na určité instituce. Aby tuto hypotézu mohli otestovat, museli tedy vyhodnotit, zda žadatelé s institucionálním napojením na účastníka panelu dosáhli lepších výsledků v míře akademického výkonu, kterou vypočítali pomocí proměnných, jako jsou předchozí granty, citace a počet publikací. Jejich analýza ukázala, že úspěšní a „propojení“ žadatelé dosáhli v těchto srovnávacích ukazatelích horších výsledků než žadatelé financovaní bez takových vazeb, a dokonce i někteří neúspěšní žadatelé.
Podle politiky ERC platí, že pokud panelista pracuje ve stejné organizaci jako žadatel, ERC jim zakazuje, až na některé výjimky, přezkoumání návrhu a požaduje, aby opustili jednání, během nichž je návrh na grant projednáván.
Rozdíly podle disciplíny
Evropská výzkumná rada se ke studii nevyjádřila, protože je zatím pouze ve fázi peer-review. Abramo vidí nedostatky v tom, že autoři spojili uchazeče ze širokých oborů dohromady, i když faktory, jako je počet publikací, se mohou drasticky lišit v závislosti na konkrétní disciplíně. Podle Abrama tak autoři již na svém začátku zavedli enormní zkreslení.
Natalia Zinovyeva, ekonomka z University of Warwick ve Velké Británii dodává, že žadatelé mohou mít vlastnosti, které mohou účastníci panelu přesně určit, ale u těchto typů kvantitativních měření se s nimi nepočítá. Z tohoto důvodu je podle ní důležité dívat se nejen na minulou úspěšnost příjemců dotace, ale také na jejich budoucí výstupy. Pokud by příjemce grantu, který byl spojen s účastníkem panelu, skončil hůř než nespojený žadatel, znamenalo by to, že do rozhodnutí účastníků panelu se promítlo něco jiného než kvalita výzkumu. „Měření kvality žadatele je nesmírně obtížné,“ říká Zinovyeva. Tato zjištění jsou podle ní „varováním, kterému bychom měli věnovat pozornost“, dodává. Závěry studie však vyžadují další zkoumání a hlubší analýzu.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Nature, ResearchGate, Scholarly Publications, Enspire Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
