Ve skotském Glasgow proběhla dvoutýdenní klimatická konference OSN, které se zúčastnila většina světových lídrů. Mimo snížení emisí methanu a redukci spalování uhlí se zde také řešil přechod k čisté energii a udržitelnějšímu zemědělství, stejně tak i otázka světových korporací, které jsou jedním z největších znečišťovatelů. Přinášíme vám přehled nejdůležitějších verdiktů z oblasti vědy a inovací.
Vědecká geopolitika
Překvapivý krok na konferenci udělal Peking společně s Washingtonem. Shodly se totiž na tom, že je potřeba spolupracovat na inovaci klimatických technologií, stejně tak i v dalších oblastech, jako je zachytávání a ukládání uhlíku. Deklarace však nic nemění na tom, že Čína, největší světový znečišťovatel, stále nepodepsala řadu klíčových iniciativ, které byly v Glasgow představeny. Tou je například Global Methane Pledge, v níž se USA a některé země Evropské unie zavázaly snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o třicet procent.
Joe Biden a Boris Johnson na summitu také oficiálně zahájili další z „pravidelných dialogů" s cílem prohloubit spolupráci v oblastech, jako jsou technologie čisté energie, jaderná energetika nebo energetická bezpečnost. Na spolupráci se představitelé dvou velmocí dohodli už v červnu na G7 Summit v Cornwallu. Co přesně, pokud vůbec něco, z jejich rozhovorů vzejde, není jasné. Příští setkání proběhne zřejmě na jaře 2022. Dvojice politiků také oznámila partnerství v oblasti kvantového výzkumu. Země si budou pravidelně vyměňovat znalosti a vědce.
Čisté technologie
Cílem iniciativy Glasgow Breakthroughs je dramaticky urychlit inovace a zavádění čistých technologií v pěti klíčových sektorech ekonomiky, které nejvíce znečišťují planetu. Těmi jsou: energetika, silniční doprava, ocel, vodík a zemědělství. Jedním z plánů je také změnit do roku 2030 čistý vodík v cenově a globálně dostupný. Závazky Glasgow Breakthroughs jsou opět spíše obecné než konkrétní. Aktivisté za ochranu životního prostředí jsou nicméně rádi alespoň za to, že opomíjeným, ale silně znečišťujícím odvětvím, jako je výroba oceli, se konečně dostává nutné pozornosti.
Další změnu v oblasti čistých technologií představuje dvacet pět největších světových společností, včetně Amazonu, Applu a Boeingu, pod názvem First Movers Coalition. Ty přijaly řadu závazků k nákupu zelené technologie v oblastech, které je obtížné dekarbonizovat, jako je silniční nákladní doprava, lodní doprava a již zmiňovaná ocel.
Nadějí je i Global Energy Alliance for People and Planet, což je iniciativa v hodnotě 10 miliard dolarů, jejímž cílem je pokusit se vytvořit trhy s obnovitelnými zdroji energie v chudších zemích, kde v současnosti kvůli problémům s logistikou, infrastrukturou a financováním nemohou obnovitelné zdroje konkurovat fosilním palivům. I zastánci této iniciativy však přirovnali 10 miliard dolarů ke kapce v moři ve srovnání s tím, kolik peněz je potřeba ke skutečnému rozšíření zelené energie v rozvojovém světě.
Zachrání vše soukromý sektor?
Mimo First Movers Coalition své plány představil také bývalý guvernér Bank of England Mark Carney. Tomu se podařilo přimět více než 450 firem, včetně bank, pojišťoven nebo investičních a poradenských společností, aby se zavázaly k „transformaci ekonomiky na čistou nulu“. Pokud tyto instituce, spravující soukromý kapitál v hodnotě přes 130 bilionů, nasměrují své investice převážně do čisté energie spíše než do fosilních paliv, mohl by mít svět konečně finanční palebnou sílu potřebnou k přechodu na zelenou ekonomiku. Ze strany ekologů ale panuje skepse. Francouzská skupina Reclaim Finance vydala zprávu, která zjistila, že aliance v čele s Carneym ve skutečnosti zakazuje investice do expanze fosilních paliv.
Zemědělství a klima
Ke klimatickým změnám sice již dochází, ale vyvstávají další obavy ohledně nejnovějších výzkumů: jak se přizpůsobit vlnám tepla, záplavám, stoupající hladině moří a dalším dopadům zvyšující se průměrné teploty, které lidé z pevninských států přehlížejí? To chce změnit Adaptation Research Alliance, což je seskupení 90 organizací, zejména neziskových, ale také několika univerzit, které chtějí, aby prosperovaly právě i ostrovní státy.
Vláda Spojeného království chce zase zapracovat na udržitelnějším zemědělství a využívání půdy. Proto přislíbila 38 milionů liber pro CGIAR, globální zemědělskou výzkumnou organizaci. K dispozici bude také až 40 milionů liber na nové „Globální centrum pro biologickou rozmanitost pro klima“. Dalším počinem v zemědělství je transatlantická spolupráce EU a USA. Ty sice mají odlišné názory na používání nových technologií, jako je precizní šlechtění a editace genů, nicméně to nebránilo v tom, aby se Brusel a Washington během COP26 dohodly na užší spolupráci právě v oblasti změny klimatu a zemědělství.
Kontroverzní technologie
Na začátku COP26 představil Joe Biden cíl, který přesně popisuje, jak USA dostanou do roku 2050 emise skleníkových plynů na nulu. Ve zprávě se opakovaně objevují zmínky o jaderné energii a dalších technologiích, o nichž se spekuluje, že mohou vysávat uhlík z atmosféry. Navzdory všem plánům stejná zpráva varuje, že v současné době jsou Spojené státy velmi daleko od připravenosti této technologie k plošnému nasazení.
Amerika navíc oznámila, že postaví zkušební malý jaderný modulární reaktor v Rumunsku, který pomůže zemi dekarbonizovat a zajistit jí dodávky energie. Přestože jsou modulární reaktory stále relativně neosvědčenou technologií, výhodu představuje jejich snazší nasazení, protože je lze z velké části sestavit v továrně předem.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: ScinceBusiness (1,2,3)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
