Švédsko je dlouhodobě mezinárodně velmi úspěšnou zemí v oblasti vědy, výzkumu a inovací a zaujímá třetí místo na světě podle hodnocení Globálního inovačního indexu. Intenzita výdajů na vědu a výzkum ve Švédsku je na úrovni 3,4 % HDP, což je vůbec nejvíce mezi zeměmi EU a jedna z nejvyšších na světě. Švédsko má také robustní startupový ekosystém.
Jedna z budov Lundské univerzity
Švédský systém vědy, výzkumu a inovací vyniká vysokými investicemi a výdaji v podnikatelském sektoru a koncentrací vládního financování na univerzity a vysokoškolské instituce. Přibližně 70 % švédského výzkumu financuje podnikatelský sektor. Švédsko má jednu z nejrychleji rostoucích technologických startupových scén na světě, jejíž hodnota je více než 240 miliard eur. Ve Stockholmu je dnes nejvíce jednorožců – firem s více než miliardovou dolarovou hodnotou na obyvatele – hned po Silicon Valley.
Nápady v kreativním prostředí univerzit
Inovace jsou klíčovou součástí strategií švédských univerzit. Naprostá většina univerzit má vlastní holdingové společnosti, jejichž cílem je podporovat vznik nových firem a patentů založených na know-how výzkumníků, studentů a zaměstnanců univerzit. Holdingové společnosti univerzit prostřednictvím svých inovačních a výzkumných center nabízejí služby efektivní podpory inovacím.
Například inovační centrum Lundské univerzity, která je součástí mezinárodní prestižní sítě necelé třicítky předních světových univerzit s intenzivním výzkumem, za posledních deset let podpořilo vznik 254 spin-off firem. Často se jedná o vynálezy, kterým se dostalo výrazného komerčního úspěchu, jako například populárnímu cyklistickému airbagu, který před několika lety vymysleli studenti univerzity. Obdobně také inovační centrum KTH (Královského inovačního institutu) ve Stockholmu, největší švédské technické vysoké školy, nabízí pod jednou střechou profesionální a strukturovanou podporu technologickým inovacím a podporuje více než 300 projektů. Jednou ze snah KTH je co nejvíce snižovat vstupní práh pro nové myšlenky. To znamená, že na počátku je každý vítán se svým nápadem. Díky tomu je švédské prostředí na univerzitách dnes velmi inspirativní a kreativní.
Práva k výsledkům vlastního výzkumu
Významnou příležitostí, jak motivovat vědce ke komercionalizaci výzkumu, také je, že ve Švédsku výzkumníci (studenti, učitelé a zaměstnanci) na univerzitách vlastní práva k výsledkům svého výzkumu. Tím je Švédsko jedinečné. Pro výzkumníky je to jednak příležitost, zároveň ale také odpovědnost, aby se jejich výzkum dostal do světa.
Inkubátory a vědecké parky propojují startupy s veřejným sektorem a podniky. Celkem 63 inkubátorů a vědeckých parků je součástí Sdružení švédských inkubátorů a vědeckých parků, které se prostřednictvím spolupráce s univerzitami, veřejným sektorem a podniky snaží rozvíjet švédský inovační ekosystém, který patří k nejefektivnějším na světě. Hlavní snahou je zvyšovat využití výzkumu, posilovat konkurenceschopnost švédských podniků, internacionalizovat inovační ekosystém a transformovat veřejný sektor prostřednictvím inovací. Speciální roli v systému plní relativně nová iniciativa Ignite Sweden, která se zaměřuje na propojování startupů s velkými podniky, investory a zákazníky.
Velvyslanectví ČR ve Stockholmu
Mladí lidé touží po startupech
Řada úspěšných „success stories“ a nové podnikatelské vzory mají vliv na změnu myšlení mladých Švédů. Jak potvrzují zástupci Stingu, který získal ocenění nejlepší světový inkubátor, zatímco dříve po ukončení studia většina absolventů univerzit měla přání nechat se dobře zaměstnat, nyní stále více studentů touží zakládat své vlastní firmy. V rámci hlavních akceleračních a inkubačních programů Stingu může startup, kromě rozsáhlé individuální a kvalifikované podpory, získat od Propel Capital, investiční firmy založené Stingem, finanční zdroje až 50 tisíc eur. Cílem Stingu je připravit více než 25 nových mezinárodních růstových společností ročně.
Na systému efektivní podpory se podílí také švédské státní instituce. Jednou z hlavních je technologická agentura Vinnova, která své zdroje neinvestuje do firem, nýbrž poskytuje granty pro inovativní projekty. Další státem zřízenou organizací, která nabízí úvěry a rizikový kapitál pro společnosti s růstovým potenciálem, je Almi, resp. její odnož Almi Invest, která se zaměřuje na začínající společnosti.
Na rozvoj podnikání a růst startupových firem působí ve Švédsku řada dalších faktorů včetně štědrého systému sociálního zabezpečení, který je důležitou jistotou pro začínající podnikatele. Dalším aspektem je vysoká úroveň vzdělanosti a výborná znalost angličtiny. Vzhledem k relativně malé velikosti švédského trhu jsou začínající podnikatelé hned od počátku vedeni k tomu, aby svými produkty a službami mířili na zahraniční trhy.
Inspirace i šance na konkrétní spolupráci
Pro Česko je švédský systém vědy, výzkumu a inovací velmi dobrým příkladem a inspirací. To se týká startupového ekosystému, efektivní státní podpory, zapojení podnikatelského sektoru, silného investičního prostředí, role univerzit a akademické sféry a dalších oblastí. Českým firmám a výzkumníkům se ve spolupráci se švédskými partnery otevírají možnosti spolupráce v řadě dynamicky se rozvíjejících oblastí, jakými jsou environmentální technologie, vědy o živé přírodě, umělá inteligence, pokročilá digitalizace a další.
Proto na začátku září 2023 v rámci projektu na podporu ekonomické a vědecké diplomacie PROPED zamířila do Švédska za účasti náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Kozáka mise 13 zástupců českých inovačních a transferových center. Čeští účastníci měli ve Stockholmu a Lundu příležitost sdílet jedinečné know-how komercionalizace vědy a výzkumu a jednoho z nejefektivnějších inovačních ekosystémů na světě. Zároveň navázali se švédskými partnery přímé kontakty, které chtějí dále rozvíjet. Účastníci mise se také setkali s českými zakladatelkami švédských startupů BrainZell a FloxRobotix, které vznikly a dále se rozvíjí s podporou švédských univerzit a inkubátorů.
Autor: Martin Bašta, Velvyslanectví ČR ve Stockholmu
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí
