Univerzity v Asii a v oblasti Tichomoří by mohly využívat umělou inteligenci i v boji proti pandemii a dalším problémům. Brání tomu ovšem absence globální regulace zajištující její etické použití. Akademičtí pracovníci volají po tom, aby vlády vypsaly pravidla etického používání umělé inteligence a zaměřily se na komplexnost celé strategie.
V rámci dokumentu Artificial Intelligence for Social Good vědci doporučují, jak zapojit umělou inteligenci, aby bylo dosaženo cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN. Zprávu vytvořili dohromady akademici z Austrálie, Hongkongu, Indie, Singapuru, Jižní Koreje a Thajska. Byla publikována zároveň s projektem Asociace univerzit pro tichomořské oblasti (APRU), hospodářskou a sociální komisí OSN pro Asii a Tichomoří (ESCAP) a společností Google. Na souvisejícím výzkumu se podílejí také APRU a Keio University v Japonsku.
Politika umělé inteligence je různorodá nebo se teprve rodí
Dokument by mohl přiblížit způsoby, jak začlenit agendu umělé inteligence do legislativy. Přestože umělá inteligence nabízí nesčetné množství technologických řešení včetně reakce na Covid-19 a obdobné problémy, je třeba nejprve zabránit negativním dopadům. Nerovnost ve vývoji těchto technologií může vést k obavám o ochranu soukromí. Národní vlády by měly zajistit, aby se technologie umělé inteligence používaly výhradně pro dobro společnosti a udržitelného rozvoje.
Ovšem při uplatňování umělé inteligence se naráží na místní kontext, který je rozmanitý, a navíc záleží na geografickém a sociálním prostředí. Podíváme-li se blíže, zjistíme, že například Singapur má národní politiku, která je zpracována pro přípravu a regulaci umělé inteligence v dalších sektorech. Jižní Korea a Malajsie mají akční plány, ačkoliv obě země oznámily, že chystají změny na národní úrovni přibližující se EU. Austrálie nemá formální politiku pro přijetí umělé inteligence, ale má zase mnoho oficiálních pokynů, zásad a standardů, které pomohou jednotlivcům či firmám při vstupu do tohoto odvětví.
Daleko za oblast zdravotní péče
Společnost Google již několik let provádí výzkum na projektech založených na umělé inteligenci v Asii a Tichomoří s pozitivním sociálním dopadem. Spojené státy společně s Indií v minulosti například vyvinuly program, který pomáhá lékařům vyhodnotit postižení oka. Ale šlo třeba i o zastavení nelegálního rybolovu v Indonésii, předpovídání povodní v Indii nebo ochranu původních druhů ptáků na Novém Zélandu. Google má již předchozí zkušenosti, že je třeba zapojit všechny vlády, neziskové organizace, vysoké školy a podniky, aby se postihla komplexnost dané oblasti.
Ačkoliv trh pohání vývoj a přijetí umělé inteligence vpřed, vlády musí mít hlavní slovo v legislativě. Hlavní priority vlád v tomto regionu musí spočívat ve vytvoření regionální politiky pro začlenění umělé inteligence a podporu vývoje na místní úrovni. Důležitá je také informační kampaň pro veřejnost, aby bylo zajištěno, že umělá inteligence bude mít pozitivní sociální dopady.
„Univerzity v naší asociaci zkoumají do hloubky výzvy, kterým tento region čelí. Jedná se o extrémní klimatické události či globální pandemie i komplexní problémy přesahující hranice jednotlivých států. Dosažení odborné znalosti a inovace v oblasti umělé inteligence se významně podílejí v lidské společnosti a na zdraví naší planety,“ uvádí Christopher Tremewan, tajemník APRU - Asociace univerzit pro tichomořské oblasti a bývalý viceprezident na univerzitě v Aucklandu.
Podle něj však existují také potenciální problémy s ukvapenými technologickými změnami, které jenom přilévají olej do ohně v již tak rozvinutém prostředí nerovnosti a zvýšeného mezinárodního napětí.
Potřeba informovat, že kontext umělé inteligence je široký
„My, jako akademičtí pracovníci, ale také učitelé, víme, že velmi záleží na způsobu použití. Technologie jako takové nejsou neutrální. Veřejná odpovědnost na všech úrovních je životně důležitá,“ ukončuje svou úvahu Tremewan.
Soraj Hongladarom, ředitel Centra pro etiku vědy a technologií na Chulalongkorn University v Bangkoku, a jeden z autorů zprávy, uvedl, že jejich práce v Asii je průlomová: „Snažíme se zaměřit na kulturní kontext umělé inteligence, kterému se v akademickém kontextu příliš nevěnuje pozornost." Dodává, že inženýři a počítačoví vědci musí více spolupracovat se sociology, antropology a filozofy, aby odhalili sociální kulturní a politické aspekty umělé inteligence a nejenom pouze ty technické. Politika a regulace jsou podle něj při kontrole klíčové. Každá vláda musí přijmout příslušná opatření.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroje: Times Higher Education, Artificial Inteligence in the Asia-Pacific Region, Blog Google, MIT Technology Review, Artificial Intelligence and Southeast Asia’s Future: summit 2017
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
