Spojené státy americké intenzivně podporují otevřenou vědu, Evropská unie zveřejnila plán inovační agendy a australská vízová politika znesnadňuje přistěhování zahraničních vědců do země. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulé září událo.
Co nového v Evropě?
Signe Ratso prozatímní šéfkou pro výzkum a inovace v Evropské komisi
Než se Evropská komise rozhodne, kdo nastoupí po Jeanovi Ericovi Paquetovi do čela Generálního ředitelství pro výzkum a inovace, přechodně funkci převzala jeho bývalá spolupracovnice Signe Ratso. Její jmenování se setkalo s převážně pozitivními reakcemi. Tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit Kurt Deketelaere se o rozhodnutí vyjádřil: „Je to nejlepší volba. V prostředí úřadu se velmi dobře vyzná.“ Jaká bude dlouhodobá budoucnost úřadu však zůstává stále nejisté.
Nová inovační agenda EU
Evropská Unie zveřejnila plán na podporu technologií a inovací. EU se tak snaží zintenzivnit spolupráci s podniky a inovátory. Skládá se z pěti hlavních pilířů a 25 akcí.
První pilíř iniciativy se soustředí na přilákání soukromých investorů k vybudování finančních a kapitálových trhů na rozšíření European Scale-Up Action Risk Capital (ESCALAR). Také podpoří, aby se zapojilo více žen – investorek.
Druhý pilíř iniciativy podporuje deep technologie prostřednictvím veřejných zakázek a nabídky prostoru k experimentování. Propojuje univerzity a start-upy.
Třetí pilíř iniciativy se zaměří na vybudování celoevropského inovačního ekosystému. Propojí regiony a vytvoří jednotné kontaktní místo Innospace. Spustí také Scaleup 100 pro podporu technologických start-upů s hodnotou více než jedné miliardy dolarů.
Čtvrtý pilíř iniciativy posílí rozvoj a sdílení talentů v rámci EU a jejich přilákání do EU. Podpoří také podnikání žen. Kromě toho prohloubí důraz na propojení inovací se vzdělávacími institucemi pomocí Evropské sítě pro inovativní instituce vysokého vzdělávání.
Pátý pilíř iniciativy je určen k vytvoření komplexního a společného úložiště dat, které by mělo být funkční pro celou EU.
„Vyřešte financování start-upů“ zní i v Evropském parlamentu
Poté, co Evropská rada pro inovace vyzvala k vyřešení zpoždění financování start-upů, došla poslancům Evropského parlamentu trpělivost a ozvali se. Nad řešením však stále visí otazník. Parlamentní výbor pro průmysl, výzkum a energetiku se obrátil na šéfku kanceláře pro výzkum a inovace Signe Ratso. Ta poté přislíbila, že co nejdříve restrukturalizuje fond správy akciového fondu EIC Accelerator.
Španělsko zlepšuje platové podmínky pro výzkumníky
Španělsko zavádí novou reformu vědy, technologií a inovací. Tamní výzkumníci se mohou radovat například z nového typu pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Novinkou také je, že postdoktorandi mohou získat smlouvu až na šest let a přihlíží se na zkušenosti získané v zahraničí, takže navracející se vědci snadněji získají pracovní místo. Kromě novely kariérního postupu ve vědě se také zvýší veřejné výdaje na výzkum.
Slovenské univerzity u konce s dechem ve financování ukrajinských uprchlíků
Od začátku letošní ruské invaze se na slovenské univerzity stihlo zapsat několik stovek ukrajinských studentů. Vznikl tak ale nenadálý výdaj na jejich podporu. Očekává se, že tento měsíc se zapíše mnohem větší počet ukrajinských studentů, kteří splní podmínky. Měli totiž čas se připravit a doplnit si jazykové znalosti. Univerzity ale oznamují, že zdroje na pomoc ukrajinským studentům, ale i ostatním akademikům vysychají, a to i kvůli avizovaným škrtům v rozpočtu na vysoké školství. Některé slovenské univerzity dokonce hovoří o snižování počtu zaměstnanců, aby měly na podporu ukrajinských uprchlíků. Zatím není jasné, zda slovenské ministerstvo školství škrty zruší, nebo u nich zůstane.
Výzva ke skončení nadměrné byrokracie při výjezdu do zahraničí
Na jedné straně stoupá tlak na to, aby výzkumní pracovníci trávili čas v zahraničí, na straně druhé je čeká přílišná administrativa. Trnem v oku je vyplňování cestovních formulářů, které se často mohou v jednotlivých zemích lišit. V ojedinělých případech to může vědce od cesty i odradit. V červenci uveřejnila Evropská asociace výzkumných pracovníků a technologických organizací dokument shrnující překážky v mobilitě výzkumníků. Michael Hörig, šéf bruselské kanceláře German Academic Exchange Service, to shrnuje takto: „Byrokracie bude vždy, ale měli bychom pracovat na tom, aby se odstranilo co nejvíce překážek a vytvořili jednotný evropský výzkumný prostor.“
Energetická krize zasahuje největší evropská výzkumná centra
Výzkumné infrastruktury v Evropě se vzhledem k rostoucím cenám energií začínají obávat o to, jestli „utáhnou“ velké experimenty. S tímto problémem se potýkají zejména instituce, které používají lasery nebo superpočítače. Například španělský ALBA synchrotron se vypořádává s navýšením účtu za elektřinu až o 60 % ve srovnání s rokem 2021. Laboratoře proto hledají další zdroje financování a poukazují na problém před svými vládami. Některé infrastruktury uvažují nad tím, že budou spouštět zařízení v úsecích, kdy je elektřina levnější. CERN se již v minulosti snažil energie šetřit tím, že používal přebytečné teplo z chodu zařízení pro vytápění budovy. Vědci nicméně varují, že tato strategie nebude stačit.
Co se děje v Severní Americe?
Texaská univerzita je díky ropě druhá nejbohatší po Harvardu
University of Texas vlastní 2 miliony akrů v oblasti bohaté na ropu. Nezdráhá se ji stále těžit, i když se od využívání fosilních paliv spíše upouští. Ostatní velké americké univerzity a zastánci životního prostředí namítají, že zisk z ropy je v rozporu s posláním univerzit. Harvardská univerzita například minulý rok oznámila, že přestane přímo investovat do společností zpracovávajících fosilní paliva. Texaská univerzita se brání, že má sice druhé nejvyšší zisky v rámci amerických univerzit, ale pokud se rozpočítají na počet studentů a budov, už tak velké nejsou.
Univerzita zatím na těžbě ropy trvá a podle odborníků nelze očekávat zásadní změnu jejího postoje. Těžba je totiž pevně zakořeněná v ekonomice celého státu. Malý posun lze nicméně spatřovat v tom, že představitelé univerzity schvalují možnost budoucího využití pozemků ke stavbě solárních nebo větrných elektráren.
Americký poskytovatel grantů pod palbou nekorektní kritiky od neúspěšných žadatelů
Hlavní americký poskytovatel grantů v oblasti zdraví National Institutes of Health (NIH) čelí vlně nevybíravého až hrubého přístupu od vědců, kteří neuspěli v jeho grantové soutěži. NIH každoročně uděluje více než 50 000 výzkumných grantů v hodnotě více než 30 miliard dolarů. Ačkoli pro vědce může být obdržení podpory otázkou životaschopnosti jejich výzkumu, NIH disponuje prostředky ke schválení financování pouze pro 20 % přijatých žádostí o grant.
„Stále častěji jsou zaměstnanci NIH terčem invektiv, zastrašování nebo jiného nevhodného chování, které je následkem neúspěšné žádosti. Chápeme, že po namáhavém procesu sepisování žádosti je nepříznivý posudek zklamáním, ale vědci si kvůli tomu nemusí jitřit emoce na nás,“ říká Michael Lauer, šéf oddělení HR. Pokud je prohřešek vyhodnocen jako vážný, může dojít i k vyloučení z programů NIH.
Většina amerických profesorů získala titul v úzkém okruhu elitních univerzit
Podle nejnovější studie zaměstnávají americké univerzity převážně absolventy z prestižních univerzit. Ukázalo se, že v 80 % amerických vysokoškolských institucí jsou členové fakulty převážně z úzkého okruhu stejných univerzit (20 %). Každý osmý zaměstnanec získal titul na University of California, Berkeley či Harvardu, Stanfordu, Michiganské univerzitě v Ann Arboru nebo University of Wisconsin-Madison. Není překvapivé, že do elitní skupiny se nedostávají univerzity, které zaměstnávají vyšší procento černošské populace nebo Hispánců. Studie dále tvrdí, že snahy o rozšíření počtu žen na univerzitách dosud nepadly na ornou půdu.
Rekordní přebytek pro kanadské univerzity za minulý rok je spíše strašák
Při bilancování roku 2021 došla agentura Statistics Canada k závěru, že kanadské univerzity měly rekordní příjmy ve výši 7,3 miliardy kanadských dolarů. Vypadá to, že k tomu došlo díky vyššímu školnému a nižším provozním nákladům kvůli pandemii covid-19. I když by se mohlo zdát, že tak velký příjem je důvodem k radosti, představitelé univerzit se obávají omezení další finanční podpory od vlády.
Kanadské vysoké školství se potýká s finančními problémy dlouhodobě. Tok peněz z provincií klesá a například třetina studentů, kteří platí školné, uvažuje o předčasném ukončení. Univerzity jsou potom v situaci, kdy neinvestují do infrastruktury a začínající zaměstnanci mají nízké platy. Kdyby přišly další škrty, situace by se jen zhoršovala. Abraham Fuks, profesor medicíny na McGill University, aktuální stav komentuje s tím, že pokud se nezačne vysoké školství lépe financovat, Kanada bude svědkem odlivu svých vědeckých mozků do USA.
Novinky z Austrálie a Asie
Australská vízová politika znesnadňuje přestěhování zahraničních vědců do země
Laureát Nobelovy ceny za fyziku a prorektor Australské národní univerzity Brian Schmidt prohlásil, že by se do Austrálie v devadesátých letech minulého století nikdy nepřestěhoval, kdyby byla vízová politika tak pomalá jako ta nynější. Díky zdlouhavému procesu schvalování víz se vědecké talenty z Číny, Indie nebo Íránu nemohou do země dostat. Podle průzkumu čeká jeden z pěti zahraničních studentů na vízum. Například výzkumníci z Indie museli čekat na schválení víz v průměru 21 měsíců. Australská vláda proto přislíbila 36 milionů australských dolarů na zrychlení vízových procesů.
Čína obvinila americké tajné služby z kybernetického útoku na tamní univerzitu
Studenti a zaměstnanci čínské Northwestern Polytechnical University (NPU) prý obdrželi phishingové emaily, které obsahovaly trojského koně. Americká tajná služba údajně použila 40 kybernetických útoků za účelem zisku dat o různých technologiích. NPU, která se specializuje na letecké inženýrství a námořní technologie, tvrdí, že útok neznamenal velký únik dat. Způsobil ale významné riziko pro každodenní chod univerzity. Americké tajné služby událost nekomentovaly. NPU je v hledáčku USA už od roku 2001, kdy byla prohlášena za nedůvěryhodnou pro národní bezpečnost. Událost dále rozdmýchává oheň v americko-čínských vztazích, kdy se obě země navzájem obviňují z průmyslové špionáže.
Asie bude podle předpovědí následovat USA v postoji k Open Access
Na konci srpna Bílý dům v novém memorandu oznámil, že do budoucna bude vyžadovat významně větší míru otevřeného publikování. Evropa prohlášení uvítala s nadšením. Čeká se, jak zareaguje Asie, která je významným producentem vědy převážně z Číny, Japonska, Jižní Koreje a Indie. Johan Rooryck, šéf cOAlition S, se k tomu vyjadřuje tak, že „větší výzkumné infrastruktury sledovaly a čekaly na krok USA. Myslím, že se do dvou až tří let sjednotí a také podpoří Open Access.“
I bez prohlášení vlády některá výzkumná odvětví v Asii přijala zásady publikování v modelu otevřeného přístupu. Například tři klíčové organizace čínského sektoru vyjádřily v roce 2018 podporu cílům Plánu S.
Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
