Věda kolem světa: G7 řeší vliv AI na zaměstnanost a Německo spustilo hybridní kvantový počítač

Summit lídrů skupiny G7

Vliv rychlého vývoje AI na globální trh práce – představitelé G7 řeší „akční plán“

Potenciální nezaměstnanost spojená s automatizací, prohlubující se mzdové rozdíly a další rizika – tedy nejen pozitiva, ale i tyto obavy s sebou přináší rychlost vývoje AI. Ačkoli se problematice vlivu AI na trh práce věnovala řada průzkumů již před zpřístupněním generativních programů umělé inteligence širší veřejnosti, nejen na evropské úrovni byla doposud propírána zejména otázka bezpečnosti.

Dne 13. června proběhl v Itálii výroční 50. summit lídrů skupiny G7, který se mimo jiné zaměřil i na otázku dopadů vývoje AI na zaměstnanost. V této souvislosti se lídři dohodli na návrhu „akčního plánu“, jehož podrobnosti mají být upřesněny na schůzce ministrů práce skupiny G7 rovněž v Itálii, která se uskuteční v září tohoto roku.

Ve zprávě summitu, který se prioritně věnoval podpoře Ukrajiny, konfliktu v Gaze či klimatické krizi, lze zmíněné téma nalézt až ve druhé polovině dokumentu.

V něm je nastíněn i postup, tedy vypracování zmíněného plánu a jeho priority: „Žádáme naše ministry práce, aby vypracovali akční plán, který by obsahoval konkrétní opatření k plnému využití potenciálu umělé inteligence k umožnění důstojné práce a práv pracovníků a plného přístupu k zaměstnání, odpovídající rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace a zároveň řešit potenciální výzvy a rizika pro naši pracovní sílu na trzích.“

Téma spojené s AI doplnil i papež František ve svém proslovu, který se summitu zúčastnil jako čestný host. Podle nejvyššího představitele římskokatolické církve má AI potenciál zlepšit „přístup ke znalostem, exponenciální pokrok ve vědeckém výzkumu“ a zároveň „možnost svěřit náročnou a namáhavou práci strojům“.

Papež však poukázal i na případná rizika, jako je „vznik větší nespravedlnosti mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi nebo mezi dominantními a utlačovanými společenskými třídami“.

Portál Science Business uvádí, že řada odborníků je v otázce spojené s vývojem AI a jejím vlivu na pracovní sílu nutné provést více globálního šetření a poznatky sdílet. Na tyto predikce se v minulém roce zaměřila i International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce).

Podle studie, na níž se podíleli odborníci z této instituce, by umělá inteligence mohla automatizovat 5,5 % pracovních míst ve vyspělých ekonomikách, zatímco v rozvojových zemích 0,4 % (s ohledem na jejich větší závislost na zemědělství a dalších odvětvích založených na zdrojích). Vyšší podíl pracovních míst – 13,4 % ve vyspělých zemích a 10,4 % v rozvojových zemích – by však mohl být „rozšířen“ či transformován pomocí nástrojů umělé inteligence pro specifické úkoly.

Německo spouští svůj první hybridní kvantový počítač v Leibniz Supercomputing Center

O tom, že kvantové technologie nejsou pouze teoretickým konceptem, ale realitou, svědčí nejen astronomické částky, které vyspělé země do této oblasti investují, ale i konkrétní projekty. Jedním z aktuálních příkladů je úspěšné připojení kvantového počítače založeného na supravodivých qubitech k superpočítači SuperMUC-NG v Německu.

První testy zmíněného systému s názvem Q-Exa již předtím prokázaly jeho funkčnost. Ten umožňuje hybridní kvantové výpočty, jež podle bavorského státního ministra pro vědu a umění Markuse Bluma umožní „doposud nemyslitelné pokroky“ v oborech, jako je medicína či finance, a v dalších oblastech. Instalace systému, který byl představen 18. června, byla provedena v Leibniz Supercomputing Centre. Na spuštění se podílelo konsorcium vedené finskou společností IQM Quantum Computers a firem Eviden a HQS Quantum Simulation.

„Aktuálně vytváříme budoucnost výpočetní techniky. Q-Exa je klíčovým projektem pro naše aktivity v Quantum Integration Center LRZ a je ukázkou úspěchu společného návrhu. Ve spolupráci s našimi partnery se nám podařilo v krátkém čase integrovat první kvantový počítač do našich superpočítačů a připravit jej k použití ve vědě. Jsme velmi zvědaví, jak se hybridní systém osvědčí při každodenní práci a jak jej budeme moci využít k dalšímu rozvoji budoucí technologie kvantových výpočtů,“ uvedl na tiskové konferenci Dieter Kranzlmüller, předseda LRZ.

Podle časopisu Forbes Německo spustilo investiční plán do kvantových technologií ve výši více než 3 miliard dolarů do roku 2026 a Francie oznámila investice ve výši téměř 2 miliard dolarů. Cílem těchto investic je vyškolit 5 000 kvantově připravených inženýrů a vytvořit 30 000 pracovních míst.

Zaměříme-li se mimo Evropu – ve Spojených státech byl již za období vlády Donalda Trumpa v roce 2018 schválen National Quantum Initiative Act, kterým země zahájila financování výzkumu a vývoje kvantové výpočetní techniky ve výši 1,2 miliardy dolarů během pěti let. V souvislosti s globálním kvantovým závodem nelze nezmínit ani dalšího lídra této oblasti, a to Čínu.

Do kvantových technologií investuje i Česká republika. O dosavadních výsledcích a budoucím vývoji jsme vás informovali v článku vydaném při příležitosti Quantum Day 2024.

Superpočítač SuperMUC-NG, zdroj: Leibnitz Rechenzentrum

Podvody ve vědě: červen nabídl rozuzlení hned dvou větších případů falšování dat

V květnu minulého roku dospěl k závěru soudní proces jednoho z největších podvodů v oblasti vědy, kdy Elizabeth Holmes, zakladatelka farmaceutické společnosti Theranos, nastoupila do texaského vězení. Tam bývalá americká miliardářka, která investorům tvrdila, že krevní testy její společnosti dokážou u pacientů identifikovat onemocnění, stráví více než jedenáct let.

Ani letošní rok se však neobešel bez šetření podvodných případů v oblasti vědy. Po zproštění viny v roce 2022 dospěl nyní nový tým vyšetřovatelů k závěru, že Steven Newmaster, uznávaný botanik z University of Guelph (UG) v Kanadě, zfalšoval údaje, které zpochybňovaly kvalitu echinacey, ginga a dalších látek. Vyšetřující skupina UG zjistila, že se vědec, který svou studií rozvrátil průmysl výživových doplňků, „s vysokou pravděpodobností“ dopustil „falšování údajů“, nepřiznal zdroje dat a ve třech studiích špatně zvládl střet zájmů.

V roce 2021 adresovala osmičlenná skupina odborníků na DNA barcoding (molekulární metoda identifikace druhů založená na krátkých úsecích sekvence DNA) univerzitě 43stránkový dopis, v němž Newmastera obvinila, že data zásadní pro přelomovou práci ve studii „chyběla, byla podvodná nebo plagiátorská“. Dále tito odborníci uvedli, že vědec nezveřejnil finanční střet zájmů. Mezi obviněnými byli i dva Newmasterovi spoluautoři dalších prací.

Pozadu nezůstalo ani šetření časopisu Science v roce 2022, které našlo důkazy o širším vzorci falšování a manipulace s údaji. A to dokonce v Newmasterových projevech, výuce, životopisných prohlášeních a vědeckých spisech v průběhu dvou desetiletí. Důkazy také naznačovaly, že Newmaster přikrášloval – nebo si jednoduše vymýšlel – zjištění či úspěchy a také si nárokoval zásluhy za práci jiných. V tomto roce však tříčlenná komise Newmasterovy domovské univerzity (UG) zprostila Newmastera obvinění z pochybení ve třech napadených studiích kvůli nedostatku důkazů. Nynější šetření provedené opět komisí UG však potvrdilo původní obvinění až na plagiátorství.

„Je pro mě velmi obtížné si představit, jak může akademik, který byl shledán vinným z nesprávného vedení výzkumu, stát před studenty a mluvit o procesu vědy. O tom, jak jsme odhodláni snažit se o pokrok v chápání našeho světa,“ uvedl po těchto zjištěních Paul Hebert, ředitel Centre for Biodiversity Genomics UG.

Další případ – tentokrát ve Spojených státech – je pak spojený s falšováním údajů studie o léku simufilam společnosti Cassava Sciences.

Federální úřady dne 27. června 2024 obvinily vědce Hoau-Yana Wanga ze City University of New York (CUNY), který se podílel na vývoji tohoto léku proti Alzheimerově chorobě. V prohlášení soudu je uvedeno, že se Wang dopustil „podvodu na grantech National Institute of Health ve výši přibližně 16 milionů dolarů“.

Stejně jako v předchozím případě i šetření tohoto podvodu začalo již před více než dvěma lety. Wang, dlouholetý spolupracovník společnosti Cassava Sciences a její placený poradce, obdržel v roce 2022 také od amerického úřadu U.S. Food and Drug Administration usvědčující zprávu o kontrole laboratoře. Agentura ostře kritizovala jeho analýzy vzorků krve a mozkomíšního moku pro klinickou studii léku společnosti Cassava, což podle některých vědců zpochybňuje jeho deklarovanou účinnost.

Vyšetřovací komise CUNY podle časopisu Science našla ve Wangových publikacích silné důkazy o zfalšovaných snímcích. Patřil k nim i článek z roku 2012 v časopise The Journal of Neuroscience, který dospěl k závěru, že simufilam snižuje toxické účinky beta amyloidu, proteinu, jehož abnormální hromadění v mozku je obecně považováno za příčinu Alzheimerovy choroby.

Pokud bude vědec odsouzen, hrozí mu 10 let vězení za závažný podvod, 20 let za každý případ podvodu a 5 let za nepravdivá prohlášení.

Nová prezidentka Mexika rozptýlila obavy vědců o směrování tamní vědy

V minulé Vědě kolem světa jsme vás informovali o prezidentských volbách v Mexiku, ve kterých zvítězila vědkyně Claudie Sheinbaum Pardo.

Navzdory tomu, že část tamní vědecké obce doposud zaujímala skeptický pohled ohledně toho, jakým způsobem bude nově zvolená prezidentka směrovat vědu, nová rozhodnutí Pardo tyto obavy nepotvrzují.

Claudie Sheinbaum Pardo v polovině června podle časopisu Science oznámila, že Conahcyt (Národní rada pro humanitní vědy, vědy a technologie) bude povýšen na „sekretariát“, což je nejvyšší stupeň vládního byrokratického žebříčku. Mnozí mexičtí výzkumníci tento krok vítají a tvrdí, že postup pomáhá rozptýlit obavy z přístupu Sheinbaumové Pardoové k vědě.

„Je to bezprecedentní, historické rozhodnutí. Věda bude mít status, který měla mít už dávno,“ uvedl Edgar Guerra, sociolog z Autonomous University of Aguascalientes.

Nový sekretariát by tak měl mít větší politickou sílu potřebnou k tomu, aby mohl jak konkurovat, tak i spolupracovat s dalšími federálními agenturami. Ty rovněž vykonávají činnosti související s vědou a technikou – včetně sekretariátů pro zemědělství, bezpečnost, energetiku, zdravotnictví a životní prostředí.

Sheinbaumová Pardoová rovněž vybrala vedoucí této nové instituce. Stala se jí evoluční bioložka Rosaura Ruiz Gutiérrez, dlouholetá poradkyně a spojenkyně nové prezidentky.

 

Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)

Zdroje: Science Business (1, 2), Apulia G7 Leaders’ Communiqué, The G7 Summit, Vatican, SSRN, LRZ, Forbes, CONGRESS.GOV, JUSTICE.GOV (1, 2), Science Business (1, 2, 3)