Horizont Evropa je v třetím roce svého fungování a k dispozici jsou předběžné statistiky, Švédsko se v rámci předsednictví Rady EU zaměří na boj s klimatickými změnami, Nový Zéland se vypořádává s přidružením k Horizontu Evropa. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za právě uplynulý únor.
Co nového v Evropě?
První dva roky Horizontu Evropa v číslech
Program Horizont Evropa začíná třetí rok svého trvání, nyní jsou k dispozici statistiky zveřejněné magazínem Science Business. Za předešlé dva roky bylo vyplaceno 11,83 miliardy eur, což je 12,4 % rozpočtu. Ukazuje se také dopad brexitu na financování výzkumu ve Velké Británii, jejíž účast v programu klesla na polovinu. Například University of Cambridge obdržela celkem 483 miliony eur z programu Horizont 2020, ale v rámci programu Horizont Evropa neobdržela žádné finanční prostředky.
Institucí s nejvyšším počtem obdržených grantů je francouzská National Centre for Scientific Research. Kvůli vyloučení Velké Británie a Švýcarska z programu se zamíchalo pořadí nejúspěšnějších institucí - do nejlepší dvacítky se například dostaly Aarhus University a Ghent University.
Míra úspěšnosti se zvýšila: podle statistik je přibližně na 16 %, přičemž u Horizontu 2020 to bylo jen 12 %.
Nejúspěšnější zemí, která obdržela nejvíce grantů, je tradičně Německo následované Španělskem, Itálií a Francií. Přibližně deset let dochází v rámci programu Horizont Evropa ke snížení rozdílů v rámci rozšiřujících zemí, jejich úspěšnost se lepší a přibližuje se k průměru EU 27. Z těchto zemí si nejlépe vedlo Řecko, které získalo 4,5 % z celkových vyplacených grantů. Česká republika je na čtvrtém místě (1,1 %). Míra úspěšnosti všech rozšiřujících zemí je prozatím 14,3 % (Německo si připisuje 15,5 % grantů).
Nový šéf programu Horizont Evropa
Lucemburčan Marc Lemaître je od půlky února zodpovědný za vedení programu Horizont Evropa. Lemaître, který nahradil Jean-Erica Paqueta a jeho dočasnou zástupkyni Signe Ratso, se doposud zabýval financováním regionálního rozvoje. Jmenování nového šéfa se již dalo očekávat, protože s ohledem na nadcházející druhou polovinu trvání programu je čas prosazovat otázky týkající se průmyslové politiky, jednat o příštím rozpočtovém rámci a o možném přezkumu rozpočtu EU.
Lemaîtreho zkušenosti s regionální politikou jsou vítány, protože spolupráce mezi Horizontem Evropa a regionálními fondy pokulhává. Spekuluje se také o tom, že se budou peníze rozdělovat rovnějším způsobem, protože většina grantů šla do bohatých států EU jako jsou Německo, Francie nebo Velká Británie.
Ekosystém inovací pod Cancer Research UK
Cancer Research UK, který je největší nezávislý poskytovatel financí do výzkumu v oblasti rakoviny na světě, sjednotil loni oblasti objevování léků a transferu technologií pod jednu instituci s názvem Cancer Research Horizons. Laboratoře Cancer Research UK pracovaly předtím nezávisle s vlastní podporou komercializace. Cancer Research Horizons spojuje tyto laboratoře společně s dalšími, které byly vytvořeny prostřednictvím spojenectví s firmou AstraZeneca. Tato spolupráce umožní rychlejší vývoj nových léků. Bude se také investovat do projektů s vyšším rizikem návratnosti, ale s velkým potenciálem.
První výsledky spolupráce se už objevují, například spojení s Deep Science Ventures, který využívá laboratoře Cancer Research Horizont jako inkubátor, či mezinárodní dohoda o spolupráci s institutem Oncode v Nizozemsku a Karolinska Institutet ve Švédsku. Byla také podepsána nová dohoda o rozvoji deseti start-upů.
„Řešení klimatických změn na prvním místě,“ zní ze Švédska
Švédská ministryně životního prostředí Romina Pourmokhtari chce rozšířit výzkum nových technologií pro účinné využívání přírodních zdrojů a klást větší důraz na zodpovědnost za životní prostředí. Chystá se prosadit produkci potravin, které pozitivně ovlivňují přírodu. Pourmokhtari uvedla, že během švédského předsednictví v Radě EU chce, aby Evropa naplnila Green Deal a dokonce se chystá zahájit diskuzi o klimatu po roce 2030. V boji proti změně klimatu vidí Pourmokhtari velký potenciál ve spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, akademickou obcí a občanskou společností. Vědci tuto agendu vítají, nicméně mnozí namítají, že k dosažení těchto úkolů není dostatek času.
Americký zákon ohrozí Evropu, pokud se nenajde společná řeč ohledně Horizontu Evropa
Hugh Brady, představitel Imperial College, varoval, že americký zákon Inflation Reduction Act (IRA) představuje existenční hrozbu pro evropskou ekonomiku, pokud Velká Británie a EU nevyřeší své neshody, které se točí okolo Horizontu Evropa. Americký zákon IRA „pumpuje“ miliardy dolarů do ekonomického přechodu na čistou energii tím, že mimo jiné vytváří mnoho nových pracovních míst. Požaduje například, aby určité zelené technologie obsahovaly díly vyrobené v USA, což ohrožuje evropské výrobce. Evropská komise odpověděla na IRA formou investičního plánu Green Deal. Nicméně bez dosažení dohody mezi Londýnem a Bruselem by mohly být snahy marné. Objevují se náznaky, že by k dohodě ohledně Horizontu Evropa konečně mohlo dojít.
EU dává 3,75 miliard eur na rozvoj technologických společností
Evropská investiční banka (EIB) spustila nový fond ve výši 3,75 miliard eur, který podpoří globálně konkurenceschopný průmysl v EU. Peníze poskytnuté EIB a pěti členskými státy EU půjdou do fondů rizikového kapitálu s cílem udržet technologické společnosti v EU. Hybatelem pro vznik byla Francie, která byla loni předsednickou zemí Rady Evropy. „Nechceme, aby se naše nejlepší společnosti nadále rozvíjely mimo Evropu. Technologický průmysl je pro EU klíčem k vytvoření zelené ekonomiky a prostředkem, jak konkurovat americkému Inflation Reduction Act,“ řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
Velká Británie by přezkoumala finanční příspěvek, kdyby byla přidružena k Horizontu Evropa
Spekuluje se o tom, že se konečně uzavřou spory ohledně dohody o protokolu Severního Irska, a že se možná blíží přidružení Velké Británie k programu Horizont Evropa. Vláda Velké Británie by ale znovu chtěla projednat poplatek, který by platila do Horizontu Evropa, protože již delší dobu členem není. Odborníci se ale bojí, že by takový krok mohl zažehnout další vleklý spor s Evropskou komisí. Zatím ale oficiální stanovisko známé není. Připojení k Horizontu Evropa by mnoho vědců z Velké Británie vítalo, ale země pořád vystupuje tak, že je připravena poradit si i bez peněz z programu.
Německo bude při spolupráci s Čínou ostražité
Německé univerzity by měly důsledně hodnotit rizika při vědecké spolupráci s Čínou. Nová strategie byla navržena poté, co se ukázalo, že někteří němečtí vědci pracují na projektech použitelných pro čínskou armádu. Ve vztahu s Čínou se budou hodnotit přínosy a rizika s přihlédnutím na to, zda je přístup k citlivým informacím oboustranný. Německá vláda tak mimo jiné plánuje posílit vztahy s USA a Kanadou a posílit technologickou suverenitu zbavením se závislosti v klíčových oblastech technologické výroby.
Velká Británie vrátila peníze vyčleněné na výzkum do státní kasy
1,6 miliard liber, vyčleněné na Horizont Evropa nebo na „plán B“, byly vráceny do státní pokladny. Zprávu zveřejnila skupina Campaign for Science and Engineering, podle které stažení peněz na výzkum a vývoj podkopává tvrzení premiéra o důležitosti vědy a inovací. „To, že jsme nedosáhli dohody ohledně Horizontu Evropa, vážně ohrožuje naši pozici ve výzkumu. Až do dnešního dne se zdálo, že vláda Velké Británie je odhodlána naplnit veškeré nedostatky ve financování vědy, ke kterým došlo kvůli brexitu. Zdá se, že to již neplatí,“ vyjádřil se k situaci Liam Smeeth, šéf London School of Hygiene & Tropical Medicine.
Co se děje v Severní Americe?
Kontrola rizik umělé inteligence v USA
EU zveřejnila koncem loňského roku Artificial Inteligence Act, USA nyní představila svůj dobrovolný AI Risk Management Framework, který vypracovali v National Institute of Standards and Technology (NIST). Zatím však není jasné, jak se doporučeními, která nemají právní rámec, budou řídit společnosti. Mnoho velkých společností totiž rámce řízení rizik už má.
Program NIST by mohl být užitečný pro malé a střední společnosti, které nemají dostatek zdrojů na vytvoření vlastních postupů kontroly rizik. Existuje také zmatek ohledně toho, jak budou pokyny NIST fungovat společně s takzvanou AI Bill of Rights, kterou loni vydal Bílý dům.
Další otázkou je, jak se směrnice NIST propojí s připravovaným zákonem EU o umělé inteligenci. Už nyní jsou ale náznaky, že EU a USA budou spolupracovat na hodnocení rizik umělé inteligence společně. Technologie se tedy nebudou regulovat stejným způsobem, ale terminologie bude totožná.
Kanadská bezpečností služba blokuje více než 30 grantových návrhů
Kanadská výzkumná rada Natural Sciences and Engineering Research Council (NSERC) oznámila, že z předložených 48 návrhů grantů bylo zablokováno 32 žádostí. Žádosti o financování byly přezkoumány kanadskou špionážní agenturou a byly zamítnuty, protože se zdály příliš riskantní kvůli možné krádeži duševního vlastnictví. Kanada školí vědce ve věci zabezpečení výzkumu již delší dobu a nyní spustila pilotní program rady NSERC zvažující rizika krádeže znalostí.
Od roku 2021 musí akademici, kteří žádají o alianční granty, vyplnit formulář pro posouzení rizik. V poměru k celkovým grantům se počet zablokovaných grantů rovná 4 % všech žádostí.
Novinky z Asie a Austrálie
Čínské univerzity mají stále tvrdé covidové kontroly při vstupu do kampusu
Čínské univerzity stále udržují kontroly v souvislosti s covid-19. Negativní test na covid-19 je po studentech například vyžadován, pokud vstupují nebo opouštějí veřejné prostory kampusu. Některé univerzity studentům dokonce brání odejít, pokud to nebude nezbytně nutné. Přitom existují covidové studie, které poukazují na to, že duševní zdraví studentů se při uzavření kampusu zhoršuje. Koncem roku 2022 se v mnoha kampusech z tohoto důvodu konaly stávky, a proti tvrdým kontrolám je nyní už i čínské ministerstvo školství.
Přidružení Nového Zélandu k Horizontu Evropa vyvolává nadšení i neshody
Nový Zéland je první zemí, která je přidružena k Horizontu Evropa v rámci globální expanze. Další zemí, která se nachází v pokročilé fázi vyjednávání, je Kanada, zatímco v Jižní Koreji a Japonsku rozhovory teprve začínají.
Očekává se, že Nový Zéland zdvojnásobí počet společných projektů s EU, která byla i před přidružením jeho nejsilnějším partnerem. Novozélandští akademici ale nemohou žádat o všechny typy grantů, jako například o ERC, protože je země zatím přidružená k pilíři II.
Jedním z nejobtížnějších bodů vyjednávání je kontrola nákladů na sdružování, které se mohou vyšplhat kvůli vzdálenosti velmi vysoko. Nový Zéland proto tvrdí, že pro financování společného fondu programu Horizontu Evropa teoreticky nemá strop. To se ale nelíbí tamním politikům, kteří kritizují, že země dává v podstatě bianco šek.
Dohoda o přidružení také čelí snahám o zablokování ze strany Evropského parlamentu. Poslanci se totiž obávají, že jsou Evropskou komisí zbaveni kontroly nad tím, kdo se v budoucnu připojí k rámcovým programům.
Autorka: Vědavýzkum.cz (ED)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
