EU a Spojené státy společně posílí bezpečnost v oblasti AI, Německem zmítá kauza spojená s čínskou špionáží a polská vláda podporuje NCBR. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý měsíc duben událo.
Tři Němci byli obviněni ze špionáže ve prospěch Číny v oblasti inovativních technologií
Čínsko-německé hospodářské a výzkumné vztahy aktuálně zažívají turbulentní období. V polovině dubna došlo v Německu k zatčení tří Němců pro podezření ze spolupráce s čínskou tajnou službou. Podezřelí se měli podílet na předání technologií s potenciálem využití pro vojenské účely, dále tyto technologie mohly podle vyjádření ministra spravedlnosti Marca Buschmanna „pomoci posílit čínské námořnictvo“. V této souvislosti vyvstává i otázka spojená s riziky v oblasti akademické spolupráce s Čínou.
Události navíc předcházela návštěva Olafa Scholze v Číně, kde měl německý kancléř vyvinout tlak na Peking v otázce podpory ruské válečné ekonomiky a dotknout se paradoxně i tématu krádeží duševního vlastnictví a spravedlivého přístupu na trh.
Státní zástupci uvedli, že k zatčení podezřelých – manželského páru Herwiga F. a Iny F. a zaměstnance Ministerstva státní bezpečnosti Čínské lidové republiky Thomase R. – došlo na základě informací, jež o osobách shromáždila německá tajná služba. Podle vyjádření státních zástupců byl předmětem šetření kromě strojních součástí, které lze použít pro lodní motory, zejména pak ve válečných lodích, i speciální laser, který podezřelí bez povolení vyvezli do Číny.
V reakci na událost však Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Berlíně uvedlo, že Peking důrazně odmítá obvinění, že by v Německu prováděl špionážní činnost.
GERIU: EU a Velká Británie by měly prohloubit výzkumnou spolupráci v rámcových programech
Na konci dubna vydal Cech výzkumných organizací Evropy (GERIU – Guild of European Research-Intensive Universities) prohlášení, v němž vyzdvihl nejen nutnost posílení vazeb výzkumné spolupráce mezi EU a Velkou Británií v rámcových programech, které začaly sílit po opětovném zapojení Velké Británie do programu Horizont Evropa a Copernicus, ale i naléhavou potřebu přidružení Švýcarska ke zmíněným iniciativám. Zmíněné kroky podle prohlášení povedou k „zvýšené konkurenceschopnosti a odolnosti Evropy a nalézání lepších řešení v oblasti společenských výzev“.
Výsledky monitorovací zprávy Evropské výzkumné rady, která se v programu H2020 zaměřovala na disciplíny z oblasti SSH (Social Sciences, Arts and Humanities) prokázaly, že tyto obory jsou příkladem oblasti, kde financování z rámcového programu mělo znatelný dopad na výzkumné komunity prostřednictvím 1. pilíře. Podle expertního prohlášení je pak v těchto oborech nutné čerpat z přidané hodnoty, jež nabízí právě kooperace EU a Velké Británie v dalších rámcových programech.
„Výzkumná spolupráce s kontinentální Evropou zůstává pro britské univerzity klíčová. Naše opětovné přidružení k programu Horizont Evropa tyto silné vazby potvrzuje a zároveň povzbuzuje britskou výzkumnou komunitu k dalšímu posilování těchto vazeb,“ uvedl Anselm Heinrich, děkan College of Arts na University of Glasgow.
Vědci, jejichž jazyk se liší od angličtiny, jsou podle nové studie v publikování svých prací znevýhodněni
Podle nové studie vědci z univerzit, které se nacházejí v regionech, kde se místní jazyk podstatně liší od angličtiny, čelí razantnějším překážkám při publikování vlastních výzkumů ve špičkových časopisech.
Autoři výzkumu publikovaném v Reasearch Policy, jenž za přispění dalších spoluautorů iniciovali Yihui Cao z University of Westminster a profesor Robin Sickles z Rice University v Texasu, se zaměřili na skutečnost, jak se jazyk vybraných univerzit liší od angličtiny ve vztahu k výzkumné výkonnosti daných institucí. Ta je ve studii reprezentována počtem publikací v nejvlivnějších vědeckých časopisech.
Pro účely studie byly do výzkumu zahrnuty univerzity ze zemí s germánskými jazyky (tedy větve indoevropských jazyků, do nichž patří i angličtina), jako je Švédsko, Nizozemsko a Německo. Dále byla do studie zahrnuta například Francie reprezentující univerzity regionů s francouzštinou, tedy s románským jazykem, či Finsko a Japonsko zahrnující aglutinační jazyky.
Výsledky odhalily, že ačkoli univerzity ve francouzsky mluvících regionech mají pevnější vazby s anglofonními univerzitami, belgické univerzity v nizozemsky mluvících regionech dosahovaly ve výkonnosti mnohem lepších výsledků – a to o 12 až 19 %.
I nepatrné zvýšení jazykové vzdálenosti od angličtiny mělo za následek výrazné snížení skóre kvality výzkumu univerzity: 1% zvýšení jazykové vzdálenosti odpovídalo 0,215 % méně článkům publikovaným ve vlivných časopisech s nejvyšším impaktem.
EU a Spojené státy zahájí spolupráci v oblasti bezpečnostního testování pokročilých systémů AI
V březnu letošního roku Evropský parlament schválil Akt o AI – komplexní nařízení, jehož cílem je pevně stanovit bezpečnostní mantinely v oblasti umělé inteligence ve všech 27 členských státech. Změna dala vzniknout dvěma názorovým táborům: někteří soubor zákonů spatřují jako nutnost a na pravidla nahlížejí jako na nástroj ohleduplného vývoje AI; jiní na něj nahlížejí jako na podstatný zásah do volného obchodu s technologiemi.
Potřeba dohledu nad AI a usměrňování jejího vývoje je tématem i ve Spojených státech, kde Bidenova administrativa postupně v této oblasti zvyšuje dohled. Prezident Spojených států v říjnu 2023 podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nové standardy pro vývojáře systémů AI a implementuje zásady ochrany v případě využívání AI k vytváření bioteroristických hrozeb. Podle portálu Science Business za posledních pět let přijalo ve Spojených státech právní předpisy regulující umělou inteligenci 17 z 50 států.
Tyto nezávislé postupy obou mocností dospěly 4. dubna 2024 při zasedání Rady pro obchod a technologie EU-USA (TTC – EU-US Trade and Technology Council meeting) k oznámení spolupráce obou mocností.
„Nejde jen o testování, ale o vše, co s ním souvisí, tedy o metodiky, způsoby chápání a interpretace regulačních přístupů v obou jurisdikcích,“ uvedla výkonná místopředsedkyně Margrethe Vestager, která na jednání zastupovala Evropskou komisi.
Zmíněnou spolupráci v oblasti nejen nástrojů pro hodnocení modelů umělé inteligence, ale i v oblasti výzkumu polovodičů, v němž má zásadní roli také sehrát AI, pak zajistí Úřad EU pro umělou inteligenci (EU AI Office) a ze strany Spojených států Institut pro bezpečnost umělé inteligence (US AI Safety Institute).
S uvedenou spoluprací je však kromě pozitivní odezvy spojena i skepse, neboť zasedání TTC by mohlo být poslední. Potenciální druhé prezidentství Donalda Trumpa by totiž mohlo ohrozit vztahy mezi USA a EU. Obě strany zmíněného setkání se však snažily potvrdit význam partnerství. Dalším zdrojem pochybností je pak i skutečnost, že TTC je v oblasti umělé inteligence jedním z mnoha mezinárodních fór zabývajících se touto problematikou.
Polská vláda podporuje NCBR, posiluje však transparentnost agentury
První kroky představitelů polských nově vzniklých institucí, tedy Ministerstva národního vzdělávání a Ministerstva vědy a vysokého školství, jež vznikly rozdělením bývalého Ministerstva školství a vědy (o této transformaci více zde), jsou spojené s podporou Národního centra pro výzkum a vývoj (Narodowe Centrum Badań i Rozwoju – NCBR). Hlavní polská agentura pro financování inovací si však prochází od minulého roku bouřlivým obdobím v souvislosti s korupční kauzou. Předchozí vláda dokonce hrozila tím, že agenturu zruší.
Důvodem, proč se agentura dostala do hledáčku polského protikorupčního úřadu (Centralne Biuro Antykorupcyjne – CBA), je skutečnost, že pouze dvě společnosti získaly 22 % z celkového objemu finančních prostředků výzvy podporované z fondů EU ve výši 174 milionů eur. I přes tato podezření agentura popřela, že by z její strany došlo k pochybení, a uvedla, že ve zmíněné záležitosti bude plně spolupracovat s CBA.
Předseda vlády Donald Tusk však koncem dubna uvedl, že současný protikorupční úřad ve své „primární funkci setrvává v neaktivitě“ a namísto toho stíhal především opoziční aktéry. V návaznosti na toto vyjádření nastínil i plány spojené s nahrazením CBA novou institucí – Ústředním úřadem pro boj s korupcí (Centralne Biuro Zwalczania Korupcji – CBZK).
„Chci spolehlivou, apolitickou instituci, která bude stíhat korupci a především dohlížet na vládu, nikoli na opozici,“ uvedl premiér v rozhovoru pro televizi Polsat.
Současná polská vláda je tak NCBR nakloněna. „Není třeba tento druh instituce likvidovat, NCBR je velmi důležitá pro digitalizaci univerzit a z velké části podporuje mladé vědce a její program pro vedoucí pracovníky je velmi důležitý, zejména vzhledem k tomu, že se jako země stále potýkáme s problémy demokracie,“ uvedla Maria Mrówczyńska z Ministerstva vědy a vysokého školství pro portál Science Business.
Současná vláda i přes tuto podporu však provedla kroky vedoucí k větší transparentnosti agentury. Během ledna bylo NCBR začleněno do Ministerstva pro vědu a vysoké školství, které slíbilo větší dohled nad jeho činností.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: University of Exeter, Bundesergierung, The White House, Reuters, Science Business (1, 2, 3, 4), Research in Poland, ScienceDirect, Polsat, ERA Portal Austria, European Research Council, Notes from Poland
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
