Evropská komise navyšuje rozpočet na výzkum a inovace o 400 milionů eur, v Evropě vstoupil v platnost jednotný patent. USA zveřejnily novou politiku vědecké integrity a Africkou akademii věd vede poprvé v historii žena. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za uplynulý měsíc červen událo.
Co nového v Evropě?
Evropská komise navrhla rozpočet na výzkum na příští rok ve výši 13,6 miliard eur
Evropská komise navrhla, aby Evropská unie v příštím roce vydala na výzkum a inovace celkem 13,6 miliard eur. Z toho celkem 12,8 miliard eur půjde do programu Horizont Evropa. To je pro rámcový program o 400 milionů eur víc, než v roce 2023. Vzhledem k mohutné inflaci to ale členové Evropského parlamentu, podle jejich vyjádření, nevnímají jako masivní nárůst prostředků.
Podle návrhu Komise na rozpočet EU na rok 2024 by kromě 12,8 miliard eur pro program Horizont Evropa mělo do dalších kapitol rozpočtu, které podporují výzkum, vývoj a inovace, putovat dalších 800 milionů eur na výzkum z jiných programů - například 281 milionů eur půjde na program jaderného výzkumu Euratomu.
Akademici v Polsku varují před ohrožením akademické svobody
Akademici v Polsku protestovali proti vládnímu rozhodnutí seškrtat financování Institutu filozofie a sociologie Polské akademie věd (Instytut Filozofii i Socjologii PAN) poté, co renomovaná vědkyně a odbornice na holocaust a ředitelka Polského centra pro výzkum holocaustu Barbara Engelking řekla, že polským Židům se od jejich spoluobčanů během války dostávalo jen malé podpory.
Institut ztratil přibližně 180 000 eur poté, co názor vědkyně zkritizoval ministr školství a vědy Przemysław Czarnek. Vláda podle něj nebude financovat výzkumný ústav, který zaměstnává „lidi, kteří pomlouvají Poláky". V reakci na tyto kroky vlády více než 2 700 akademiků v Polsku a v zahraničí podepsalo otevřený dopis, v němž se uvádí, že ministrovo prohlášení o Barbaře Engelking je hrozbou pro akademickou svobodu a bádání v zemi.
Evropský jednotný patent vstupuje v platnost
Po padesáti letech pokusů, soudních a diplomatických sporů mohou evropští vynálezci a vývojáři konečně požádat o jednotný patent, který chrání duševní vlastnictví současně až v 25 zemích EU.
Nový systém si klade za cíl usnadnit a zlevnit vynálezcům ochranu jejich vynálezů díky tomu, že pro platnost patentu napříč zeměmi bude stačit schválení jediné patentové žádosti. Dosud platný systém vyžadoval, aby si vynálezci a vývojáři vyřešili patentovou ochranu jednotlivě ve všech zemích, kde o ni měli zájem.
Žádosti o jednotný patent jsou zdarma a jejich udržování bude v prvních deseti letech stát méně než 5 000 eur, což představuje průměrnou životnost evropského patentu. Držitelé evropského patentu mohou zároveň pokračovat v jeho ověřování v zemích, na které se systém jednotného patentu nevztahuje, a to podle tamějších vnitrostátních postupů. Případné spory budou řešeny specializovaným Jednotným patentovým soudem v Lucemburku.
Více o tomto tématu jsme na Vědavýzkum.cz psali zde.
Artificial Intelligence Act: omezení umělé inteligence
Evropský parlament zavedl do návrhu zákona EU o umělé inteligenci řadu omezení, která by zabránila použití technologie rozpoznávání obličeje řízené umělou inteligencí ve veřejných prostorách pro účely sledování nebo vymáhání práva. Stanovila však také širší zákaz systémů umělé inteligence, které detekují lidské emoce, a to nejen pro účely sledování, ale také ve školách a na vysokých školách a na pracovišti.
Řada technologických start-upů se proti tomuto kroku ostře ohrazuje. Systémy umělé inteligence vyvinuté pouze za účelem vědeckého výzkumu a vývoje by však měly být vyňaty z působnosti připravovaného nařízení.
Probíhá výběr evropských regionálních inovačních údolí
Evropská komise plánuje označit 100 míst v celé Evropě, jako tzv. „regionální inovační údolí”, ve snaze posílit inovace a spolupráci mezi více a méně vyspělými regiony. Zatímco přínos získání tohoto označení je zatím nejasný, nová iniciativa naplňuje hlavní cíl: koordinovat peníze EU na výzkum a inovace výdaji na regionální rozvoj ve snaze zesílit dopad obou finančních toků.
Žádosti posoudí porota odborníků a značka bude bez dalšího financování udělena regionům, které prokáží odhodlání k meziregionální spolupráci, a které svou politikou výzkumu a inovací, a výdaje, zaměřily na priority EU, mezi které patří například snížení závislosti na fosilních palivech, zvýšení potravinové bezpečnosti, zvládnutí digitální transformace nebo zlepšení zdravotní péče.
Novinky z Afriky a USA
Nová vědecká politika Bílého domu
Bílý dům zveřejnil svou úplně první politiku vědecké integrity, která má sloužit jako příklad toho, o co by se měly ostatní federální agentury snažit při aktualizaci svých vlastních etických zásad. Úřad pro politiku vědy a technologie (OSTP) navázal v tomto směru na prezidentské memorandum prezidenta Joe Bidena z ledna 2021 o posílení vědecké integrity.
Více o tomto tématu si můžete na Vědavýzkum.cz přečíst zde.
Africkou akademii věd poprvé v historii povede žena
Africká akademie věd (AAS) si zvolila novou ústřední radu v čele s historicky první předsedkyní. Jde o první ženu v 37leté historii této panafrické organizace. Od července 2023 do roku 2026 tedy povede Africkou akademii věd Lise Korsten, rostlinná patoložka působící na univerzitě v Pretorii.
AAS v roce 2020 otřásla kontroverze - správní rada suspendovala svého tehdejšího výkonného ředitele Nelsona Torta za údajné špatné hospodaření. Začátkem tohoto roku však Torto vyhrál soudní spor v Keni proti AAS, který rozhodl, že jeho propuštění je nespravedlivé a obvinění proti němu jsou nepodložená. Členové AAS nyní vkládají do Korsten naději, že se jí podaří navrátit organizaci důvěryhodnost.
Zdroj: Vědavýzkum.cz (JT)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
