Umělá inteligence je klíčová technologie, která má široké sociální, ekonomické, národně bezpečnostní a geopolitické důsledky. Nedávný česko-francouzský workshop právě na toto téma představil francouzské instituty a společnosti, které jsou v tomto odvětví předními hráči. Jaké výsledky může přinést spolupráce mezi Českem a Francií v tomto oboru?
Česko-francouzský workshop o umělé inteligenci, který se konal v září roku 2022 v Praze, představil možnost spolupráce mezi oběma zeměmi v této dynamické oblasti. Zaznělo zde mimo jiné i to, že země Evropské unie musí dohnat světové lídry a rozšířit své kapacity v oblasti umělé inteligence (AI) tak, aby mohly využívat nové digitální technologie, a zároveň zachovat své základní hodnoty a zájmy, jako jsou integrita jednotlivce, lidská bezpečnost a hospodářská prosperita.
Jedním z hostů byla ředitelka The Prairie Institute (PaRis AI Research InstituteE), což je jeden ze čtyř francouzských institutů umělé inteligence, které byly vytvořeny jako součást národní francouzské AI iniciativy, kterou prezident Emmanuel Macron oznámil na konci května 2018. Hlavní součástí tohoto ambiciózního plánu, který má celkový rozpočet ve výši jedné miliardy eur, bylo vytvoření malého počtu interdisciplinárních výzkumných ústavů umělé inteligence (neboli „3IAs“). Po otevřené výzvě k účasti v červenci 2018 a dvou kolech hodnocení mezinárodním vědeckým výborem získaly projekty z Grenoble, Nice, Paříže a Toulouse v dubnu 2019 oficiálně označení 3IA s celkovým rozpočtem 75 milionů eur.
Prairie je právě tím pařížským 3IA, tedy institutem, který spojuje pět akademických institucí, 14 velkých korporací, a nadto síť mezinárodních partnerů. Cílem Prairie je být do pěti let světovým lídrem ve výzkumu AI a vyšším vzdělávání s dalekosáhlým dopadem na ekonomiku a technologie, a to na francouzské, evropské i globální úrovni. „S akademickými členy, kteří vynikají ve výzkumu a vzdělávání jak v hlavních metodologických oblastech, tak v interdisciplinárních aspektech AI, s průmyslovými členy, kteří jsou hlavními aktéry v AI na globální úrovni, a s velmi silnou skupinou mezinárodních partnerů, věříme, že jsou tyto ambice realistické," říká Isabelle Ryl, ředitelka institutu.
Ta počítala se spoluprací s Českem už od úplného počátku. „Když jsme zakládali Prairie, museli jsme si vybrat nějaké mezinárodní partnery. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze nás napadl hned. Vždy to ale velmi závisí hlavně na jednotlivých výzkumnících, jestli mají chuť pracovat společně,” přibližuje myšlenku Ryl.
Foto: Isabelle Ryl na Česko-francouzském workshopu o umělé inteligenci
Věda nachází s průmyslovými podniky společnou řeč
To, jak Prairie funguje, však není příliš běžný typ organizace vědecké instituce. Spolupráce s různě zaměřenými týmy a společnostmi se však vyplácí. „V Paříži například spolupracujeme s PSL Research University, což je sice malá univerzita, ale velmi schopná. My tamním studentům a vědcům pomáháme tvořit spoustu nových věcí. V Toulouse je zase silný kosmický výzkum," popisuje Ryl různé druhy spolupráce, na kterých vidí pozitiva. „Máme skvělé výzkumníky, kteří tvoří vynikající výzkumné výsledky," dodává. Založení institutu se však potýkalo i s problémy a výzvami. „Bylo složité přesvědčit průmysl, aby nám věřil a vložil do nás peníze vlastně za to ‚nic‘, které bylo v prvopočátku," říká ředitelka. Ještě před několika lety by podle jejího názoru spolupráce se soukromým sektorem tak jednoduchá nebyla. „Nyní však mají stále častěji stejnou řeč jako my."
Podstatná je v oblasti AI také spolupráce přesahující hranice Evropy. „Na některé projekty jsme malý kontinent a potřebujeme spolupracovat, abychom měli dopad na ekonomiku. V Evropě to máme těžší než v USA, například když si vezmeme spolupráci se start-upy. Jsme roztříštění, máme jiné jazyky, ale malými krůčky se to dá zlepšovat," komentuje Ryl s tím, že aby studenti zůstali v Evropě, bude třeba vyvinout jisté úsilí. Slabinu pak spatřuje v tom, že s projekty se zde začíná mnoho let po Číně a Americe, které mají velký předstih. V evropských státech navíc nejsou k dispozici tak velké datové soubory, se kterými lze pracovat.
Navzdory tomu Ryl zastává názor, že můžeme těžit právě z toho, že naše projekty a nápady budou odlišné: ve výsledku mohou být lepší, zatímco si vystačíme s málem. Podle Patricka Péreze, vědeckého ředitele společnosti valeo.ai, je důležité především sledovat současné trendy, aby nám takzvaně neujel vlak.
Valeo je francouzský globální automobilový dodavatel s širokou škálu produktů pro výrobce automobilů a trh s autopříslušenstvím. Působí na 33 trzích, mimo jiné právě i v České republice, a zaměstnává přes 110 tisíc lidí. V roce 2017 skupina spustila globální výzkumné centrum umělé inteligence valeo.ai pro automobilové aplikace. To se zaměřuje na ambiciózní výzkumné projekty, zejména v oblasti asistovaného a autonomního řízení.
Během rozhovoru jsme se dotkli i tématu ohledně výzkumu ve východní a střední Evropě. Tyto země dlouhodobě nejsou tak úspěšné v získávání grantů, což podle Ryl není obecně snadné, zvláště jde-li o první zkušenost výzkumníků. Překážku vidí i ve špatné komunikaci. „Lidé se potřebují znát, mít nějaké vazby. Pokud si i třeba já někoho vybírám do projektu, je divné vybírat naslepo, musíme spolu začít víc mluvit," uvádí. Proto je podle ní zcela klíčové budovat osobní sítě vztahů mezi výzkumníky napříč Evropou.
Foto: Patrick Pérez na Česko-francouzském workshopu o umělé inteligenci
Etika a zvyk
A proč je vlastně umělá inteligence poslední roky stále skloňovanějším tématem? „Je to pro nás něco, co je velkým krokem a v mnoha oblastech a ohledech má mnoho využití. Když se na ni díváte pouze jako na nástroj, může transformovat cokoliv – od náročné lékařské operace po autoprůmysl," vidí hlavní přednosti umělé inteligence Ryl.
Mimo výhod se však s AI pojí debata o rizicích, a hlavně o její regulaci, například vytvořením etických pravidel. Podle Ryl každá doba a inovace přináší nové otázky. „Když jsem byla mladá, báli jsme se úprav genetického kódu, kterých už se dnes bojí málokdo," uvádí s tím, že možná AI bude v budoucnu právě něčím tak běžným jako genetický výzkum. Nicméně na definování pravidel samozřejmě záleží, s tím ovšem mohou pomoci jak vědci, tak například i žurnalisté, kteří dokážou věci dobře vysvětlit. „Pak se lidé nebudou tolik bát," vyvozuje Ryl s tím, že ve Francii mají ohledně AI lidé obavy hlavně kvůli tomu, že dojde ke změnám na pracovním trhu a lidskou práci nahradí stroje.
Podobný názor ohledně etiky AI zastává i Pérez. „Etika umělé inteligence není nic nového, každé výzkumné pole přichází s určitou zodpovědností. Výzkum bychom neměli limitovat, ale na druhou stranu samozřejmě je otázkou, jak se technologie používají," vysvětluje ředitel valeo.ai s tím, že problém vyplývá z nedorozumění kolem toho, co AI je, a co není.
Ryl svůj postoj ještě ilustruje na příkladu jaderné energetiky. „Víme, jak jádro funguje, jak se používá... a stejně tak víme, jak vytvořit nukleární bombu, ale zároveň máme moc udělat to rozhodnutí, že ji nepoužijeme." Téma pak uzavírá větou: „Neměli bychom limitovat výzkum, nikdy totiž nevíme, co nám může přinést."
Francie a Česká republika na workshopu ukázaly, že jsou připraveny identifikovat možné bilaterální projekty a podpořit výzkumné výměny a mobilitu. „Z této akce je vidět, že máme s Českou republikou velmi podobné priority. Česko má zajímavé průmyslové prostředí a je tu také dobře vidět pokrok, co se týče právě AI. Jsem si jistý, že máme mnoho společných oblastí, ve kterých můžeme navázat spolupráci," myslí si Fabien Le Voyer, zástupce francouzské národní koordinátorky pro oblast umělé inteligence. Podle něj se Francie a Česko mohou společně stát silnými hráči v tomto oboru jak na evropské, tak globální úrovni.
Foto: Fabien Le Voyer na Česko-francouzském workshopu o umělé inteligenci
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Foto: Jiří Ryszawy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
