S internacionalizací výzkumu v západních státech stoupá i riziko jeho zneužívání. Dochází tak k porušování etiky, zákonů, ale i bezpečnosti. Ze států ohrožujících bezpečnost výzkumu je aktuálně nejčastěji zmiňovaná Čína. V reakci na možné úniky citlivých informací proto univerzity v západních zemích posilují bezpečnostní opatření.
Obavy západních států z úniku informací a jejich zneužití nejen ve vojenském či zpravodajském sektoru zemí jako je Čína, Rusko a další státy, panují zejména v oblastech, které mají potenciál rozvoje ekonomiky. Řadí se k nim zejména kvantové technologie, biotechnologie, pokročilé polovodičové i vesmírné technologie.
Iniciativy, které cílí na posílení bezpečnosti akademického výzkumu, aktuálně lze zaznamenat nejen ve Spojených státech a u našich sousedů, ale i u akademické obce v České republice.
Spojené státy vedou k opatřením proti zneužití výzkumu minulé případy
Dne 10. července letošního roku vydala kancelář Bílého domu White House Office of Science and Technology Policy (OSTP) opatření, která mají snížit riziko úniku citlivých informací výzkumu z amerických univerzit do Číny, Ruska či jiných zemí (dočtete se v červencové Vědě kolem světa). Tato opatření reagují také na nechvalně známé případy nelegitimního ovlivňování výzkumu na univerzitách, když bylo obviněným výzkumníkům prokázáno napojení na Čínu.
Například v roce 2020 byl zatčen bývalý vedoucí katedry chemie a chemické biologie na Harvard University Charles M. Lieber, který působil jako aktér v programu „Tisíc talentů“. Ten měl za cíl přilákat zahraniční odborníky do Číny. Lieber od Číny v této souvislosti obdržel značné finanční prostředky výměnou za sdílení svých výzkumů a technologií.
Federální úřad pro vyšetřování Spojených států (Federal Bureau of Investigation – FBI) ve své zprávě zveřejněné v říjnu 2019 rovněž informuje o škodách způsobených čínskou špionáží na americké akademické půdě a vyzývá k ostražitosti. Zároveň odkazuje na skutečnost, že kvůli krádeži duševního vlastnictví a dalším nezákonným jednáním americká ekonomika ročně přichází o 225 až 600 miliard dolarů.
Na druhou stranu však zpráva zohledňuje i přínosy mezinárodní spolupráce na univerzitách: „Drtivá většina z 1,4 milionu mezinárodních vědců na univerzitách v USA (v roce 2018, pozn.red.) nepředstavuje žádnou hrozbu pro jejich hostitelské instituce, spolužáky nebo výzkumné oblasti. Naopak, tito mezinárodní návštěvníci představují cenné přispěvatele k úspěchům jejich kampusů, poskytují finanční výhody, rozmanitost nápadů, vyhledávanou odbornost a příležitosti pro mezikulturní výměnu.“
Právě minimalizace těchto přínosů mezinárodní vědecké spolupráce vlivem bezpečnostních opatření vzbuzuje obavy zejména u evropských akademiků.
Bezpečnost v oblasti výzkumu v USA má posílit i nové SECURE Center
V rámci zatím posledního kroku v oblasti bezpečnosti výzkumu, o kterém ve svém článku informuje portál Science Business, přidělila americká vláda 67 milionů dolarů dvěma konsorciím vedeným University of Washington a Texas A&M university. Cílem této investice je mimo jiné vytvořit národní organizaci, která bude poskytovat pomoc americkým vědcům v oblasti zabezpečení jejich výzkumných aktivit.
Jedním z výstupů této iniciativy má být i nová instituce SECURE center, jejíž zřízení nařídil americký Kongres v rámci zákona CHIPS and Science Act z roku 2022. Nové centrum, situované v Seattlu, má sloužit jako kontaktní místo pro americké výzkumné organizace a podniky, které hledají poradenství v oblasti bezpečnosti.
Podle oficiálních stránek vládní agentury National Science Foundation (Národní vědecká nadace – NSF) má být SECURE center částečně financováno jak vládou, tak i z uživatelských poplatků ve snaze dát americké akademické obci možnost ovlivnit jeho fungování. Utajované informace o bezpečnostních hrozbách přitom zůstanou v rukou vládních úředníků, kteří na projekt dohlížejí. Podle prohlášení NSF ze srpna minulého roku bude centrum poskytovat veřejné informace o „nevhodných nebo nezákonných snahách zahraničních subjektů získat výsledky výzkumu“ a dále bude realizovat bezpečnostní školení pro fakulty a zaměstnance, vydávat včasné zprávy o rizicích a vytvářet analýzu vzorců rizik a identifikaci nekalých aktérů.
Kromě zmíněného hlavního centra v Seattlu na území Spojených států vznikne dalších pět regionálních center. Ta budou řídit univerzity obou zmíněných konsorcií, v nichž participuje více než deset univerzit.
Ostražitá vůči Číně je i akademická obec v sousedním Německu
K riziku ohrožení bezpečnosti, které s sebou nese akademická spolupráce s Čínou, nezůstává pasivní ani sousední Německo. Obavy našich západních sousedů navíc vycházejí – podobně jako u Spojených států – z nedávného případu čínské špionáže. O něm vás již informovali zde.
V polovině dubna tohoto roku totiž došlo v Německu k zatčení tří Němců pro podezření ze spolupráce s čínskou tajnou službou. Podezřelí se měli podílet na předání technologií s potenciálem využití pro vojenské účely, dále tyto technologie mohly podle vyjádření ministra spravedlnosti Marca Buschmanna „pomoci posílit čínské námořnictvo“. V případu navíc na základě šetření společnosti Table.Briefings podle informací Science Business figurovala i Chemnitz University of Technology. Zde si podezřelá společnost zadala studii na téma kluzných ložisek, která se používají k vedení pohyblivých částí ve strojích.
Zároveň zpráva Úřadu pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz – BfV) z roku 2022 popisuje Čínu jako „největší hrozbu z hlediska hospodářské a vědecké špionáže“. Obavy jsou dále vystupňovány i čínskou pozicí v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině.
V rámci svých snah o posílení bezpečnosti výzkumu tak v roce 2023 iniciovalo devět univerzit v čele s University of Hamburg projekt Hamburg Network on Compliance in Cooperation with China (Hamburská síť pro dodržování předpisů ve spolupráci s Čínou – HNC³). Cílem této sítě, financované v letech 2023–2026 v rámci programu Regio-China německého Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum, je podle oficiálních stránek upevnit a rozšířit dovednosti partnerů konsorcia pro perspektivní a právně podloženou budoucí spolupráci s Čínou.
University of Hamburg podle informací Science Business navíc jako jedna z prvních institucí již od roku 2020 zavedla mnohem podrobnější přezkumy žádostí o mezinárodní spolupráci. Těmito postupy byla dále zkomplikována kooperace s Čínou, kterou z hlediska mezinárodní spolupráce nebylo snadné odmítnout. Říše středu totiž nabízí štědré financování výzkumných projektů, dobře vyškolené hostující vědce a partnerské instituce s nejmodernějším vybavením. Příležitosti ke spolupráci v případě (nejen) Německa po mnoho let totiž převažovaly nad potenciálními hrozbami. To se však s aktuálními událostmi mění.
Přestože Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum ve svém stanovisku k bezpečnosti výzkumu tento rok oznámilo, že plánuje „podporovat přezkum a vývoj odpovídajících pokynů a nástrojů napříč vědeckou komunitou“, v konečném důsledku samotné rozhodnutí zůstává na samotných univerzitách. Mnoho akademických pracovníků však má v tomto směru jen malé nebo žádné odborné znalosti. Rizika hodnotí na základě svých osobních hodnot a zkušeností. Řada z nich nedokáže určit individuální zázemí čínských vědců, nebo identifikovat vazby mezi partnerskými institucemi a státním vojenským průmyslem. Právě tyto nedostatky má HNC³ eliminovat.
K opatřením přistupuje i Kanada a EU. Ta se v důsledku jejich zavádění bojí omezení mezinárodní spolupráce
Zřetelnější mantinely vymezila ve svých bezpečnostních opatřeních pro výzkum již od začátku letošního roku Kanada. Žádosti o financování výzkumu nejsou v Kanadě schváleny, pokud se týkají citlivé oblasti výzkumu nebo v případě, že jeden z výzkumných pracovníků, který o ně žádá, je spojen s institucí, která je klasifikována jako nebezpečná. Za tímto účelem vláda poskytuje seznamy, které obsahují jak bezpečnostně relevantní témata, tak příslušné instituce. Výzkumným pracovníkům je dále, podobně jako v případě budoucího SECURE center ve Spojených státech, k dispozici také bezpečnostní centrum pro výzkum, které poskytuje poradenství.
Podobným směrem se aktuálně ubírá i Evropská unie (EU). Komise o postupu v oblasti posílení bezpečnosti výzkumu informovala ve zprávě v lednu tohoto roku. V ní je uvedeno, že EU zřídí European centre of expertise, tedy opět instituci, která bude po vzoru výše zmíněných center poskytovat odborné znalosti a propojovat výzkumnou komunitu. Portál Science Business ve svém článku dále uvádí, že jednou z dalších alternativ, nad kterými EU v otázce zabezpečení výzkumu uvažuje, je také vývoj nástroje pro hloubkovou kontrolu. Tedy systému, který se inspiruje australskou databází China Defense Universities Tracker, kterou vytvořil Australian Strategic Policy Institute (Australský institut pro strategickou politiku).
Problém, který s sebou opatření přinášejí a který aktuálně západní státy řeší, představuje již zmíněná otázka v oblasti možného omezení mezinárodní spolupráce. Ta přináší nejen hostitelským institucím neoddiskutovatelné benefity. V této souvislosti 10. července na zasedání ministrů G7 vyzvala předsedkyně Evropské rady pro výzkum Maria Leptin ministry, aby neomezovali globální spolupráci dalším zpřísňováním bezpečnostních opatření ve výzkumu.
Pozadu v posílení bezpečnosti v oblasti výzkumu nezůstává ani Česká republika. MŠMT dne 16. června představilo dokumenty, které posílí bezpečnost na tuzemských vysokých školách v návaznosti na uvedené iniciativy západních států. Portál Vědavýzkum.cz vás o těchto aktivitách na národní úrovni bude informovat v příštím článku.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroje jsou uvedeny přímo v textu.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
