facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Česká věda má nadějné pokračovatele. Představila je studentská konference

6. 12. 2020
Česká věda má nadějné pokračovatele. Představila je studentská konference

Výzkum přitahuje stále více mladých lidí. Dokládá to nejen rok od roku se zvyšující zájem o studentské stáže na pracovištích Akademie věd ČR, které spolu s ústavy zaštiťuje projekt Otevřená věda, ale i vysoká úroveň nedávné studentské konference. S jakými badatelskými projekty středoškoláci zaujali odbornou porotu a kdo stanul na stupních vítězů?

Letošní běh stáží pro středoškoláky, kteří vedle školní docházky navštěvují i pracoviště Akademie věd ČR, kde pod vedením odborného garanta kurzu pracují na svěřeném úkolu, je už patnáctým v řadě. Součástí slavnostního ukončení každého ročníku je studentská konference Otevřené vědy, kde mladí badatelé samostatně nebo v týmech prezentují výsledky svého celoročního výzkumu.

Ve čtvrtek 26. listopadu 2020 se na akci sešlo – byť virtuálně z důvodu protiepidemických opatření – celkem 74 stážistů. Postupně zaznělo 48 příspěvků ve třech kategoriích a porota složená z expertů Akademie věd ČR nakonec vyhlásila čtrnáct vítězů.

Kamarádi podle mluvy

Člověk a lidské chování je nekonečnou studnicí poznání. Na to, jak funguje sociální preference dětí při výběru kamaráda, se zaměřila trojice studentek pod vedením Kateřiny Chládkové z Psychologického ústavu AV ČR. „Zajímalo nás, jestli je může ovlivňovat zvukově odlišný regionální přízvuk. Zvolily jsme dva dialekty – středočeský a moravskoslezský, protože jsou zvukově velmi kontrastní. Navíc mezi těmito dvěma regiony často panuje rivalita a jedním z důvodů může být právě odlišná mluva,“ představuje projekt Natálie Kikoťová, jedna z jeho autorek a studentka pražského Gymnázia Christiana Dopplera.

Výsledky zkoumání naznačuje další mladá vědkyně, Zita Maršíková, jejíž domovské gymnázium sídlí v Opavě: „Pomocí online experimentu jsme zjistily, že děti ze středních Čech preferují jim známý středočeský dialekt, kdežto slezské děti zatím žádnou preferenci neprojevily. Myslíme, že tento jev zapříčiňuje vliv médií.“

Trojlístek uzavírá Jana Šimsová z havířovského gymnázia, která zmiňuje i to, jak jim projekt zkomplikovala koronavirová epidemie. „Těžší bylo shánět účastníky jak na vytváření, tak na plnění experimentu, jelikož se zavřely školky a školy. Takže jsme většinou obepisovaly své známé, aby nám ‚propůjčili‘ děti, tím se ovšem počet očekávaných účastníků výrazně zmenšil,“ říká.

2020 12 02 psychologie

Zleva lektorka Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR a stážistky Natálie Kikoťová, Jana Šimsová a Zita Maršíková

Dívky se shodují, že v projektu chtějí pokračovat i v příštím roce, ostatně vědě, či přímo psychologii by se v budoucnu chtěly věnovat všechny. Odbornou porotu, ve které zasedli Markéta Pravdová, Eva Doležalová a Jan Mařík, nadchla interaktivní prezentace těchto tří studentek natolik, že je zvolili vítězkami v kategorii humanitních a společenských věd. Druhou příčku si vysloužila Klára Cigošová z brněnského Gymnázia P. Křížkovského za výzkum rozdílů ve výživě germánského obyvatelstva na hranicích římské říše a pomyslný bronz získala trojice studentů ve složení Tomáš Krchňáček, Anna Tomšíková, Anita Schwarzrocková s projektem ediční přípravy archivních dokumentů k vydání.

Mezioborové bádání

Ústav teorie informace a automatizace AV ČR ve svých řadách přivítal mimo jiné dva talentované středoškoláky, kteří v týmu Jana Schiera zkoumali segmentaci dělicího vřeténka ve velkých obrazových datech pomocí konvoluční neuronové sítě. „Cílem je poskytnout fyziologům a genetikům rychlejší a přesnější metodu zpracovávání snímků z mikroskopu za pomoci strojového učení. Místo hodin to budou minuty,“ vysvětluje student stavební průmyslovky v Havlíčkově Brodě Jiří Wolker.

Jak upozorňuje jeho kolegyně Maria Šimůnková z havlíčkobrodského gymnázia, metoda najde využití při studiu příčin neplodnosti, Downova syndromu a dalších genetických onemocnění. „Porotu mohlo zaujmout, že se již momentálně pracuje na implementaci našeho nástroje v Ústavu živočišné genetiky a fyziologie AV ČR, kde jej budou využívat v praxi,“ dodává.

V komisi, jež vybírala v kategorii neživé přírody z osmnácti příspěvků, zasedli Jan Šafanda, Radek Mikuláš a Hanuš Seiner. Porotci ocenili mezioborový přesah projektu. Druhé místo obsadil Marek Hanzl z plzeňského gymnázia s výzkumem šíření elektromagnetických vln v nehomogenních strukturách. Porotu rovněž upoutala analýza tepelného zpracovávání materiálů od Jakuba Zemana, studenta pražského Gymnázia J. Heyrovského.

2020 12 02 elektron

Základy elektronové mikroskopie svému studentovi vysvětluje lektor Tomáš Kruml z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.

Budoucnost kmenových buněk

Poslední kategorii reprezentovala živá příroda a chemie. Vítězové, kteří uspěli v konkurenci dvou desítek projektů, ve stážích bádali jak v terénu, tak i v laboratoři. Lukrécia Zemanová z olomouckého Církevního gymnázia Německého řádu si z konference odnesla třetí místo za výzkum migrace ptáků pomocí geolokátorů a analýzy stabilních izotopů. Oblastí krystalových forem léčiv se zase zabývá studie Lucie Růžičkové z pražského gymnázia Nový PORG, již odborná komise ocenila na druhé příčce.

Nejvíce porotu, v níž zasedli Petr Novák, Tomáš Kraus a Petr Zouhar, zaujala Veronika Musílková. Navštěvuje pražské Gymnázium Christiana Dopplera a stáže v rámci Otevřené vědy se zúčastnila už podruhé. Její projekt spadá do oboru buněčné biologie a pod patronátem Jany Musílkové z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumala diferenciaci kmenových buněk. Lepší pochopení této problematiky by mohlo najít využití například v tkáňovém inženýrství pro tvorbu biologických cévních náhrad.

Veronika loni se svým příspěvkem obsadila třetí místo, letos se dočkala vytouženého prvenství. „Okruhu buněčné biologie bych se určitě ráda držela i v profesním životě. Vlastně se mi celkem líbí představa šílené, věčně v laboratoři zalezlé vědátorky, jež si povídá s buněčným materiálem, který zrovna zkoumá pod mikroskopem,“ uzavírá s úsměvem.

 

Více o stážích pod hlavičkou Otevřené vědy najdete na webu, kompletní seznam oceněných a další informace o studentské konferenci jsou dostupné zde. Stážím a stážistům se věnujeme také v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého, v aktuálním čísle si můžete přečíst rozhovor s Denisem Cmuntem, kterého svět bakterií, kvasinek a DNA okouzlil právě díky zkušenostem v Otevřené vědě.

 

Autorka: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Foto: Vladimír Pokorný / archiv Otevřené vědy

Zdroj: AV ČR