V úvodu jednání proběhla rozprava k nominacím na udělení Národní ceny vlády Česká hlava a hlasování členů RVVI, na jehož základě Rada navrhne vládě udělit toto nejvyšší vědecké ocenění za rok 2023 Zuzaně Moťovské za její vynikající přínos na mezinárodní úrovni v oblasti kardiologie.
„Národní cena vlády je ‚česká nobelovka‘ udělovaná osobnostem české vědy za jejich celoživotní úspěšné a prvotřídní expertní působení s mezinárodním významem. Jsem ráda, že se v letošním roce sešly opět vysoce kvalitní nominace. Výběr kandidátky, kterou je pro rok 2023 profesorka Zuzana Moťovská, byl přesto jednoznačný. Tato přední česká kardioložka je první ženou navrženou vládě na udělení ceny,“ sdělila ministryně Helena Langšádlová.
Členové RVVI dále vyslechli informaci o aktuálním stavu jednání o návrhu výdajů rozpočtu na vědu, výzkum a inovace a projednali postup přípravy národních priorit orientovaného výzkumu. Velká debata se rozpoutala kolem vyhodnocení výzvy Špičkový výzkum, která byla vyhlášena v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský pro pracovníky výzkumných organizací a studenty doktorských programů na podporu zvýšení počtu špičkových, potenciálně aplikovatelných výsledků výzkumu v ČR a na rozvoj a podporu excelentních výzkumných týmů.
RVVI dále odsouhlasila zveřejnění výstupů oborových zpráv a zpráv pro výzkumné organizace vybraných výsledků hodnocení na národní úrovni v 6. roce hodnocení podle Metodiky 2017+. Výstupy budou k dispozici na webu https://hodnoceni.rvvi.cz/ s tím, že výzkumné organizace mohou poskytnout případnou zpětnou vazbu ke zveřejněným výstupům do třiceti dnů od data jejich zpřístupnění.
V další části jednání se RVVI zaměřila na projednání návrhů stanovisek ke změnám v programech účelové podpory, konkrétně v programu „Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019–2025 (IMPAKT 1)“, skupině grantových projektů „Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO“ či „Grantové projekty JUNIOR STAR“.
Velká pozornost byla věnována i materiálu Výzkum umělé inteligence v ČR – Stav a perspektivy, jehož autorem je asociace AICZECHIA sdružující odborníky na umělou inteligenci (AI) v ČR. Materiál upozorňuje na dynamický rozvoj AI a potřebu stanovit dlouhodobou podporu výzkumu AI a implementovat ji v rámci Národní strategie pro umělou inteligenci (NAIS), kterou vláda přijala v roce 2019. Rada vyzývá poskytovatele k zapojení dané oblasti do soutěží a dalších forem podpory v souladu s Národní strategií NAIS.
V závěru jednání se členové RVVI věnovali hlavním principům novelizace programu ERC CZ a participaci na přípravě Národní strategie pro Open Science.
Zdroj: Vláda ČR
Zuzana Moťovská
Zuzana Moťovská je profesorkou vnitřního lékařství Univerzity Karlovy. Vede divizi akutní kardiologie na Kardiocentru III. Interní – kardiologické kliniky 3. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Prof. Moťovská je mezinárodně uznávanou odbornicí na kardiovaskulární onemocnění, ischemickou chorobu srdeční, aterotrombózu a aterotrombotickou terapii. Je autorkou a hlavní řešitelkou multicentrických randomizovaných studií ovlivňujících doporučení pro léčbu onemocnění koronárních tepen po celém světě (PRAGUE-8 a PRAGUE-18). Původní výsledky akademického výzkumu vedeného prof. Moťovskou jsou každoročně prezentovány na celosvětově nejprestižnějších kardiologických konferencích. Několikrát byla prof. Moťovská oceněna Českou kardiologickou společností za publikaci s nejvyšším „Impact faktorem“. Je recenzentkou prestižních světových lékařských a kardiologických časopisů.
Dalším velkým tématem, kterému se Zuzana Moťovská věnuje, je Female Health, konkrétně vliv ženského pohlaví na zvládání kardiovaskulárních onemocnění.
Zuzana Moťovská působí jako vědecký sekretář České kardiologické společnosti, je členkou představenstva Akademického senátu Univerzity Karlovy. Mezinárodní význam navržené laureátky je mj. dobře dokumentován členstvím v představenstvu Evropské kardiologické společnosti v nedávných letech a dlouhodobým podílem na organizaci národních a mezinárodních edukačních odborných akcí. Má širokou vědeckou spolupráci s nejprestižnějšími výzkumnými institucemi světa (Harvard Medical School, Mount Sinai Cardiovascular Center New York, Sorbonne University, Heidelberg University ad.).
