Dle rozložení nárokovaných finančních prostředků z programu Horizont Evropa se ČR v porovnání s mnoha výzkumně a inovačně vyspělými zeměmi a dalšími evropskými zeměmi v menší míře účastní druhého pilíře programu Horizont Evropa.
Necelých 53 % finanční podpory, kterou si ČR nárokuje prostřednictvím účasti výzkumných týmů ve druhém pilíři programu Horizont Evropa ve vztahu k celkové podpoře pro ČR z tohoto RP, stačí na předposlední místo mezi státy EU a až na 35. místo mezi 43 státy EU a dalšími tzv. „widening“ zeměmi. Podrobně tabulky 1 a 2. Porovnání výše podílu nárokované finanční podpory ze druhého pilíře programu Horizont Evropa se z pohledu ČR jeví jako smysluplné zejména v případě silných inovátorů, do jejichž řad by se ČR měla zanedlouho zařadit. Silní inovátoři mají ve druhém pilíři alokováno poměrově více finančních prostředků než ČR (o 7,5 %).
Poněkud pozitivněji můžeme nahlížet na podíly nárokované finanční podpory pro ČR v prioritách prvního pilíře programu Horizont Evropa Excelentní věda, který je vyhrazen podpoře excelentního výzkumu a vytváření podmínek pro jeho provozování. Jedná se zejména o úroveň podílů nárokované finanční podpory z rozpočtu programu Horizont Evropa pro ČR v pilířích určených k podpoře vynikajících projektů špičkového badatelského výzkumu – ERC, mobilitu vynikajících výzkumných pracovníků – MSCA a špičkové infrastruktury – INFRA. V případě ERC se poměr distribuce finančních prostředků blíží výzkumně a inovačně vyspělým státům. V případech MSCA a INFRA je u ČR podíl nárokovaných finančních prostředků dokonce vyšší než u inovačně a výzkumně vyspělých států. ČR se hodnotou podílu finančních prostředků koncentrovaných do těchto priorit výrazně liší od souhrnných podílů finanční podpory týkajících se nových členských států a tzv. „widening" států.
Lze samozřejmě namítnout, že distribuce finančních prostředků pro ČR je v jednotlivých částech programu Horizont Evropa silně ovlivněna možností ČR koordinovat projekty v prioritě Rozšiřování účasti a šíření excelence, která je zaměřena na snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU (tzv. Widening), kterou státy klasifikované EIS 2024 jako silní inovátoři s výjimkou Kypru a Estonska nemají. To je zajisté pravda. ČR by měla ke zlepšení úrovně systému výzkumu a inovací skutečně využívat všechny prostředky a nástroje, které program Horizont Evropa poskytuje. To znamená také optimálně využívat nástroje priority Widening.
Na druhou stranu by výzkumní aktéři z ČR měli usilovat o co největší účast ve vysoce konkurenčním prostředí programu Horizont Evropa, tj. v projektech kolaborativního výzkumu na nejvyšší úrovni s vysokými ambicemi ve formě výzkumných a inovačních akcí, které zastřešuje zmíněný druhý pilíř programu Horizont Evropa. Pokud chce ČR udržet krok s výzkumně vyspělými zeměmi, je účast českých institucí v pilíři programu Horizont Evropa, který podporuje tvorbu nových a vysoce kvalitních vědomostí, technologií a inovačních řešení a posiluje konkurenceschopnost evropského průmyslu, zcela nezbytná. Na tuto skutečnost by se mělo pamatovat nejen v současně probíhajícím programu Horizont Evropa, ale zejména v diskuzích k přípravě pozice ČR pro FP10.
Tabulka 1 – Podíly nárokované finanční podpory v jednotlivých částech programu Horizont Evropa v daných skupinách států
Tabulka 2 – Podíly nárokované finanční podpory v jednotlivých částech programu Horizont Evropa v jednotlivých státech EU a dalších tzv. „widening" zemích
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
