Jádro vysokoškolského sektoru tvoří tzv. Asociace výzkumných univerzit (AVUni) [1]. AVUni byla ustanovena v roce 2019 a nyní ji tvoří celkem sedm institucí pokrývajících všechny oblasti univerzitního vzdělávání, humanitní, společenskovědní, přírodovědné i technické. Jejími členy jsou Univerzita Karlova – UK, Masarykova univerzita – MUNI, Univerzita Palackého v Olomouci – UPOL, České vysoké učení technické v Praze – ČVUT, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze – VŠCHT, Vysoké učení technické v Brně – VUT a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – JU. Mezi priority AVUni patří kvalita vzdělávání, excelence ve vědě, posilování vědecké infrastruktury, výměna zkušeností a podpora přenosu výsledků výzkumu do praxe, s čímž souvisí například také ochrana duševního vlastnictví a zakládání startup a spin-off společností [1]. Zmíněných sedm vzdělávacích institucí je páteří českého vysokého školství, jde zpravidla o národně nejlépe hodnocené instituce, jež zajišťují vzdělávání více než 50 % všech vysokoškolských studentů v ČR a přes 75 % všech doktorandů (Ph. D. studentů) v ČR [2]. Těmto poměrům odpovídá i dosavadní účast AVUni v programu Horizont Evropa.

Výzkumné týmy a jednotlivci z AVUni si připisují cca 77 % finanční podpory určené pro český vysokoškolský sektor v programu Horizont Evropa. Na ostatní dosud zúčastněné neunijní VŠ a univerzity v programu Horizont Evropa (v tomto příspěvku označeny jako ostatní univerzity a VŠ – OUni) tedy zbývá 23 % celkové finanční podpory určené pro vysokoškolský sektor. Dodejme, že mezi zúčastněnými OUni nacházíme 12 veřejných vysokých škol, jednu státní vysokou školu (PA ČR) a jednu soukromou VŠ (MUP). Přehled VŠ a univerzit a jejich získanou finanční podporu z programu Horizont Evropa v období 2021–04/2024 uvádí tabulka 1. Nejvyšší podporu z programu Horizont Evropa získávají výzkumná pracoviště a jednotlivci z MUNI (54 mil. €, téměř 30 % podpory pro celý VŠ sektor v ČR). Za touto druhou největší univerzitou v ČR následují další tři velké univerzity – UK, ČVUT a UPOL.

Tabulka 1: Vysokoškolský sektor ČR: Finanční podpora z programu Horizont Evropa v tis. €: 2021–04/2024

Jednotlivé vysoké školy a univerzity jsou různě velké, a proto je vhodné zohlednit a porovnat jejich nárokovanou finanční podporu z rozpočtu programu Horizont Evropa z hlediska jejich výzkumné kapacity. Graf 1 prezentuje finanční podporu z programu Horizont Evropa na 1 FTE akademického a vědeckého pracovníka v tis. €. Nejvyšší podporu vzhledem ke své výzkumné kapacitě získává v dosavadním průběhu programu Horizont Evropa MUNI – cca 22,5 tis. € na 1 FTE. Za MUNI následuje ČZU s 15,4 tis. € na 1 FTE. Přes 10 tis. € na 1 FTE se dostaly ještě UPOL a VUT. AVUni mají cca 1,7krát více FTE akademických a vědeckých pracovníků než zúčastněné OUni a získávají cca 3,2krát více finanční podpory z programu Horizont Evropa v absolutních hodnotách než OUni a 1,9krát více finanční podpory na 1 FTE než OUni. Vyšší podpora na 1 FTE vědeckého a akademického pracovníka u AVUni (AVUni 9,7 tis.€ vs 5,2 tis. € OUni) může souviset s významnější rolí výzkumných týmů z těchto univerzit v projektech programu Horizont Evropa. Doplňme, že celková podpora ve vysokoškolském sektoru v ČR na 1 FTE vědeckého a akademického pracovníka činí cca 8 tis. €.

Graf 1: Vysokoškolský sektor ČR: Finanční podpora z programu Horizont Evropa na 1 FTE akademického a vědeckého pracovníka v tis. €: 2021–04/2024

Situaci mapující finanční podporu z programu Horizont Evropa pro jednotlivé univerzity a VŠ v ČR dokresluje bublinový graf 2, který prezentuje vztah mezi získanou finanční podporou z rozpočtu programu Horizont Evropa v absolutních hodnotách, přepočtenou finanční podporou z programu Horizont Evropa na 1 FTE vědeckého a akademického pracovníka a velikostí vysokoškolské instituce dle počtu FTE vědeckých a akademických pracovníků. Je vidět, že zpravidla větší univerzity ať už AVUni, či OUni získávají vyšší finanční podporu z rozpočtu v absolutních hodnotách, ale také přepočtenou finanční podporu na 1 FTE vědeckého a akademického pracovníka. Zatímco větší univerzity nad 1 tis. FTE akademických a vědeckých pracovníků (UK, MUNI, ČVUT, UPOL, VUT, VŠB-TU, ZČU a ČZU) získávají 88 % celkové finanční pro český vysokoškolský sektor a cca 10,1 tis. € na 1 FTE výzkumného a akademického pracovníka, zbývající malé VŠ a univerzity pod 1 tis. FTE získávají pouze 12 % celkové finanční pro český vysokoškolský sektor a cca 3,3 tis. € na 1 FTE výzkumného a akademického pracovníka. To může souviset s rolí a pozicí, které výzkumné týmy a jednotlivci z těchto univerzit mají v projektech programu HE, či charakterem projektů, kterých se účastní.

Graf 2: AVUni, OUni: Vztah mezi získanou finanční podporou z rozpočtu programu Horizont Evropa v absolutních hodnotách, přepočtenou finanční podporou z programu Horizont Evropa na 1 FTE vědeckého a akademického pracovníka a velikostí vysokoškolské instituce dle počtu FTE vědeckých a akademických pracovníků.

Poměr distribuce finanční podpory mezi AVUni a OUni ve specifických částech a typech projektů programu Horizont Evropa pro můžeme posoudit ze sloupcových grafů 3 a 4. Je zřejmé, že AVUni vzhledem ke své velikosti získávají rozhodující a většinový podíl finančních prostředků určených pro vysokoškolský sektor téměř ve všech specifických částech a typech projektů programu Horizont Evropa. Dominance AVUni nad OUni z hlediska podílu finančních prostředků ve specifických částech programu Horizont Evropa je nejvíce patrná u projektů na podporu výzkumné mobility (86,2 % vs 13,8 %) a projektů na podporu výzkumných infrastruktur (85,9 % vs 14,1 %). Podíl nad 80 % finančních prostředků dosahují AVUni při získávání grantů EIC, projektů evropských partnerství druhého pilíře a grantů ERC. Z hlediska typů projektů je převaha AVUni nad OUni jasná u individuálních grantů MSCA pro postdoktorandy (MSCA Postdoctoral Fellowships, PF) – 98,2 % finančních prostředků pro AVUni a jen 1,8 % celkové finanční podpory pro tyto granty pro OUni. V obou prezentovaných grafech je přerušovanou čarou naznačen podíl FTE vědeckých a akademických pracovníků AVUni, který činí 63,5 %. Na OUni působí zbylých 36,5 % FTE vědeckých a akademických pracovníků. Teoreticky by tedy OUni měly dosahovat podíl finanční podpory v této výši. Realita je taková, že neunijní univerzity dosahují pouze 23,5 % finanční podpory pro vysokoškolský sektor v ČR (viz poslední sloupec v grafu 3 a 4). To znamená, že OUni by v ideálním případě měly vzhledem ke své personální kapacitě získat prostřednictvím účasti v projektech programu HE o cca 30 % více finanční podpory než dosud.

Graf 3: Vysokoškolský sektor ČR: Podíl finanční podpory pro AVUni a OUni ve specifických částech programu Horizont Evropa: 2021 – 04/2024

Graf 4: Vysokoškolský sektor ČR: Podíl finanční podpory pro AVUni a OUni v různých typech projektů programu Horizont Evropa: 2021 – 04/2024

Je jasné, že AVUni dosahují vzhledem ke své velikosti rozhodujícího podílu finanční podpory pro český vysokoškolský sektor v programu Horizont Evropa. Neméně důležité a zajímavé bude porovnat strukturu účasti obou skupin univerzit a jednotlivých unijních univerzit. Takové srovnání lze nalézt v tabulkách 2 a 3. Z tabulky 2, která porovnává strukturu účasti obou sledovaných skupin univerzit a jednotlivých unijních výzkumných univerzit dle podílu finanční podpory ve specifických částech programu Horizont Evropa plyne, že se struktura účasti AVUuni a OUni v dosavadní průběhu programu Horizont Evropa výrazně neliší. Pro obě skupiny je z hlediska finanční podpory rozhodující účast v projektech financovaných z výzev druhého pilíře programu Horizont Evropa včetně projektů evropských partnerství implementovaných v tomto pilíři. Výrazné finační prostředky obou skupinám univerzit plynou z priority na podporu rozšiřování účasti a šíření excelence (tzv. Widening) a z grantů ERC. Obě skupiny univerzit získávají z těchto částí programu Horizont Evropa cca 80 % celkové finanční podpory. Výraznější rozdíl v podílech finanční podpory lze u obou skupin identifikovat v případě grantů na podporu výzkumné mobility MSCA, kde AVUni dosahují 2x většího podílu podpory než OUni. To naznačuje o něco větší atraktivitu českých univerzit patřících do AVUni pro zahraniční výzkumníky. Do tohoto výsledku se výrazně propisují velké finanční podíly u těchto grantů, které dosahují VŠCHT a JU, jejichž dosavadní účast v programu Horizont Evropa na grantech MSCA do značné míry stojí. Za povšimnutí určitě stojí fakt, že MUNI staví z velké části svou účast v programu Horizont Evropa na „Wideningu“, zatímco VUT opírá své působení v programu Horizont Evropa o druhý pilíř tohoto programu včetně evropských partnerství. Největší univerzita v ČR – UK – spoléhá v programu Horizont Evropa na svou účast v konsorciálních projektech druhého pilíře a grantech ERC. Nejvyrovnanější finanční podíly ve specifických částech programu Horizont Evropa mají UPOL a VUT.

Tabulka 2: Vysokoškolský sektor ČR: Podíl finanční podpory ve specifických částech programu Horizont Evropa: 2021 – 04/2024

Z tabulky 3 můžeme vyčíst, že AVUni mají vyšší podíl finanční podpory soustředěný do grantů ERC, naopak u OUni jsou finanční prostředky více směřovány do konsorciálních RIA a IA projektů. Lze však konstatovat, že ani při porovnávání podílu finanční podpory v hlavních typech projektů programu Horizont Evropa nejsou mezi oběma skupinami univerzit (vyjma typů projektů MSCA) výrazné rozdíly.

Tabulka 3: Vysokoškolský sektor ČR: Podíl finanční podpory v různých typech projektů programu Horizont Evropa: 2021 – 04/2024

V publikovaných analýzách na tomto webu (např. Význam koordinace projektů pro účast ČR v RP roste [3]) jsme konstatovali, že koordinace projektů se stává klíčovým aspektem české účasti v RP. Toto tvrzení neztrácí na významu a platnosti ani v případě českého vysokoškolského sektoru v programu Horizont Evropa. České vysoké školy a univerzity (AVUni, OUni) totiž získávají prostřednictvím koordinace projektů (ať individuálních, či konsorciálních) 1/2 finanční podpory určené pro vysokoškolský sektor z programu Horizont Evropa. V dosavadním průběhu koordinuje alespoň jeden projekt programu Horizont Evropa 14 VVŠ. Pro 7 z nich (MUNI, UPOL, ČZU, UPa, MENDELU, TUL, VŠE) představuje podpora získaná koordinátory projektu více než 50 % celkové podpory. V absolutních částkách získávají nejvíce koordinátoři z MUNI – více než 35 mil. €. Pak následují UPOL a UK – 11,9, resp. 11,0 mil. €. Hranici 10 mil. € atakují ještě ČZU a ČVUT.

Graf 5: Vysokoškolský sektor ČR: Finanční podpora z programu Horizont Evropa pro koordinátory projektů v mil. €: 2021–04/2024

Úsilí koordinovat evropské projekty se u českých VŠ a univerzit soustřeďuje především na konsorciální projekty horizontální priority, která se věnuje snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU – tzv. Widening. Koordinovat projekty v této prioritě mohou jen instituce z tzv. widening zemí, kam patří i ČR. Druhý největší podíl finanční podpory určené pro koordinátory projektů získávají hlavní řešitelé individuálních grantů ERC. Nezanedbatelná je rovněž koordinace konsorciálních projektů druhého pilíře. Podrobněji graf 6.

Graf 6: Vysokoškolský sektor ČR: Podíl finanční podpory pro koordinátory projektů ve specifických částech programu Horizont Evropa: 2021 – 04/2024

Důležitým faktem je, že se českým vysokým školám a univerzitám daří koordinovat ve větší míře také evropské RIA projekty – tj. rozsáhlé konsorciální projekty zaměřené ve většině případů a velké míře na „čistou vědu a inovace“. Připomeňme, že výzkumné a inovační akce (Research and Innovation Actions – RIA) jsou projekty založené na spolupráci výzkumných týmů v mezinárodních konsorciích financující výzkumné činnosti v předkomerční fázi. Umožňují zkoumání nových technologií, nových metod, nových výrobků, případně vylepšení stávajících výrobků. Vedení projektů českých VŠ a univerzit jsme podrobně věnovali v analýze v roce 2022[4]. Jak již jsme zmínili v předchozím textu, AVUni se daří koordinovat v mnohem větší míře projekty MSCA-PF, resp. AVUni slouží jako hostitelské instituce těchto grantů. OUni mají naopak větší podíl finančních prostředků z koordinace projektů RIA. Podrobněji graf 7.

Graf 7: Vysokoškolský sektor ČR: Podíl finanční podpory pro koordinátory projektů v jednotlivých typech projektů programu Horizont Evropa: 2021 – 04/2024

Z výše uvedeného je jasné, že pro úspěšnou účast VŠ a univerzit z ČR v RP je nadmíru důležitá schopnost úspěšně řídit excelentní projekty evropského významu. Tím nabývají na důležitosti služby TC Praha, které nabízí koordinátorům ucelenou podporu [5] již od prvních kroků souvisejících s přípravou projektu až po jeho podání. Součástí služeb TC Praha je rovněž PRE-SCREENING  projektových návrhů [6] prostřednictvím projektu NCPWIDERA. NET [7].

Hlavní zjištění:

• Vysokoškolský sektor se podílí rozhodující měrou na celkové účasti ČR v programu Horizont Evropa. V dosavadním průběhu programu Horizont Evropa si český vysokoškolský sektor nárokuje (VŠ a univerzity včetně společných pracovišť univerzit a lékařských fakult ve fakultních nemocnicích) 48 % celkové finanční podpory určené pro ČR.

• Výzkumné týmy a jednotlivci z Asociace výzkumných univerzit (AVUni) si připisují cca 77 % finanční podpory určené pro český vysokoškolský sektor v programu Horizont Evropa. Na ostatní dosud zúčastněné VŠ a univerzity v programu Horizont Evropa zbývá 23 % celkové finanční určené pro vysokoškolský sektor.

• AVUni dosahují zhruba dvojnásobnou finanční podporu z rozpočtu programu Horizont Evropa „na hlavu“ (na 1 FTE vědeckého a akademického pracovníka) než ostatní české univerzity. Tento fakt může souviset s významnější rolí výzkumných týmů z těchto univerzit v projektech programu Horizont Evropa.

• Ostatní (regionální) univerzity (OUni) by měly vzhledem ke své personální kapacitě získat prostřednictvím účasti v projektech programu HE o cca 30 % více finanční podpory než dosud.

• AVUni vzhledem ke své velikosti získávají rozhodující a většinový podíl finančních prostředků určených pro vysokoškolský sektor téměř ve všech specifických částech a typech projektů programu Horizont Evropa. Dominance AVUni nad ostatními univerzitami (OUni) z hlediska podílu finančních prostředků ve specifických částech programu Horizont Evropa je nejvíce patrná u projektů na podporu výzkumné mobility a projektů na podporu výzkumných infrastruktur.  Podíl nad 80 % finančních prostředků pro český VŠ sektor dosahují AVUni také při získávání grantů EIC, projektů evropských partnerství druhého pilíře a grantů ERC.

• Nejvyšší finanční podporu z programu Horizont Evropa získávají výzkumná pracoviště a jednotlivci z MUNI (54 mil. €, téměř 30 % podpory pro celý VŠ sektor v ČR).

• Nejvyšší finanční podporu vztaženou k personální výzkumné výzkumné kapacitě (počtu FTE vědeckých a akademických pracovníků) získává v dosavadním průběhu programu Horizont Evropa MUNI – cca 22,5 tis. € na 1 FTE. Za MUNI následuje ČZU s 15,4 tis. € na 1 FTE vědeckých a akademických pracovníků.

• Pro úspěšnou účast VŠ a univerzit z ČR v RP je nadmíru důležitá schopnost úspěšně řídit excelentní projekty evropského významu. České vysoké školy a univerzity získávají prostřednictvím koordinace projektů (ať individuálních, či konsorciálních) 1/2 finanční podpory určené pro český vysokoškolský sektor z programu Horizont Evropa.
  

• Českým vysokým školám a univerzitám se daří koordinovat ve větší míře také evropské RIA projekty – tj. rozsáhlé konsorciální projekty zaměřené ve většině případů a z velké části na „čistou vědu a inovace“.

Autor: Daniel Frank

Zdroj: Technologické centrum Praha

Typy projektů - použité zkratky: RIA - výzkumné a inovační akce, IA -  inovační akce, CSA - koordinační a podpůrné akce, MSCA - PF - individuální granty pro postdoktortandy, MSCA - DN - sítě pro doktorandy, MSCA - SE - výměnné  pobyty zaměstnanců ve výzkumu, ERC -  granty Evropské rady pro výzkum, EIC - granty Evropské rady pro inovace, COFUND - akce podporující vyhlašovaní společných výzev na podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu

Použité zdroje:

[1] Masarykova univerzita. „Asociace výzkumných univerzit". Asociace výzkumných univerzit, https://www.avuni.eu/

[2] Vědavýzkum.cz. Novým členem Asociace výzkumných univerzit ČR je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/novym-clenem-asociace-vyzkumnych-univerzit-cr-je-jihoceska-univerzita-v-ceskych-budejovicichDostupné 17. červena 2024.

[3] Frank, D. (2024): Význam koordinace projektů pro účast ČR v RP roste – plná verze | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/podpora-koordinatoru/informace/yiifnews/2296/vyznam-koordinace-projektu-pro-ucast-cr... Dostupné 19. června 2024.

[4] Frank, D. (2022): Kola se roztočila: Českým vysokým školám a univerzitám se daří koordinovat evropské RIA projekty| Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/1580/kola-se-roztocila%3A-ceskym-vysokym-skolam...

[5] Informace | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/podpora-koordinatoru/informace?storiesType=0.

[6] Pre-screening projektových návrhů Horizont Evropa | Portál Horizont Evropa. https://www.horizontevropa.cz/cs/aktuality/yiifnews/2256/pre-screening-navrhu-projektu-horizont-evropa.

[7] Adamiak, Wojciech. „Home". NCP_WIDERA. NET, 31. červenec 2012, https://www.ncpwideranet.eu/.